Začal bych asi tím nouzovým režimem, to je docela nový fenomén, který jsme tady po roce 1989 zatím neměli. V pankrácké věznici dosáhla úroveň počtu dozorců a strážných té míry, že se spouští nouzový režim, což znamená omezení detenčního ústavu, respektive ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Paradoxně byl otevřen teprve před nějakými dvěma lety a všichni ti příslušníci ve služebním poměru, kteří tam slouží, jsou převedeni na eskortní službu, aby mohly být zabezpečeny eskorty k soudům na soudní jednání, jichž jsou ti konkrétně odsouzení účastníky, a také do zdravotnických zařízení, aby mohla být poskytnuta zdravotnická péče pro tyto odsouzené. Je to proto, protože Vězeňské službě chybí chronicky zaměstnanci, a to nejenom příslušníci, těch neustále přibývá, aktuálně jich je kolem 900 z celkového počtu cca 7 000, což je už dneska víc než 10 %, ale chybí téměř už 300 občanských zaměstnanců, což dříve také nebylo.
Já jsem tady v této věci interpeloval pana ministra Blažka, interpeloval jsem předsedu vlády. Dostalo se mi odpovědí od pana ministra, že mám ve všem pravdu, že to je špatné a že se tahleta věc bude řešit někdy v létě, až k tomu ministr vnitra zpracuje nějaký materiál, který se bude týkat fungování i dalších bezpečnostních sborů.
Nicméně se domnívám, že ta situace už je opravdu neúnosná a je třeba ji emergentně řešit, protože jsme tady opravdu po těch demokratických změnách v roce 1989 takovou situaci neměli. Netýká se to zdaleka jenom věznice Pankrác. Týká se to minimálně šesti dalších věznic, kde toho personálu je tak málo, že se můžou dostat do té situace jako na Pankráci.
Myslím si, že nikdo z nás ani z občanů České republiky si nepřeje, aby ve věznicích byly nepokoje, aby tam byly vzpoury, aby docházelo ještě k většímu počtu napadání personálu, než je tomu v současné době. To se mimochodem tedy velmi zhoršilo, protože jenom v loňském roce došlo k 58 napadením občanských zaměstnanců nebo příslušníků, což je nevídaný jev do té doby. To je více než jedno napadení týdně.
Mám pocit, že vláda Petra Fialy obecně - protože říkám, interpeloval jsem nejenom ministra spravedlnosti, ale už i předsedu vlády - se k tomu staví velmi odtažitě. Domnívám se, že je to problém velmi vážný, a proto bychom ho měli řešit ideálně dnes na této schůzi. Paní předsedkyně, dovolím si navrhnout jeho zařazení jako bod číslo 1. Děkuji.
