Vážené kolegyně, vážení kolegové, poslankyně, vážení poslanci, sešli jsme se dnes, protože opozice opět vyvolala hlasování o nedůvěře vládě. Na to má zajisté právo, tak směle do toho. Vláda ostatně musí být vždycky připravena doložit výsledky své práce, zdůvodnit svoje kroky a představit navazující plány, stejně jako naslouchat zpětné vazbě a má být otevřena ke konstruktivní spolupráci se všemi, kdo skutečně chtějí zlepšovat životy lidí v této zemi, což bohužel není ve většině případů případ současné opozice. To dvouleté působení zde ve Sněmovně, až na drobné výjimky například v podobě novely stavebního zákona nebo ve věcech, které jsou ze své povahy apolitické, což je digitalizace, neměla s prací, konstruktivitou, ani skutečným zájmem o občany nic moc společného. Těžko se dá pak věřit, že tato mimořádná schůze je něčím jiným než další snahou o mediální zviditelnění se za peníze lidí.

Předsedové obou opozičních stran jsou konec konců i soudem odsouzení lháři a opakovaně se za své výroky i zde na poli Poslanecké sněmovny pak musí omlouvat. Když se podívám, a byla to otázka minulého týdne, na jeden příklad, tady bylo jasně vidět, kdo pracuje a kdo jen blábolí. Zatímco Andrej Babiš stál tady u toho řečnického pultíku a vykládal, že vláda nic nedělá pro Čechy v Izraeli, náš pirátský ministr Honza Lipavský letěl na Blízký východ českým občanům pomoci. Byl mimochodem vůbec prvním zahraničním politikem, který se po teroristickém útoku Hamásu do Izraele vydal a Izrael navštívil. A Andrej Babiš místo toho, aby kvitoval tento krok, tak nedůstojně kopal nožičkami a dělal gesta, jak by všechny lidi zachránil. V praxi ovšem odfrčel soukromým tryskáčem do Albánie na fotbal, zatímco vláda všemi prostředky dostávala české občany do bezpečí, což se i podařilo. A tak je to se vším.

Když zde slyším a slova o tom, jak vláda něco nezvládá, nebo o její vyprázdněnosti, tak já tedy, když se podívám například na to, co opozice ukázala ve věci úsporného balíčku, tady sedí ta slova vyprázdněnost a nekompetentnost. Rozpočet a schodek - jeho snižování je zcela zásadní věc pro budoucnost naší země a je na místě a žádoucí, aby i opozice k němu předkládala návrhy. Ten problém ovšem byl zcela jiný. Já jsem se díval na ty opoziční návrhy a z takřka 80 opozičních návrhů neřešil schodek rozpočtu prakticky žádný. Místopředseda hnutí pan Vondráček to vysvětloval do rozhlasu tím, že přece nemůže nikdo po hnutí ANO chtít, aby mělo v opozici nějaké konkrétní návrhy, že prý nemají aparát, a tak to nezvládnou. A to se tady prosím bavíme o 71 poslancích a poslankyních, mezi nimiž je dokonce i bývalá ministryně financí. Ti všichni mají navíc asistenty a poradce a jejich vlastní místopředseda pak prohlásí, že nikdo z nich není v konkrétních návrzích schopen řešit rozpočet. Je tady fakt, a když se podíváme, jakým způsobem ANO finance kdysi vedlo, tak já bych vlastně i v jistém směru dal panu Radkovi Vondráčkovi za pravdu. Ale nedokážu si představit, že kdysi v opozici s 22 poslanci by něco takového vypustili Piráti z pusy. To bychom se museli stydět, kdybychom řekli, že nejsme schopni připravit konkurenční nebo alternativní návrh, a často jsme, ať už to bylo v oblasti covidu, či s jinými problémy, přicházeli s návrhy, které měly ratio ve svém řešení, byly k diskusi a nabízely nějaký problém na pohled, který trápil občany v naší zemi.

Ona ta tragédie tím zdaleka nekončí. Já když jsem poslouchal úvodní slovo, co nám sem dneska přišel vyprávět Andrej Babiš, jeho vláda měla tolik kauz, že by to panu Faltýnkovi nestačilo ani na deset deníčků. Andrej Babiš byl jako premiér obžalovaný z podvodu. Národu sdělil, že nikdy neodstoupí, a dokonce vzpomínám na nedávnou omluvu zde, že je Andrej Babiš soudem odsouzený lhář. Ostatně za to se i omlouval.

A kritika hospodaření prostřednictvím pana předsedajícího, vidím, že zde paní Alena Schillerová sedí, já si pamatuju asi tři věci, které se otisky do povědomí nás, ale i občanů. Nejrychlejší zadlužování České republiky v porovnání s Evropskou unií a vypálení rozpočtu do základů. Tedy peníze, které byly použity v covidu, navíc NKÚ potvrdilo, že naprostá většina nešla na řešení základních problémů, to byla jedna věc. Druhá fotky s pávy, třetí zaklekávání na nepohodlné firmy, které potřeboval jejich šéf cíleně zničit.

Hnutí ANO svolalo tuto schůzi nikoli kvůli mediálnímu halo, kterým překrývá svoje výsledky, ale kvůli kauze Dozimetr, jak tady zaznělo. A já jsem rád, že to téma tady je, protože, a zaznělo to zde i před tím, bezesporu i v této závažné věci má hnutí ANO co vysvětlovat. Byla to ostatně i stínová ministryně vnitra paní Vildumetzová, která juchala s kmotrem z Dozimetru na svatbě, nechala se od něj obdarovávat ve sněmovní kampani, což stále neobjasnila, a dneska se nově ukazuje, že dokonce bydlela ve vile jedné partnerky toho z hlavních podezřelých, mimo jiné se stejným člověkem, s kterým juchal na té svatbě i Andrej Babiš, což se můžete podívat na videu.

A já bych mohl pokračovat. Další obviněný v kauze Dozimetr Luděk Šteffel pak za milion radil tehdejší ministryni ANO Kláře Dostálové ohledně digitalizace stavebního řízení, a já jsem to komentoval už po svém nástupu na resort Ministerstva pro místní rozvoj. To byl prakticky jediný člověk, kromě ještě jedné úřednice, který to tam měl na starost a radil tak dobře, že zakázka vycházela v předražení o 1,2 miliardy. My jsme to s Piráty zastavili, přišli jsme s funkčním a levnějším řešením, a paní Dostálová teď dělá, že si jméno pana Šteffela ani nepamatuje, ostatně to říkala v televizi, a ta částka vlastně taky ani nesouhlasí, byť je to černé na bílém ve smlouvách.

Mimochodem, víte, jak Andrej Babiš neustále pořvává na Piráty a nadává, že mají na ministerstvu svoje lidi? Tak já vám řeknu proč. Byl to právě jeden z našich lidí, kdo tyto šmeliny rozkryl, stejně tak jako řadu dalších věcí, ještě když jsme byli v opozici. A to panu Babišovi evidentně nejde pod nos. Asi by byl radši, kdybychom se radili s lidmi navázanými na Agrofert, nebo organizovaný zločin, nebo s lobisty, a pustili je co nejbliž k veřejným penězům, ať už jsou to peníze v zakázkách, nebo v evropských dotacích.

A když mluvím o opozici, tak tandem samozřejmě doplňuje i pan Tomio Okamura, který dlouhodobě obchoduje se strachem a často jde i proti zájmům lidí naší země, když mu z toho něco kápne. Já nechci připomínat historické působení, ať už je to SPD, nebo Úsvitu, ale tento pán ve vážné bezpečnostní krizi neváhal dostat Českou republiku z EU, z NATO, byť se jasně ukazuje, že naše účast ve všech těchto společenstvích dlouhodobě zajišťuje České republice ochranu a bezpečnost. Stejně tak jako SPD dlouhodobě oslavovala Putina a Rusko a o ukrajinských uprchlících včetně dětí pan Okamura vypráví jako o zkaženém masu nebo ovoci, a za hezká slovíčka o míru pak schovává, že chtějí, aby se Ukrajina vzdala Rusku. Okupace ale nemá s mírem skutečně nic společného, což známe sami z historie velmi dobře, a kdyby padla Ukrajina, tak věřme, že Putin se nezastaví a bude dál pronikat směrem do Evropy. Nemusí to být fyzicky, může to být skrze další tlaky a ovlivňování politik v jednotlivých zemích s využitím dezinformační scény a za častého přitakávání a přes dealování těchto příspěvků právě lidmi okolo Tomia Okamury.

Nicméně i přes to všechno, co jsem teď řekl, máme určitě s opozicí v jednom shodu. A to, že se Česká republika nachází v nelehké době. Občané mají zcela pochopitelně obavy o budoucnost, trápí je nejistota, vyšší ceny, ale i řada problémů, které byly léta skutečně opomíjeny, a to nelze banalizovat, ani se této situaci nelze vysmívat. Nicméně hnutí ANO na reformy mělo osm let svého působení ve vládě, ať jsou to reformy v oblasti školství, bydlení, dopravy či ochrany životního prostředí, a já když si vypíchnu například otázku bydlení, kterou mám na starost a která je jednou z mých priorit na Ministerstvu pro místní rozvoj, tak hnutí ANO v tomto neudělalo zcela nic. My na těch řešeních v jednotlivých oblastech, byť výchozí situace nebyla lehká, jako vláda pracujeme denně. Učinili jsme řadu potřebných kroků nejen s ohledem na řešení té krize, ale i změn, které nakopnou nový směr, a mnoho dalších ještě přijde.

Zároveň, a to přiznám zcela otevřeně, je potřeba posílit i komunikaci, aby bylo jasné, co děláme, proč to děláme, co to lidem přinese a všechno bylo předvídatelné.

Musíme mít taky na paměti, že řada těch opatření není příjemná. Ostatně z krize se nejde protleskat nebo promluvit, krize se musí řešit, proto je potřeba ta opatření dělat citlivě, férově a promyšleně. Nemůžeme ohrozit nebo vyvolat ohrožení sociálního smíru či destabilizovat společnost. Ona se blíží opět série voleb a já se můžu domnívat, proč je třeba dnešní schůze svolaná, zda to je nějaký začátek kampaně. Ale já jsem to říkal mnohokrát i před volbami v roce 2021, kdy ještě nebyla válka na Ukrajině, nicméně ekonomiky jednotlivých zemí směřovaly do recese, že to období bude těžké a že opatření, které bude muset budoucí vláda - a takto jsem hovořil před volbami - nebudou vždy líbivé. Já si ale myslím, že by politické strany neměly upřednostňovat svoje vlastní zájmy a nahánění bodů s výhledem na volby před zájmy naší společnosti jako celku. Kdybychom to dělali my, opakovali bychom chyby předchozí vlády.

Vláda je zodpovědná za život 10,5 milionu občanů a každý den naší prací nebo rozhodnutím ovlivňujeme to, kam Česká republika bude směřovat. Je to obrovská zodpovědnost, kterou je třeba si neustále připomínat. Tak aspoň k té politice se snažím přistupovat já, tak se k ní snažíme přistupovat za Piráty a věřím, že tak to činí moji kolegové, a tak o tom otevřeně hovoří. Já jsem zmínil řadu potřebných kroků, které vláda za poslední dva roky udělala, ostatně o nich hovořil i v tom výčtu pan premiér Petr Fiala. O mnoha z nich budou podrobně hovořit i mojí kolegyně a kolegové v průběhu této schůze. Já bych však za Piráty vypíchl alespoň pár případů, které já osobně považuji za důležité.

Ta první oblast, my jsme vrátili naší zahraniční politice po mnoha letech rovnou páteř. Chráníme lidská práva a naši bezpečnost. Vystupujeme díky vládě a pirátskému ministru Lipavskému jako silná, nezávislá země a v mezinárodním prostředí jako rovnocenný partner. Z těch dalších úspěchů, třeba legislativních, Česká republika má jako jedna z prvních zemí vlastní sankční zákon, tak zvaný Magnitského zákon, který ministr Lipavský připravil ještě v opozici, teď byl schválen a díky tomu můžeme zakročit proti oligarchům a válečným zločinům rychleji než třeba Evropská komise a Evropská unie jako celek. Česká republika je v radě OSN pro lidská práva.

Důležitým tématem, které bych chtěl vypíchnout, je podpora mladých a rodin. Kdybych vzal jenom některé body a možná to bude i z těch 70 úspěchů, které jmenoval Petr Fiala. Prosadili jsme navýšení rodičáku, o což dlouho usilovala Olga Richterová, za což bych jí tady chtěl osobně poděkovat. Rozšiřujeme skrz dětské skupiny dostupnost předškolní péče. Zlepšila se dostupnost zkrácených úvazků. Posílili jsme právo rodičů na pobyt s dítětem v nemocnici. Připravujeme zákon o podpoře v bydlení, já se k němu potom ještě vrátím v detailu. Zlepšujeme podmínky pro pěstouny. A v rámci úspor, tak, jak jsme jako vláda koncipovali úsporný balíček, jsme v těch nižších sazbách DPH udrželi studentské koleje či internáty, zachovali jsme daňové osvobození stipendií, jsou slevy na jízdné, je bezplatné školství. Pracujeme na posílení práv dětí skrze přípravu dětského ombudsmana.

Co si myslím, že je zásadní, a když se hovoří o štíhlém státě, je to stát, který nezatěžuje nadměrnou byrokracií lidi a firmy, ale usnadňuje jim život. Nejenom tedy lidem jako klientům, váženým klientům státu a firmám, ale i úředníkům. A já jsem rád, že to úsilí vlády, které má na starost i ministr Michal Šalomoun, jde tím správným směrem. Ministr Šalomoun, připravuje již třetí antibyrokrakratický balíček ve spolupráci s dalšími resorty. Umožnili jsme díky tomu například online žádosti na všechny typy důchodů, protože to vyžaduje debyrokratizaci a změnu zákonů. Zrušili jsme některé nelogické věci; povinné lékařské prohlídky u nerizikových profesí a celou řadu dalších. A tímto stylem budeme postupovat dál.

Samozřejmě velkým tématem ve všech zemích je boj s korupcí a Piráti si na rozdíl od jiných nehrají na protikorupční hnutí, které si to píše na billboardy, ale protlačili jsme reálná opatření proti kmotrům a oligarchům a je to celovládní působení a i působení poslanců zde ve sněmovně v rámci těchto příprav. Vrcholní politici nemůžou už ohýbat média či si přihrávat zakázky do vlastních kapes. Ve veřejných tendrech už nedostanou firmy s nečistou minulostí podíl na těch státních zakázkách. Prosadili jsme zveřejňování platů i odměn veřejných funkcionářů, poradců, členů vedení státem vlastněných firem. Skrze evidenci skutečných majitelů jsme zlepšili boj proti praní špinavých peněz, rozkrádání veřejných zakázek i špinavému sponzoringu politických stran. Posilujeme nezávislé soudy skrze novelu o státním zastupitelství a já věřím, že tato důležitá legislativa, kvůli které byli i lidé na Letenské pláni, projde Sněmovnou. Byl to jeden z našich slibů vůči občanské společnosti. Zrovna ty věci, které jsem zmiňoval, boj proti korupci a proti oligarchům, možná to je jeden z těch důvodů, proč všechny strašně popouzí ty aktivity, které vláda nebo pirátští politici prosazují. Když vidím ty časté útoky, tak když už se nedá nic jiného na Piráty v danou chvíli vymyslet, tak se vypráví pohádky jak z tisíce a jedné noci. Já jsem se nedávno dočetl a mohutně to bylo přesdíleno lidmi třeba z hnutí ANO, že jsem na ministerstvu koupil koberce za 65 milionů. Ono se nakonec ukázalo, že šlo o výměnu zátěžových koberců za 65 tisíc. Já jsem na to reagoval s humorem, že by ty koberce snad musel být lítající. Ale takových věcí se ve veřejném prostoru cíleně objevuje celá řada. A o politicích této vlády. Tak věřte, že my se nenecháme zastrašit ani znechutit. Máme programové prohlášení vlády, plníme, co jsme slíbili, ať už ve vládě či na Ministerstvu pro místní rozvoj v oblasti digitalizace. A já bych teď v krátkosti pohovořil o těch nejdůležitějších bodech právě v resortu místního rozvoje, který mi byl svěřen, i to, co se bude a má dít digitalizaci v následujícím období.

Když jsem nastoupil na ministerstvo před necelými dvěma roky, kdy vlastně osm let bylo na Ministerstvu místního rozvoje hnutí ANO, tak jsem řadu agend, není to jenom problematika digitalizace stavebního řízení, ale byly to jiné agendy, přijímal v jistém stadiu rozkladu a takové letargie. A myslím si, že za tu dobu, co mám možnost řídit Ministerstvo pro místní rozvoj, se odvedla řada důležité práce. Dotáhli jsme novelu stavebního zákona. To si myslím, že je dobrý výsledek a byl to jeden z bodů, kde jsem vyzdvihl spolupráci Sněmovny, včetně zástupců opozice. Takže stavební zákon schválen ve Sněmovně, v Senátu nebyl odmítnut, dává od 1. 7. příštího roku pro běžné stavby a další stavby skutečně jasný směr, rychlé povolovací procesy, zjednodušení stavebního řízení. Na vládu jde zákon o podpoře bydlení. Chceme zjednodušit a zlevnit družstevní výstavbu, bojujeme za osm miliard z Národního plánu obnovy, miliardu v programu nájemní bydlení žadatelé využili za čtyři měsíce. Vznikne za to asi 500 nových bytů a většina z nich bude postavena do roku 2025. To je slibný začátek zejména té investiční části reformy Bydlení pro život a já bych možná ještě u té reformy Bydlení pro život se zastavil, protože je to jedna z ukázek, kde skutečně děláme v té oblasti to, co je potřeba, to, co občany v České republice trápí.

Ohledně bydlení se vyjádřilo 85 %, lidí v průzkumu, že toto vnímají jako palčivý problém této společnosti. O tom vláda minulá i předminulá pouze mluvila. Opět zdůrazňuji, Ministerstvo pro místní rozvoj, které má v gesci politik bydlení v České republice, řídilo ANO osm let. Na čem tedy pracujeme? Projekt Bydlení pro život, je to moje absolutní priorita, a když říkám, že něco absolutní, tak je to top priorita Ministerstva pro místní rozvoj. Možnost bydlet musí mít každý a přijde mi, že to poslední roky vůbec nikdo neřešil. My jsme tam museli začít prakticky od nuly a vše rozjíždíme.

Česká republika je v krizi bydlení, myslím si, že to nikdo nezpochybňuje. Za posledních 10 let vzrostly reálné ceny bytů více než o 60 procent. My na to reagujeme v rámci reformy Bydlení pro život, podle mě jednou ze zásadních legislativ je zákon o podpoře bydlení, který teď půjde do vlády.

Ten zákon v České republice chybí 15 let, upozorňuje na to NKÚ, upozorňuje na to i Evropská komise. Je to velký dluh předchozích vlád. Ostatně představení zákona o sociálním bydlení v minulém volebním období bylo absolutní fiasko. My jsme za rok a půl zákon o podpoře bydlení napsali, prošel mezirezortním připomínkovým řízením a v listopadu jde na vládu.

Myslím si, že ten zákon je naprosto zásadní. V České republice žije 154 tisíc lidí v bytové nouzi, 2/3 z nich jsou děti, ale 1,3 milionu osob je ohroženo ztrátou bydlení. Když neřešíme tu bytovou situaci v České republice, tak dle vyčíslených nákladů to stojí ročně státní rozpočet zhruba 4,1 miliardy korun. Reálně to bude ještě o dost výše. Zákon o podpoře bydlení toto řeší, proto je investicí do budoucnosti.

Když hovořím o investicích - a často je to opomíjeno i v té veřejné debatě - my jsme v dubnu spustili první program pod SFPI, kdy zájem o něj daleko předčil očekávání. My ostatně víme, že 75 % dotazovaných obcí chce stavět obecní dostupné bydlení. My jsme spustili ten program a žadatelé hlavně z obcí si řekli o celou připravenou částku. Bylo to 800 milionů. Celkový objem prostředků na úvěry jsme proto ještě navýšili o 256 milionů, tedy na jednu miliardu. Díky tomu vznikne téměř 500 nájemních bytů.

Já jen abych to srovnal, když jsem hovořil o tom, že předchozí vedení Ministerstva pro místní rozvoj v tomto dělalo pramálo. V celém programu Výstavba bývalé ministryně paní Kláry Dostálové se postavilo 30 dostupných a 196 sociálních bytů. To skutečně krizi v bydlení v České republice nemůže vyřešit, proto je důležité mít programy, které fungují a shánět na ně potřebné prostředky.

My jsme vytvořili a Evropská komise schválila komponentu dostupného bydlení. To je oněch osm miliard, o kterých ve veřejném prostoru často hovořím. Jsou to investice do tří finančních nástrojů. To je ten moment, kdy ty peníze se vám zpátky do toho systému vrací. Není to tedy čistě dotační politika na vznik několika málo bytů, ale systém, který umožňuje dlouhodobě se věnovat výstavbě.

Také notifikujeme dostupné bydlení Evropské komise, abychom lidem mohli nabídnout obecní bydlení se sníženým nájemním. To bude ten další nosič a já věřím, že toto bude do konce roku notifikováno. V příštích letech má jít do investic do dostupného bydlení z různých zdrojů až 20 miliard, tedy v kombinaci evropských peněz, SFPI, ale i soukromých investic, které se na to váží.

Velkou otázkou, do které se každý bál hrábnout - ale já věřím, že ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti se nám tuto část podaří také narovnat - je otázka nájemních vztahů. V České republice aktuálně žije v nájmu zhruba 20 % obyvatel. My jsme zatím představili na kulatém stolu návrhy reformy těchto nájemních vztahů, které by měly zlepšit jak situaci majitelů bytů, tak i nájemníků. Ať je to zkrácení doby vyklizení nemovitosti, což je velká věc, která trápí majitele bytů, pokud mají v bytě dlouhodobě neplatiče, nebo někoho, kdo porušuje smlouvu, na základě které je jim poskytnuto to bydlení a skutečně zbavit se problematického nájemníka trvá šest měsíců a klidně i několik let.

Na druhou stranu - a myslím si, že musíme hovořit o vyváženém systému - pojďme se bavit o nastavení a fenoménu řetězení krátkodobých smluv. Půl milionu lidí žijících v nájmu má v tuto chvíli nájemní smlouvu maximálně jednoho roku, někteří kratší. Je to velká nejistota. Většina z těchto lidí jsou slušní nájemníci, a proto pojďme vybalancovat ty nájemní vztahy.

Další důležitá věc. Tady bych chtěl poděkovat, možná i nevím, jestli se to nosí, ve spolupráci Patrika Nachera - byť si ve spoustě dalších věcí s ním rozhodně nerozumím - ale společně jsme připravili s ČVUT novelu vyhlášky, která začne platit od příštího roku. Nastavujeme rozúčtování tepla tak, aby bylo spravedlivější pro ty lidi, kteří šetří teplem. Myslím si, že tato vyhláška bude kvitována. Ostatně i odborná veřejnost, zástupci všech, jak se říká, stakeholderů, hodnotili velmi kladně tuto změnu.

Už jsem hovořil o stavebním zákonu. Nebudu se k němu vracet. My jsme skutečně nesouhlasili se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu, který by zatížil státní rozpočet až 24 miliardami korun. Šli jsme cestou jinou, kdy zůstávají stavební úřady na úrovni samospráv. Vzniká a od 1. 1. začne fungovat speciální úřad, tedy Dopravní a energetický stavební úřad pro ty složitější stavby. Dále pokračujeme v té cestě na zprůchodnění povolování stavebních prací v České republice a toho stavebního řízení.

Samozřejmě jsme nezapomněli na financování odstraňování černých staveb. Máme zde vyhláškou o požadavcích na výstavbu, kdy ta současná právní úprava je roztříštěná. Toto sjednocujeme, pracujeme na dalších doprovodných vyhláškách - stanovení obecních stavebních předpisů, dokumentace staveb o stavebním řádu a další.

Co si myslím, že je podstatné - a když se podíváme na to, jakým způsobem umí využívat regiony a sídla v České republice, ať už evropské nebo národní dotační tituly - často se tady zaklínáme magickým slovem absorpční kapacita. Přiznejme si, že obce a města často nemají odbornost, kapacitu nebo prostředky realizovat ty projekty. Ta samospráva nebo i ten starosta ví, že potřebuje nový domov pro seniory, že potřebuje rozšířit kapacitu školy, nicméně ta připravenost těch projektů v řadě oblastí není vysoká. Ty obce prostě nemají aparát.

My chceme zvýšit připravenost a efektivitu veřejných investic v regionu, protože jsme do Národního plánu obnovy zahrnuli a vzkřísili tu komponentu 4.1, která má zahrnovat právě přípravu projektu. K dispozici bude 1,4 miliardy. Je to nástroj, který má pomoci obcím a významnou část tohoto nástroje lze použít i na projektování právě bytové výstavby. Tím se vracím k té otázce Bydlení pro život jako priorita místního rozvoje.

Možná bych ještě zmínil věci, jako jsou pevnostní města Terezín a Josefov. Skrze komisi, kterou jsem za Ministerstvu pro místní rozvoj zřídil, se nám podařilo najít shodu mezi resortem kultury, financí a místního rozvoje, které se tím tématem zabývaly, ačkoliv mu ani ochrana památek, ani finanční nástroje, které uvolňuje Ministerstvo financí, nepřísluší. Podařilo se nám získat prostředky, ať už v havarijním programu Ministerstva kultury, tak pro nově připravovaný systémový program Ministerstva pro místní rozvoj právě pro tato města, pro jejich historická centra i ty pevnosti ve spolupráci s kraji i s těmi městy, kterých se to týká, tedy s Terezínem a Jaroměří. Díky za to. Věřím, že se nám podaří zvrátit chod i ten zub času a ty nejkritičtější objekty opravit a zároveň pomoci těm samosprávám a krajům dát těm objektům, které se nacházejí v obou dvou lokalitách, nový směr.

Stejně tak spouštíme komponentu v Národním plánu obnovy pro brownfieldy, kde bychom měli uvolňovat zhruba 2,8 miliardy skrze Ministerstvo pro místní rozvoj.

Možná věc, která je důležitá. Často slyším ve veřejném prostoru, jak Česká republika nedočerpá, respektive nevyužije, evropské prostředky za předchozí programovací období. Tady to musím odmítnout.

Dívám na predikce toho čerpání, když Česká republika přebírala evropské předsednictví a řešila mimo jiné i problémy, které dopadaly na jednotlivé samosprávy díky válce na Ukrajině, díky migrační krizi. Vyjednávali jsme balíček s Evropskou komisí Fast-care, který měl pomoci ty krizové projekty zachránit. Tenkrát jsme hovořili, že v ohrožení jsou projekty zhruba za 32 miliard. Nám se to podařilo postupně dostat až do objemu projektů zhruba za jednu miliardu a pevně věřím, že peníze z předchozího programového období budou využity v plné míře pro projekty, které pomáhají zlepšení života v regionech.

Stejně tak jsme nastartovali nové programové období, kde už bylo vyhlášeno za ministerstvo 82 výzev s celkovou alokací 98 miliard korun. To už je 86 % alokace celého toho programu IROP. Já si myslím, že i to, že jsme měli jako jedna z prvních zemí připravenou k podpisu dohodu o partnerství, tak to čerpání, ve kterém vnímám Ministerstvo pro místní rozvoj i historicky jako úspěšné, neboť je zároveň orgánem, který koordinuje čerpání fondu soudržnosti, že to je ne velký úspěch pro Bartoše, ale pro města, obce a lidi v České republice, že ty evropské peníze, které jsou na projekty, které zlepšují život, jsou využity a budou využity.

Možná bych zmínil i oblast cestovního ruchu. Nám se podařilo po několikaměsíční kampani získat místo ve Výkonné radě UNWTO pro roky 2023 až 2027, historicky je Česká republika poprvé členem této rady a pro mě je podstatné - a dali jsme si to za cíl i jako vláda Petra Fialy - více být aktivní na mezinárodním poli, zapojovat se do institucí, které mají vliv na globální politiku - nejenom evropskou, nastavují trendy a jsou u toho, kdy se rozhoduje o strategiích, které pak ovládají nebo ovlivňují globální politiku. V této oblasti připravujeme program pro destinační management, který by měl fungovat od roku 2025, a jeho uplift pro regiony v roce 2024.

Měli jsme zde novelu veřejných zakázek, legislativa, kde jsme byli kritizováni Evropskou komisí za nedostatečnou transparentnost. Uvědomme si, že skrze veřejné zakázky, což jsou investice veřejného sektoru, proteče ročně 990 miliard korun, zhruba 15 % hrubého domácího produktu České republiky, takže je to jeden z nejvýznamnějších nástrojů realizace veřejných politik. Zakázky by neměly být zbytečnou brzdou hlavně v klíčových oblastech, ale měly by být motorem, že stát si umí - nebo obce si umí říct - co chtějí, kam se chtějí posunout, a právě skrze veřejné zadávání si potom tyto služby nebo tato řešení vyžádají, ať už je to v oblasti energetiky, bydlení nebo dopravy.

Kdybych se posunul dál a možná už dosti bylo k Ministerstvu pro místní rozvoj, často zmiňovaná digitalizace a to, jakým způsobem byla digitalizace řešena předchozími vládami, nikoliv pouze v předchozím volebním období, jedním z hlavních problémů digitalizace byl způsob, jakým je digitalizace řízena. A byť jsem v řadě věcí podporoval vládního zmocněnce Vlado Dzurillu, skutečně ten resortismus či nějaké smysluplné řízení využívání věcí, které stát už má, určení klíčových projektů a klíčových investic, skutečně nikdo nedokázal říct ještě před dvěma lety, kolik nás ta digitalizace stojí, jak se prioritizují projekty a zda jdeme tím správným směrem. A často brzdou byla i byrokracie a vlastně nevůle měnit nějaké zákony, které, když se zjednoduší, tak se pak zjednoduší i ty digitalizační procesy.

Já jsem uvedl ten příklad v oblasti MPSV, kde to není jenom o chytrých formulářích, ale je to i (o) změně legislativy, která umožňuje sdílení dat. A já si myslím, že i na úrovni resortů i ve změnách řízení digitalizace máme výsledky, a teď do konce roku i budeme spouštět další klíčové projekty, které v tom roztříštěném řízení nebylo možné efektivně dodat. My nejsme ti, kteří by si něco vymýšleli někde v kuchyňkách či kancelářích, stačí se podívat na úspěšné země - Estonsko, Dánsko, Velká Británie, s kterými jsme dlouhodobě už v opozici spolupracovali. Tyhle země jsou označovány za lídry digitalizace. Proč se jim daří? Protože pochopily, že digitalizace musí mít nezávislou instituci, kde se postupně shromažďuje zásadní know-how o digitální strategii, o tom, jakým způsobem se řeší digitalizace a digitální transformace státu, kam budou moci přicházet i lépe placení experti či talenty a přenášet ty nadresortní trendy do agend mezi jednotlivými ministerstvy.

Proto jsem usiloval a vznikla na konci roku pod (?) 1. 1. i Digitální informační agentura, nikoliv jako software house státu, který by měl programovat nějaké aplikace, ale řešit ty nejklíčovější meziresortní věci, směřování a jádro české digitalizace, jako jsou například registry, z kterých se doslova za minulých vlád sypali šroubky. My jsme uvolnili 300 milionů na hardwarový upgrade těch registrů a všechny ty nové hardwarové prvky jsou pod střechou, ty peníze byly investovány v daném roce a v příštím roce bude - a já věřím, že s ambicí cloudového řešení do budoucnu - poslední hardwarový upgrade registrů, tedy jádra digitalizace, a podaří se nám do budoucna řešit skutečně ty věci levněji, spíše v cloudech než v datových centrech, a to je jenom jeden z kroků, které DIA ve velmi krátké době udělala. Fakticky začala fungovat až přijmutím části pracovníků z Ministerstva vnitra v rámci procesu delimitace v měsíci dubnu, přesto již teď pracujeme a budeme dodávat projekty, jejichž výsledky uvidí občané ještě v tomto roce.

Myslím si, že důležité je zmínit redesign Portálu občana a vznik nové aplikace do telefonů, online žádost o nový řidičák, výpis z Rejstříku trestů, potvrzení o studiu a řada dalších služeb, kdy občané budou moci - a už mohou - žádat prostřednictvím Portálu občana, jenom o tom nevědí, budou v novém kabátě, tak, jak jsou lidé zvyklí na používání služeb, třeba internetového bankovnictví nebo běžných komerčních aplikací. Když se podíváte na to, co nám tady zůstalo po předchozím řešení, ta aplikace gov.cz je nepraktická, neintuitivní, musíte se do ní přihlašovat, neumí takovou běžnou věc jako upozornění na displeji telefonu, že se odehrálo něco v té aplikaci, že vám přišla nová zpráva. Toto ta aplikace bude obsahovat.

Datové schránky budou se tvářit směrem k občanovi konečně jako email - přijatá, odeslaná, smazaná, archivovaná. Vyřešíme problém s archivací zpráv. Toto všecko přijde do konce roku. Portál občana v tom moderním hávu bychom chtěli pouštět v listopadu a tu moderní aplikaci, která umožní vše dělat z pohodlí mobilního telefonu, pak si budou moci lidé stáhnout již v prosinci 2023. Jenom bych chtěl říci, že za ty dva roky a publikací těch služeb uživatelů Portálu občana je již zhruba jeden milion. A občas slyším, že marketing a placený marketing je něco špatného. Samozřejmě, pokud stát něco umožňuje,byť o tom máme možnost hovořit v médiích, ale vy si jaksi nevyberete, na jaké téma půjdete do nedělní debaty, spoustu věcí tento stát má, jenom o tom ten občan neví. A je zcela správné ve smyslu ne honění si trika jako vlády, ale ve smyslu public announcement informovat občany, že nějaká služba je v danou chvíli k dispozici online, nemusí si proto brát dovolenou, aby došli na nějaký úřad, jakým způsobem to ovládat.

Zároveň na přelomu roku vznikne - a já děkuji za podporu té legislativy ve Sněmovně, která zde prošla prvním čtením, představoval ji pan ministr Šalomoun, jsou to e-doklady. Vzniká aplikace, která umožní občanům prokazovat totožnost pomocí mobilního telefonu místo plastové kartičky. Elektronická občanka je v řadě případů lépe zabezpečena než plastová kartička, protože je jako mnoho jiných aplikací zamknutá. Při ztrátě telefonu si ji vypnete na dálku, automaticky vy ji můžete zneplatnit, zatímco když oznámíte ztrátu občanského průkazu, tak s ním ještě někdo může různě běhat a používat ho. Tuto vaši aplikaci nikdo zneužít nemůže.

My bychom chtěli, aby zavedením eDokladovky se změnil trend využívání jednak ze strany občana, ale hlavně, aby všechny úřady postupně - a v tom zákoně je i harmonogram - uměly načítat elektronickou identitu nebo tu elektronickou identifikaci, ten QR kód, aby, až se bude implementovat na evropské úrovni eWallet, kterou jsme schválili v době našeho předsednictví, tak aby stát byl připraven. Není to o tom tedy naprogramovat aplikaci a aplikaci pro čtení, ale je skutečně potřebné, aby instituce, úřady, ale i soukromý sektor uměl pracovat s technologií, která někdy ověří totožnost, někdy pouze ověří to, že vám je 18 let, nebo bude dokládat potvrzení o studiu.

Myslím si, co je velká věc a bude ji využívat spousta resortů, a tedy i spousta občanů, my jsme zahájili práci a ten projekt už je oficiálně odstartován na registru zastoupení (Registr zastupování?), magické jméno v prostoru, REZA. Je to nový rejstřík, který má řešit pro občany velmi důležitou situaci, kdy člověk nebo firma jedná jménem někoho jiného, vlastně zastupuji v nějakém jednání jinou osobu nebo jsem zastupován jinou osobou či firmou. Ten registr zastoupení (Registr zastupování?) umožní v online prostředí vyřizovat záležitosti, například za vaše blízké, bude se hodit třeba v rámci implementace v Portálu dopravce, u přepisu automobilu firmy určitě ocení možnost pověření jiné osoby k zajištění povinného procesu, jako je hlášení o zaměstnancích, daně, cla a podobně.

Půjde tedy postupně o velké navýšení komfortu při jednání s úřady, kdy budou lidé někoho zastupovat nebo když někomu udělí plnou moc, aby zastupoval je. My počítáme, že v polovině roku 2024 už budou naskakovat konkrétní využití například na Ministerstvu práce a sociálních věcí nebo v Portálu dopravce a postupně to udílení plné moci online se stane tím trendem už jen z toho důvodu, že zatímco někde může někdo běhat s vaší papírovou plnou mocí, kam jste omylem zapomněli dát, že to je pouze pro nějaký úkon nebo to někdy končí, tak takto udělenou moc v digitálním světě prostě můžete ukončit nebo budete moci ukončit kliknutím jednoho tlačítka.

Ještě bych zmínil možná jeden pro mě velmi důležitý projekt zejména v souvislosti s tím, a chodí mi různé podvodné SMS tvářící se jako některá ministerstva, což také se proti tomu dá bojovat a bojujeme, ale v souvislosti s tím, jak občané jsou stále více digitalizováni, tak jak se dříve stali obětí podvodů týkajících se jejich bankovního účtu, tak se dnes spousta podvodníků i ze zahraničí vydává za český stát, vytváří falešné formuláře, láká z lidí data, někdy i bankovní údaje. My jsme spustili projekt, který tady dlouhou dobu spal, a to je migrace státu a státních institucí do domény gov.cz, kdy do budoucna všechna ministerstva i další instituce by měly mít tu koncovku ve jméně, v tom internetovém řádku, ministerstvo.gov.cz. Stejně tak jednotlivé e-maily by měly být jasně kvalifikovány právě tím .gov.cz. Česká republika se tak připojuje k většině států EU (nesrozumitelné), které tu doménu gov. využívají. Má to spoustu výhod ať už v oblasti bezpečnostní, kdy vy si můžete ověřit, že jste na té správné adrese s ne na nějaké falešné, prostě z řádku nebo z e-mailu s osobou, se kterou komunikujete. Zajistí to větší přehlednost, přívětivost, odolnost proti kyberzločinu. Většina subjektů přemigruje do konce roku 2024, úplně pak všechny do konce roku 2025 a mě velmi těší, že Ministerstvo pro místní rozvoj na tuto doménu přešlo v tomto týdnu.

Možná ještě několik věcí, které nesouvisí se samotnou digitalizací. Blíží se týden Digitální Česko, to je nástupcem loňského Czech digital week, jen jsme ho počeštili. Letošní ročník bude ve znamení rozvoje digitálních dovedností našich občanů. A já bych chtěl poděkovat všem kolegům na daných resortech, ať už je to MPO, které dbá na to, aby firmy mohly up-stylovat, zvyšovat kompetence svých zaměstnanců v práci, MPSV, aby lidé skrze jejich portál mohli absolvovat kurzy, které zvýší jejich šanci na trhu práce, ale i univerzitám školám, digitálním platformám, ale třeba i knihovnám. Myslím si, že je naprosto zásadní, abychom zvýšili digitální kompetence a znalosti lidí v České republice nejen kvůli boji s dezinformacemi, ale úroveň nyní dosahuje zhruba 60 % občanů Česka má ty základní digitální znalosti. My jsme si dali cíl, že do konce roku 2030 to bude 80 % občanů ve věku 16 až 74 let. Je to naprosto zásadní. My v rámci toho týdne pro digitální Česko, což má být takový svátek, týden intenzivní prezentace toho, co je k dispozici, co může být k dispozici, kurzy, školení, věci týkající se umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti. Popularizace a vzdělávání v oblasti digitalizace je klíčem k úspěchu, k pochopení, k adaptaci těch změn, které nepřináší Česká republika, ale přináší je 21. století.

Já bych možná zakončil věcí, kterou vnímám jako velmi důležitou, a to je role České republiky na mezinárodním poli, a to zejména role v Evropské unii, jíž si myslím, že jsme hrdým členem a role předsednictví, které myslím, že Česká republika v takto složité situaci, ať už se to týká energetiky, ale třeba i digitalizace, obstála. Podařilo se nám na úrovni Evropy najít shodu na aktu o umělé inteligenci. Důležitá legislativa, jedinečná legislativa, která na jednu stranu dává jakési guide lines, pravidla pro to, jakým způsobem by se měl rozvíjet byznys v oblasti umělé inteligence v České republice, ale i v Evropské unii. Zároveň ukazuje, jak je pro nás důležitá ochrana soukromí a digitální integrity občana, jehož soukromí má být chráněno. Proto jsou tam ty stopky proti zneužívání ať už třeba v citlivých oblastech nebo rozpoznávání lidí v reálném čase ve veřejných prostorách. Myslím si, že toto je zásadní. My fakt nechceme, aby tady jel nějaký social scoring občanů jako třeba v Číně. Ostatně finální dohoda o aktu o umělé inteligenci se právě v těchto dnech dojednává s Evropským parlamentem.

Velký úspěch, a v to nikdo nedoufal, je ta evropská digitální peněženka, identita, něco, co konečně otevře prostor nejen v tom digitálním světě pracovat, ať už s identitou, ale třeba s doložením potvrzení o nejvyšším dosaženém vzdělání, když se chcete zapsat v zahraničí na univerzitu, když si chcete třeba půjčit - jste někde na dovolené třeba u moře a chcete si půjčit auto na nějaký den, to všecko umožní evropská digitální peněženka, kde budete moci mít od různých vydavatelů nahrány různé důležité věci, které prostě potřebujete a které zrovna nenosíte s sebou, což předpokládám, že na papyrusu v tubusu stočený diplom nevozíte s sebou běžně. Takže to všecko se nám podařilo dojednat na úrovni sedmadvacítky. A opět ta shoda, byť vlastně v krizi, je ta vůle dohodnout se vlastně vyšší, ale já jsem za to rád. Ostatně i zásadním tématem byly debaty o kybernetické bezpečnosti, což je otázka, která se dneska prolíná prakticky do všech oblastí, od zdravotnictví přes dopravu. Myslím si, že pokud někdo vystupuje kriticky k tomu půl roku, kdy vláda Petra Fialy a jednotliví ministři krátce po tom, co jsme vstoupili do funkce, měli tu důležitou roli a byli jsme tedy na tu krátkou dobu lídry Evropské unie, myslím si, že jsme v tomto obstáli. Za to teda patří můj dík mým kolegům a kolegyním, protože i vzhledem k tomu, že v té době na nás dopadaly ať už otázky energetické krize, tak vlastně migrační, související s lidmi, kteří utíkali před Putinovou válkou z Ukrajiny. Nebylo to lehké období a ještě stále to nemáme za sebou. Vidíme, že ty konflikty mají tendenci se rozhořívat i v jiných částech světa. Já téhle vládě věřím, byť nám některé věci asi nejdou tak, jak by si všichni lidi představovali. Jsou před námi dva roky, tak doufám, že věci, o kterých jsem tady hovořil, které jsme započali, se nám podaří dotáhnout do konce a že věci, které děláme, ve finále občané ocení, byť v danou chvíli mohou být nepopulární a často se stávají terčem kritiky i zde přítomné opozice.

Děkuji vám za pozornost a těším se na vystoupení mých kolegů a konstruktivní vystoupení zástupců opozičního ANO a SPD. (Potlesk vpravo.)