Rizika podvodů při korespondenčním hlasování nejsou jen planými obavami, jsou to reálné důvody, proč by tato metoda neměla být v České republice zavedena. Jedním z největších rizik je manipulace s volebními lístky. Představme si, že volební lístky putují poštou, kde se mohou ztratit, mohou být ukradeny nebo mohou být ovlivněny vnějšími faktory, jako je nátlak rodiny nebo zaměstnavatelů.
Dalším zásadním problémem je ověřování identity voliče. Jak můžeme být jisti, že ten, kdo vyplňuje a odesílá volební lístek, je opravdu tím, kdo má volit? V tradičních volebních místnostech je to relativně snadné – občanský průkaz v ruce a kontrola je hotová. U korespondenčních voleb se ale otevírá Pandořina skříňka nejistoty.
Neméně důležité je zmínit také riziko znehodnocení volebního procesu. Když volič přijde do volební místnosti, je to pro něj zážitek, událost, která má váhu. Je to chvíle, kdy si uvědomí svou občanskou povinnost a právo. Korespondenční volby by tento proces mohly zredukovat na úroveň odesílání obyčejného dopisu. Ztrácí se tak ceremoniál a vážnost okamžiku, který by měl být vrcholem demokratické účasti občanů.
Musíme mít na paměti, že demokracie není jen o pohodlí, ale především o důvěře a integritě volebního procesu. A když je tato integrita ohrožena, je ohrožena samotná demokracie.