Ústavní soud zamítl návrh Pirátů na zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do Evropského parlamentu. Po volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, kde Piráti získali 4,78 procenta hlasů, podala Pirátská strana spolu s dalšími subjekty stížnost k NSS. Jedná se o další logický krok v jejich boji za zrušení této diskriminační kvóty v souladu s programem Pirátů. Hlasy občanů mají svou váhu a neměly by být tímto způsobem opakovaně znehodnocovány několika přepočítávacími kvótami, které diskriminují malé strany.
Piráti napadli i předchozí volby do poslanecké sněmovny. Ústavní soud však jejich stížnost po dvou letech vyhodnotil jako nerelevantní se zdůvodněním, že by při snížení hranice nebylo možné smysluplně utvořit koalici a sestavit vládu.
„Přeloženo do řeči smrtelníka lze říci, že hranice substituuje skutečnost, že se volení politici neumí domluvit.“ vysvětluje Bartoš, kandidát na post evropského poslance a lídr kandidátky ve volbách do Evropského parlamentu.
Bartoš pokračuje: „Určitě každý z Vás zaslechl, jak lidé opakují stále dokola před volbami ono: Těm to nehodím, ti stejně nemají šanci se tam dostat. Je toto skutečně realita zastupitelské demokracie? Stejná situace se opakuje před každými volbami. Lidé, kteří skutečně volí podle svého přesvědčení, pak nejsou díky pětiprocentní hranici zastoupeni. Piráti proto požadují, aby měli občané zastoupení odpovídající reálnému množství hlasů, o které se jednotlivé strany opírají. U nás by tato přirozená hranice pro volby do Evropského parlamentu byla kolem 3 procent“
Zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule mají Piráti v programu. Stížnost podávají po každých volbách, kdy je hranice uplatněna. Je to možné jedině po volbách, kdy k „poškození“ občanů dojde. Rozhodnutí v podobné kauze ve věci voleb do poslanecké sněmovny v roce 2013, které Piráti také rozporovali, bylo opřeno o argument, který ale u eurovoleb neplatí.
Mikuláš Ferjenčík, rovněž pirátský kandidát do EP, k tomu říká „Uzavírací (pětiprocentní) klauzule omezuje poměrné zastoupení názorů v Evropě a ve volbách do Evropského parlamentu je zcela nesmyslná, protože vláda se v EU nesestavuje. Navíc někteří čeští poslanci z různých stran skončí v Evropském parlamentu ve stejné frakci. A počet frakcí je dlouhodobě stabilní.“
V Německu byla 5% klauzule nejdříve snížena na tříprocentní, a následně byla zrušena nálezem ústavního soudu z února 2014 . Německý ústavní soud chápe uzavírací klauzuli jako zásah do rovnosti volebního práva, který musí sledovat legitimní cíl přiměřenými prostředky. Ve vztahu k EP sice připustil, že v něm po zrušení klauzule přibude stran s jedním či dvěma poslanci, ale nejsou doklady, že to způsobí strukturální změny a ovlivní fungování EP.
Mikuláš Ferjenčík uzavírá: „Plně se ztotožňujeme s disentním stanoviskem tří ústavních soudců, kteří chtěli uzavírací klauzuli zrušit. Stejně jako oni jsme přesvědčeni, že zásah do rovnosti hlasů voličů ve volbách do Evropského parlamentu napadenou umělou uzavírací klauzulí by vyžadoval silný a legitimní důvod, který však nepředložil ani zákonodárce, ani většina Ústavního soudu v tomto nálezu.“
