Jak už tady říkali někteří mi kolegové, tak určitě je v principu dobře, že se do téhle oblasti sáhlo a že se mění, měly by se měnit současné legislativní předpisy, ale bohužel právě proto, že těch připomínek je tolik a těch rozporů, zejména které v tom připomínkovém řízení zůstaly, tak mi vyvstává řada otázek, co s tím tedy bude dál? Samozřejmě jsme teprve na začátku legislativního procesu, jsme na začátku prvního čtení, ještě se dá ledacos vyřešit, doladit k nějaké spokojenosti, možná i opozice. Nevím, netuším a jenom doufám, že pokud pokládány nebo předkládány do druhého čtení nějaké nové pozměňovací návrhy, tak přijdou včas tak, abychom na ně mohli reagovat, ne tak, jak je to bohužel někdy poslední dobou zvykem, že to chodí na poslední chvíli, a potom se musí i schůze po dohodě zase poslaneckých klubů odkládat na jiný termín, abychom měli čas ty pozměňovací návrhy nastudovat, poradit se k nim a zaujmout k nim nějaké konkrétní stanovisko.
Kdybych měl tady číst nebo nějak interpretovat, parafrázovat všechny připomínky, tak by to bylo opravdu hodně nadlouho, nicméně mě opravdu zaujaly některé, které přicházejí vlastně z jiných rezortů, z jiných ústředních orgánů státní správy, respektive přímo z ministerstev, a ty, které vlastně doteď, přestože se k nim Ministerstvo práce a sociálních věcí snažilo postavit nějakým vysvětlením, tak pořád ty rozpory trvají. Takže já potom nevím, jestli pan ministr se bude chtít ještě na závěr prvního čtení k tomu nějak vyslovit, co s těmi konkrétními připomínkami bude tedy dělat, tam, kde zůstal ten rozpor. Já vyberu pár, které považuji za vcelku důležité, možná některé tady už zazněly, a pokusím se je odcitovat.
Tak například Ministerstvo průmyslu a obchodu: V § 9 odst. 1 v textu: členové domácnosti nemají nárok na dávku, pokud mají nebo v období 12 měsíců před podáním žádosti o dávku měli ve svém výlučném vlastnictví stavbu pro bydlení, přičemž za stavbu pro bydlení se pro účely tohoto zákona považuje i samostatná bytová jednotka nebo stavba pro rodinnou rekreaci, navrhujeme zkrátit lhůtu dvanáct měsíců na šest měsíců. Lhůtu dvanáct měsíců považujeme za příliš dlouhou. V případě prodeje nemovitosti s nižší hodnotou nemusí získané prostředky pokrýt výdaje na kratší dobu než uvedených dvanáct měsíců. Větší příjem z prodeje by navíc měl být ošetřen majetkovým testem. Žádáme pro to zkrácení lhůty, po kterou nemá domácnost nárok na dávku státní sociální pomoci, na šest měsíců. Jakkoliv se to, jak jsem říkal už tady konkrétně v tomhle případě, Ministerstvo práce snažilo vypořádat, tak máme tady pořád rozpor.
Další. Ministerstvo průmyslu a obchodu. V § 4 odst. 3 doporučujeme (za) slova "bylo dítě svěřeno" vložit slova "do péče". Současně doporučujeme zvážit, zda je účelné rozhodnutí rozhodnutí soudu označovat jako rozhodnutí příslušného orgánu, když odstavec plně potvrzuje, že se bude jednat o úkon soudu, a odůvodňuje to, že navrhovaná úprava jednak odpovídá právní úpravě svěření dítěte do péče soudem, jednak terminologicky sjednocuje užití slov svěření dítěte do péče jako celku, tak jak je stanoveno občanským zákoníkem, a tak dál. Opět tedy Ministerstvo práce píše, že to bylo nějak vysvětleno, že to neakceptuje, nicméně ten rozpor nadále trvá.
Já se přesunu dál od Ministerstva průmyslu a obchodu, protože těch připomínek mají relativně dost, k Ministerstvu pro místní rozvoj. Ministerstvo pro místní rozvoj rozporuje § 11 odst. 2 a požaduje v tomto paragrafu doplnit na konec odst. 2 větu: "Rozhodným příjmem člena domácnosti, který prochází oddlužením podle insolvenčního zákona, je jeho měsíční průměr příjmů po odečtení splátek věřitelům a odměn insolvenčnímu správci." Vstup do oddlužení a setrvání v něm po dobu nepřekračující tři roky znamená nástup do legální práce, řízené splácení dluhů věřitelům, které při vícečetných exekucích vůbec neprobíhá.
Dále píše, že je tedy ve veřejném zájmu, aby práceschopné osoby nebyly demotivovány k oddlužení tím, že by se jim podstatně snížil disponibilní příjem oproti situaci, kdy dlouhodobě dluží, ale své dluhy kvůli dalším srážkám v exekuci nesplácejí a žádný insolvenční správce ani nedohlíží na to, aby své příjmy nezamlčovali, nepracovali za menší příjem, než jaký odpovídá jejich schopnostem a možnostem. Opět se tady snaží ministerstvo reagovat - věřím, že v dobré víře - poměrně obsáhle, ale ten rozpor prostě stále mezi těmi ministerstvy i v tomhle konkrétním případě je.
Já nevím. Já si myslím, že asi nemá úplně smysl se zabývat úplně všemi připomínkami. Já bych se možná ještě pozastavil úplně v závěru, v závěrečné zprávě RIA. Už tady bylo také řečeno, že Ministerstvo financí je autorem samozřejmě, že tady jsou věci, které úplně nesedí, a Ministerstvo financí nadále trvá na připomínce a trvá na vyřešení sporných bodů z té zprávy RIA. Já doporučuju, aby si to všichni prostudovali. Já bych se ještě ale nakonec přece jenom zastavil, protože jsem poslanec, který je zvolen za Moravskoslezský kraj, a i Moravskoslezský kraj byl samozřejmě připomínkovým místem a formuloval například jednu zásadní připomínku konkrétní:
Navrhujeme změnit navrhovanou úpravu posuzování osob, manželů a partnerů žijících v sociálních službách tak, aby byli posuzováni samostatně, odůvodněni, není možné považovat tyto osoby, manžely či partnery společně v jednom okruhu pro účely dávky, neboť stanovení výše úhrady v pobytovém zařízení sociálních služeb se stanoví pro každého uživatele sociální služby samostatně, včetně výpočtu povinně ponechávaných 15 % příjmů. Smlouva se sepisuje na poskytování sociální služby, nikoliv na bydlení. Dnes některé osoby pobírají příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, a jsou to podstatné příjmy i pro poskytovatele sociální služby. Pokud dojde k zásadnímu rozdílu v nároku na tyto dávky, budou tyto příjmy službám saturovány, protože v případě společného posuzování osob v zimě dojde ke snížení příjmů těchto osob, které nyní dávku na úhradu nákladů ve službě čerpají.
Opět vysvětlení, nicméně rozpor trvá. Moravskoslezský kraj navrhoval, aby v těchto zařízeních jednak byly tyto osoby posuzovány vždy samostatně, neboť ty, které budou posuzovány společně, nebudou mít shodné dávkové příjmové podmínky a tak dál a tak dál. Nebudu to číst celé. Myslím si, že by měli dostat prostor někteří mí další kolegové, kteří jsou přihlášeni do řádné rozpravy.
Nicméně ještě asi poslední, možná předposlední, připomínku rovněž, kterou formuloval Moravskoslezský kraj. V § 23 odst. 1 a 3 zásadní připomínka konkrétní - navrhujeme doplnit ustanovení o nákladech na bydlení dle níže uvedeného odůvodnění. To odůvodnění zní: Je třeba doplnit zápočet nákladů na spotřebu vody, to je vodné a stočné, včetně likvidace odpadu, včetně dalších nákladů souvisejících s bydlením, respektive s provozem objektu, bytu a podobně, to je poplatky za společné osvětlení, provoz výtahu, společné antény a podobně. Tyto náklady zejména v bytech osoby neovlivní, jsou jim předepsány k úhradě.
Vysvětleno, neakceptováno, nicméně Moravskoslezský kraj trvá na své připomínce, rozpor trvá, a tak bychom mohli pokračovat dál.
Já tomu jako celkem rozumím, když se jaksi mění celý systém v čemkoliv, tak je to hodně práce, věřím tomu, že to hodně práce bylo a že to připomínkové řízení je právě proto, aby se všechny ty věci nějakým způsobem vyjasnily, nicméně myslím si, že jsme opravdu na začátku cesty a že bychom se opravdu měli i možná potom na výboru ptát na to, jak prostě postupujeme v těch jednotlivých rozporech. Já předpokládám, že ani pan ministr asi nebude chtít tlačit vlastně tu normu, přestože by se se svými kolegy z vlády domluvil, kdyby se jednalo o nějaký zanedbatelný počet, ale v tomhle tom případě je jich skutečně hodně a myslím si, že by bylo vhodné teda se s tím pořádat a aby i nám to potom v rámci projednávání ve výboru - předpokládám, že budeme logicky garančním výborem - bylo všechno nějak vysvětleno. A my do té doby samozřejmě předneseme ještě nějaké své vlastní poznatky a vlastní připomínky, případně možná i pozměňovací návrhy.
Jak už jsem avizoval, dám příležitost i dalším kolegům. Děkuju vám za pozornost.
