Ne, to rozhodně nemusí. Dovolím si přijít s neobvyklým a inovativním návrhem. Morálku lidí, kteří se do nich tlačí, a přes příslušnost k některé ze stran nacházejících se momentálně u moci či přes politické kontakty bohužel i dostávají, nelze změnit ze dne na den.
Šlo by ale poměrně snadno změnit legislativní požadavky na obsazování volených i nevolených míst ve veřejné správě, což by problém okamžitě vyřešilo. A řadový občan by alespoň neměl za své daně přehnaná očekávání a hned věděl na čem je a kde žije. Ve své podstatě by české veřejné správě významně prospěla drobná legislativní úprava. Totiž, vložit do příslušných zákonů podmínky, že o žádnou volenou funkci ani o místo ve stání správě, řekněme od obecního zastupitele – u volených funkcí, či od vedoucího oddělení – u funkcí úřednických, se nemůže ucházet osoba, která by v minulosti nebyla přinejmenším důvodně podezřelá ze spáchání některého z trestných činů uvedených ve zvláštní části Trestního zákoníku Hlavě V. Trestné činy proti majetku §§ 205 – 232. Každý by tak alespoň věděl, že ředitel významné zdravotnické instituce podílející se na lichvě místo aby jí řádně řídil či starostka prokazatelně zpronevěřující obecní peníze v nezanedbatelné výši a odmítající odstoupit, stejně jako všeliká odklánění veřejných peněz do vlastních i cizích kapes jsou zcela běžnou, nutnou, a hlavně legitimní součástí výkonu veřejné správy. Ale abych nalezl na daném stavu alespoň něco pozitivního. Dotyčná starostka je zřejmě sečtělá, když věděla, o čem psal N. V. Gogol v románu Mrtvé duše. A bylo jí to inspirací, když použila své rodinné příslušníky na které vykazovala neprovedené práce. Co na tom, vysátí nějakých 400 tisíc z rozpočtu malé obce jsou pořád drobné. V jiných úřadech jde o mnohem víc. Možná by stálo za úvahu, abychom snad v rozporu s duchem doby někoho nediskriminovali a zachovali diverzitu, do podmínek přidat i alternativní možnost být podezřelý ze spáchání některého z trestných činů úředních osob v Hlavě X. Díl 2 Trestné činy úředních osob §§ 329 – 330. Zde mne napadá např. neoprávněné získávání informací z živých spisů ministrem. Či v téže hlavě Díl 3 Úplatkářství §§ 331 – 334. No, a tady jsem v koncích. Nenapadá mne žádný příklad, resp. napadá mne jich tolik, že ani nevím, který mám vybrat. A nejhorším případě, řekněme alespoň některého z trestných činů uvedených v Hlavě VII. Díl 1 §§ 283 – 287 souvisejících s toxikomanií. Abychom neopomněli hlavu jednoho ze statutárních měst, která si z únavy nad správou věcí veřejných a starostmi s jinou vlastní trestnou činností, pro kterou je stíhána, dá pro relaxaci lajnu koksu. Laskavý čtenář si do tohoto komiksu psaného za veřejné peníze jistě dosadí příslušné osoby. Informace se kupodivu nenachází jen v policejních svodkách, ale píše o tom dokonce i Seznam. Ne, nebyl jsem v těchto horkých dnech okurkové sezóny příliš dlouho na slunci, jsem jen sarkastický. Přijde mi totiž šílené, jak daleko může jev, který NASA označuje jako „normalizaci odchylky“, v našich končinách dojít. Zdá se, že odpovědní činitelé už ztratili jakékoli zábrany, a apatické veřejnosti je to v podstatě fuk. A od toho se odvinul stav, že co by v civilizovanějších zemích znamenalo okamžitou ztrátu mandátu, odchod z politiky nebo vyhazov z práce, se tady neskutečně vleče. Se zjevnou snahou vyčkat, zda problém nevyšumí do ztracena či nebude překryt jiným. Což se v nezanedbatelném počtu případů bohužel i děje. Není to ale jen chyba těch, co se dopouští neslušného jednání a řadový občan je z obliga. Vůbec ne. Je to právě chyba řadového občana, který jen krčí rameny s výrazem, co já s tím nadělám. Chce to zajímat se a využívat všech legitimních možností. Kupříkladu chodit se dívat na jednání zastupitelstva a zajímat se, jak je nakládáno s obecním majetkem obce, kde žije. Požadovat na základě Zákona o svobodném přístupu informace, pokud má pocit, že se děje něco nekalého. A případně se obracet na volené zástupce na všech úrovních či instituce s požadavky na nápravu. A pokud selžou, alespoň se ukáže, jak málo užitku společnosti přináší. A pak pochopitelně v následujících volbách jednak přijít a zohlednit to při svém rozhodování.