Prvním tiskem byl návrh nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady o obnově přírody, jde o vůbec první návrh právní úpravy svého druhu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Nařízení má širší pojetí, zasahuje i do oblasti ochrany vod, mořského prostředí, půdy i městského prostředí. Prostřednictvím právně závazných cílů v zemích EU má ambici zajistit zabránění kolapsu ekosystémů, nejhorším dopadům klimatické změny a ztráty biodiverzity.
V doporučení Senátu k tomuto tisku jsem vyjádřil podporu tomuto nařízení, je to velmi dobře zpracovaný materiál, který je velmi ambiciózní a jeho plnění bude vyžadovat nemalé finanční zdroje. Dle mého soudu jiná cesta neexistuje, z posouzení dopadů obecně vyplývá, že každé investované EURO na obnovu přírody přináší návratnost mezi 8 až 38 EUR, samozřejmě v závislosti na druhu ekosystému. Například náklady vyplývající z degradace půdy v EU nyní přesahují 50 miliard EUR ročně.
K schválení nařízení povede ještě poměrně dlouhá cesta. Osobně nesouhlasím s tím, o co se snaží naše vláda a to změnit právní rámec tohoto materiálu na směrnici, forma nařízení je ideální pokud si na ochranu přírody zase nechceme pouze „hrát“. Z hlediska členských států by nešlo o jeho transpozici, jako tomu je u směrnic, ale bylo by přímo vymahatelné. Je evidentní, že dobrovolné závazky členských států nevedou k dosažení cílů na obnovu a ozdravení ekosystémů. Nemůžu také souhlasit s pozicí vlády týkající se vodních ekosystémů. Po konzultacích s odborníky zabývajícími se touto problematikou musím konstatovat, že ČR se nedaří naplňovat Rámcovou směrnici o vodách.
Druhým tiskem byl návrh nařízení EP a Rady o udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Návrh nařízení je velmi obsáhlý, a tak jako v prvním případě, také velmi ambiciózní, i v tomto případě povede k jeho schválení ještě poměrně dlouhá cesta. V mém doporučení pro plénum Senátu je vyjádřena v obecné rovině podpora předloženému návrhu, neboť jej vnímá jako snahu o udržitelné a cílené používání pesticidů v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a s důrazem na co největší omezení nejrizikovějších chemických pesticidů.
Na druhé straně je potřeba především dosáhnout spravedlivé metodologie výpočtu vnitrostátních cílů pro snižování aplikace pesticidů, asi nejlépe by měly členské státy vykazovat potřebu pesticidů na hektar u konkrétních plodin. ČR bezesporu patří mezi ty státy EU, kterým se daří využívání pesticidů snižovat, nicméně čím méně chemie budeme na půdu aplikovat, tím lépe pro nás a biodiverzitu.
