Výše popsané argumenty jsou sice pravdivé, ale Evropská unie nijak neříká, jak má právní úprava státní služby vypadat a nechává to plně v kompetenci národních států.  Jen je třeba, aby takový zákon byl obecně v souladu s komunitárním právem. Komunitární právo v zásadě říká, že cizí státní příslušník nesmí být žádným způsobem diskriminován při přijímání na místo ve státní správě s porovnáním s domácími uchazeči. Základním předpokladem je především prokázání profesní kvality a bezúhonnosti. V Evropské unii tedy neexistuje žádná jednotná definice státní služby, kterou by uznávaly všechny členské státy.

Z toho plyne jediné, že velmi rigidní zákon o státní službě, který je platný, ale není účinný, stejně tak jako i současný návrh tohoto zákona mají jediný cíl. Tímto cílem je získat definitivu pro úředníky, které do státní správy přivede právě vládnoucí garnitura, proto se zpravidla opozice velmi silně brání.

Nestačilo by pouze přijmout služební zákon, který by jednoduše vymezil způsob výběrových řízení na místa ve státní správě a definoval vzdělávací a kariérní systém? Evropská komise by nepochybně byla spokojena a státní správa by vesele (ne)fungovala dál…Zřizováním dalších úřadů a supraúředníků se naše státní správa určitě nezefektivní…