Ještě před závěrečným sněmovním hlasováním o nových členech Rady ČT bych všechny koncesionáře rád požádal, aby se oprostili od agresivního nátlaku vyvíjeného některými lobbistickými partami v naší zemi, za vydatného přispění politiků z  protěžovaných politických subjektů.

Stačí se jen podívat na některé zveřejněné smlouvy ČT, například na serveru Hlídač státu, a všem musí být hned jasné, odkud a kam mohou vést, vedly a stále vedou nitky klientelismu, lobbismu, ale i nepotismu. Odkud tedy vítr vane! Na jedné straně vábící sedmimiliardový rozpočet ČT, tvořený primárně koncesionářskými poplatky, tedy penězi nás všech, na straně druhé nestejný přístup ČT k demokraticky zvoleným politickým subjektům v zemi. V zemi, která se ústy mnohých ráda nazývá parlamentní demokracií! 

Toto vše je navíc okořeněné podivným střetem zájmů generálního ředitele, hraničícího, dle mého názoru, až s ohrožením národní bezpečnosti. Není přece možné, aby jím spoluvlastněná firma GOPAS, získávala zakázky, často bez standardního výběrového řízení, na služby pro ministerstva obrany, vnitra, kultury, policejní prezidium či Národní bezpečnostní úřad a její majetková struktura vedla současně až někam na Panenské ostrovy. Bohužel to nevadí ani předsedovi vlády Babišovi, kterého jsem v tomto ohledu nedávno interpeloval, neboť úřad vlády byl se zakázkami s firmou GOPAS také propojen. Ani nechci raději domýšlet jaký vliv a dopady může mít tato struktura vzájemné provázanosti a závislosti na chod naší země a stav demokracie. Té demokracie, kterou zrovna ti, kteří úmyslně přivírají obě oči nad nedobrým stavem ČT, tak srdnatě a hlavně halasně hájí.

Nechci na tomto místě nikomu radit, aby volil nějakou konkrétní osobu, jen chci znovu upozornit, že nejen mezi námi, ale i v personálních zásobnících některých politických stran existují osoby, či skupiny osob, které manipulují s fakty, aby zcela záměrně vyvolaly celospolečenský nesvár. Ten se vždy hodí, když je nutno zakrýt nepravosti, lži a faleš a oni to ve spolupráci s médii umí. 

A právě požadavek odstranění těchto negativních faktorů v každodenní realitě ČT, by fungující Rada měla prostřednictvím efektivních kontrol, zejména v hospodaření, silně akcentovat. I od toho je ze zákona o ČT zřízena. 

Ať již čteme § 8 zákona o ČT, týkající se působnosti Rady ČT, jakkoliv, nikde v něm ale nenalezneme možný přímý zásah členů Rady do programové skladby veřejnoprávního média nebo do obsahu jeho vysílání. Aktivity kontrolního orgánu jsou zmíněným zákonem velice omezeny, v tomto ohledu pouze na vydávání doporučení a stanovisek k programové nabídce. A právě přímá možnost ovlivňování obsahu vysílání, ať již z neznalosti, spíše však úmyslně, bývá častým argumentem těch, co usilující o destrukci Rady ČT, nebo alespoň o návrat k jejímu dysfunkčnímu stavu, který jim tolik vyhovoval a my měli bohužel tu „čest“ jej zde registrovat po dlouhá léta. Formální schvalování výročních zpráv o činnosti a hospodaření ČT během pár minut bylo po léta vlády stran pravice, ale i ČSSD, ve sněmovně zcela běžným koloritem.

„Někteří politici dnes prý chtějí ČT ukrást občanům“, jak směšné a trapné z úst některých, těch, kteří se na deformaci veřejnoprávní služby v ČR a její zákonné kontrole systematicky podíleli a podílejí. A tito lidé, svým lobbistickým vlivem prorostlí s kamarády v nejvyšších politických patrech, mají skutečně dnes obavy o svou dominanci nad veřejným míněním. Jejich prsty také již nejspíše sahají až do Evropské komise, kde její místopředsedkyně Věra Jourová mi na jednání Výboru pro evropské záležitosti nedokázala odpovědět, v době, kdy jsme projednávali Zprávu Komise o stavu právního státu v ČR a ona ve svém komentáři k ní tvrdila, že Komise je znepokojena stavem v Radě ČT. Jen jsem se jí zeptal na důvod, když žádný český ani jiný soud doposud neshledal žádné pochybení a jestli toto její oficiální vyjádření není jen prachsprostým politickým tlakem. Veřejnoprávní média členských států EU nejsou totiž rozhodně v přímé gesci Komise!