Služby elektronických komunikací, mezi něž patří již také vysokorychlostní přístup k Internetu, jsou považovány za služby základní, bez kterých trpí ekonomika a obecně kvalita života, a to i přes fakt, že lze také dobře rozumět tomu, že jsou mezi námi i četní zastánci odlišné životní filosofie, stylu života bez počítačů, mobilních telefonů či jiných elektronických vymožeností.
V důsledku dynamického vývoje v oblasti české digitální ekonomiky byla Ministerstvem obchodu a průmyslu zpracována aktualizace státní politiky „Digitální Česko v. 2.0, Cesta k digitální ekonomice“. Hlavní důraz je zde kladen na budoucí připojení 50% domácností minimální rychlostí přenosu dat 100 Mb/s a dosažení prakticky plošného pokrytí rychlostí 30 Mb/s a vyšší, to vše do roku 2020. Vytoužená meta vychází z pětileté strategie „Digitální agendy pro Evropu“, kterou Evropská komise představila již v roce 2010 s cílem, co nejlépe využívat ICT tak, aby současně docházelo k urychlení hospodářského oživení a vystavení základů udržitelné digitální budoucnosti.
Zjednodušeně řečeno, jde nejen o vytvoření jednotného digitálního trhu, posílení důvěry v Internet a jeho bezpečnost, podporu investic do výzkumu a zvýšení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění, ale také například o zavádění ICT k řešení rozličných společenských úkolů, změnou klimatu počínaje, růstem výdajů ve zdravotnictví konče.
U požadovaného rychlého či superrychlého internetového připojování hrozí však riziko, že širokopásmové sítě budou při jejich budování koncentrovány jen v několika málo oblastech s výraznými vstupními náklady a vysokými cenami. Na řadě je tedy nezbytný veřejný zásah! Mělo by se jím zajistit řádné plánování a koordinace, stejně jako snížení administrativní zátěže tak, aby bylo možno náklady na připojení co nejvíce snížit a to v rámci celého území EU. Pro úplnější informaci ještě dodám, že náklady na zavádění vysokorychlostního přístupu k internetu tvoří z 80% výkopy pro pokládku kabelů.
V pracovní „listopadové“ verzi „Národního plánu rozvoje sítí nové generace“, který by měl být schvalován v březnu 2015, je konstatováno, že vysokorychlostní internetové sítě podpoří hospodářský růst ČR, přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti českých podnikatelských subjektů, posílí českou ekonomiku s ohledem na vyšší přidanou hodnotu a také například zvýší efektivitu státní správy a místních samospráv. Současně bude prostřednictvím synergických efektů vytvořena platforma pro rozvoj nových průmyslových odvětví a pro vznik nových obchodních modelů, založených na ICT.
Za nejvýznamnější přínos považuji ale to, že se umožní či alespoň zkvalitní účast na společenském a hospodářském životě všem skupinám občanů a to nejen pouze těm, v dnešním kapitalisticky bezuzdném uspořádání společnosti, systematicky privilegovaným!
Jiří Valenta
poslanec (KSČM), předseda Podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment