1) Válka
je garancí "běžícího pásu kontraktů na dodávky z nosných volebních
okruhů Kongresu, grantů pro univerzitní fakulty na strategická studia,
nových rozpočtů na nové zbraně". Za "války si nikdo netroufne zpochybnit
sumu, kterou si za ´obranu Ameriky´ vyúčtuje Pentagon".
2)
"Trvalý konflikt odkládá rozhodnutí o redukci zbrojních výdajů typu
uzavření nadbytečných základen a zrušení duplicitních systémů." "Když Shakespeare králi radil, že chce-li mít klid doma, měl by vést spoustu válek v zahraničí, trefil to přímo na hlavičku."
3)
"Rozpoutat válku je pro krále (a prezidenty) cesta, prověřená dějinami,
jak si vydobýt popularitu a nemuset doma provádět tvrdé reformy tam,
kde po tom problémy doslova volají. Válka je umožňuje odkládat." Jít George W. Bush
do voleb s programem, zaměřeným na domácí priority - od "vyrovnaného
rozpočtu", "reformy zdravotnictví" a "krachujících závazků sociálního
pojištění" až po "obnovu upadající infrastruktury" - neměl sebemenší
šanci. S programem, postaveným na dalším válčení, je "vyhrál i
napodruhé". I "za cenu ještě většího deficitu a zvýšení státního dluhu o
tisíce miliard".
4) Z
"trvalých krizí profitují soukromí ´kontraktoři´. V mírových dobách
nejsou placeni, tak jako regulérní armáda, profitují z války či
přinejmenším z toho, má-li Amerika víc nepřátel, před nimiž se musí mít
na pozoru". V "Iráku a Afganistánu jsme jich měli stovky tisíc a skvěle placených (často bývalých vojáků)", zato "jejich dnešní džob většinou vynáší méně".
5)
Z válek "prosperuje washingtonská komunita". "Intelektuálové z think
tanků díky spoustě televizních relací a přednášek." I kvanta
jiných zásluhou "rozpočtových položek, generující nová pracovní místa" a
"vládní granty i cesty, analyzující ´nepřítele´, do vzrušujících bojišť
či komfortních štábů". "Víc vysílacích časů připadne i na kongresmany."
Zato "kritici se dají obvinit z maření válečného úsilí, ne-li rovnou z
napomáhání nepříteli". "Míst na slunci je, kam oko dohlédne." "Inventář Heritage Foundation
je najat na pomoc při správě Iráku." "Ne každá nová válka sice generuje
i nová pracovní místa." "Peníze ovšem tečou všemi směry proudem."
6)
"Větší publikum (a tedy i větší příjmy za reklamu) mají kabelové
televize." "Místo nekonečných nudných seriálů" - či "repeticí kolem
zmizelého malajsijského letadla" - je tu "vzrůšo války, s nímž si CNN
vystačí 24 hodin".
7) Hvězdná
hodina nastává "vojenským kariérám". "Naše armáda i vojenské námořnictvo
jsou koncipovány pro války, v nichž vojáci a námořníci, prošlí tím
samým výcvikem, nastoupí na místa svých kamarádů, padlých na bojišti či
v potopených plavidlech." Jenže "války ve třetím světě jsou jiné". Tady
si to žádá - tak jako v "případě starého Říma či Britského
impéria" - "lidi, trávící v dané zemi celý život" a "budující osobní
konexe s místními kmenovými a vojenskými náčelníky". V dnešní
Americe však "dýchá každému důstojníkovi do zátylku tucet dalších", co
po víc frčkách a vyšším postu nelační o nic méně. O zemích, v nichž
válčí, sice mají jen krajně mlhavé povědomí (o znalosti místních jazyků
či diskrétních konexích s místní honorací už vůbec nemluvě). Už samy
války, co nikdy nekončí, jsou však s to vyplodit khaki kariér mnohem
víc, než mír.
8) "Větší ztráty bychom spolknout nebyli s to, a abychom je minimalizovali, sypeme bomby a masakrujeme vesnice i města (typu Falludži),
což nám zaručuje i trvalý přísun nových nepřátel. Jít totiž skutečně o
to, abychom vyhráli, museli bychom podstoupit ztrát mnohem víc a nasadit
i mnohem víc živé síly, která by dobyté (osvobozené) země okupovala a
pacifikovala. My však raději válčíme roky, aniž to bere konce."
9)
Po "celoživotním studiu kmenů, náboženství a zvyklostí v obskurních,
nudných a nehostinných regionech světa prahne v Americe jen málokdo.
Britské impérium mělo víc než dost chudých Skotú a Irů,
pro něž bylo doma práce málo." Ty vrstvy, jež by se na takovou práci
hodily v dnešní Americe, si ovšem zatím přijdou na své nepoměrně
pohodlnější cestou.
10) V
Kongresu má mnohem větší váhu, než zda to vyhrajeme, "celé to show
kolem". Všechny ty "politické pózy" a "demonstrace, jak tvrdí jsme
hoši", určené hlavně pro vlastní elektorát. A tak i pokud jde o Írán,
skončí to v Kongresu zřejmě "mírovou dohodou, nepřijatelnou jak pro
Írán, tak pro naše evropské spojence". A ve finále i "další nekonečnou
válkou, snadno expandující až do konfliktu, jenž vyhodí do vzduchu naše
zdroje ropy a plynu v Perském zálivu".
11)
"Establishment naší vnitřní bezpečnosti, stojící stovky miliard, hrozby
doslova potřebuje." To proto "chodí FBI tak často na trh s atrapami
bomb a zbraní kdejakého mladého teroristického macha, jemuž se po nocích
zdá, jak ty své fantazie jednou i uskuteční". "Potřebě, o níž je
řeč, se nekonečné války hodí do krámu. Pokud by totiž Amerika skutečně
´vyhrála´, spousta těch (dobře placených) míst by byla nadbytečná."
12)
"Nadmíru zranitelní jsme vůči operacím pod falešnou vlajkou a placené
zahraniční propagandě." V obou případech na téma, jak "nám různé cizí
země či povstalci plánují nastražit bomby a/nebo přepadnout své lokální
nepřátele". "Náš poslední útok na Libyi vycházel z podvrhu, rozšířeného vlastními spojenci. Saudská Arábie po nás chce, abychom zdecimovali Írán, Turecko, abychom napadli Sýrii, Izraelští (a neokonzervativní) jestřábi zase, abychom Irák ´roztrhali na cucky´.Kuvajtští šejkové pumpují milióny do PR kampaní za to, aby Amerika napadla Írán jako první atd."
"´Vyhrát´ jsme s to, budeme-li se řídit myšlenkami Sun-C´,
lekcemi dějin a radami našich otců-zakladatelů. My ovšem, jak už
řečeno, vyhrát ve skutečnosti ani nechceme, až příliš moc Američanů má
totiž z nekonečných válek prospěch. Nejsme první impérium, jež tomu
problému čelí. Dřív však limitovaly nekonečné války jejich náklady.
Amerika si ovšem, tak jako dosud, může půjčit v cizině." Jenže "většinu
těch peněz nám půjčila Čína, které náramně prospívá,
jak se Americe vysiluje tím, že si rozbíjí makovici o náboženské
fanatiky, má na svědomí smrt stovek tisíc nevinných lidí a dělá si z
většiny muslimského světa nepřítele. Byly to američtí váleční jestřábi,
řečeno s Randem Paulem, kdo stvořil jak ISIS, tak většinu chaosu na Středním Východě"
"Čtyřhvězdičkový generál námořní pěchoty Mattis" to sice vidí tak, že Amerika vlastně "války neprohrává, jen prostě ztrácí zájem a stahuje se z boje".
Tak bezstarostnou optiku si umí odepřít i Fareed Zakaria,
původem IND, už roky však elitní trubadúr "amerických životních zájmů".
I jeho už denervuje "blazeovaný konsensus republikánů i spousty
demokratů v tom, že stát národní bezpečnosti má expandovat
donekonečna".
Sekunduje mu i "velevážená Peggy Noonan,
která píše, že ´jsme za ozbrojené síly utratili až příliš moc, což
sice náš státní dluh zvyšuje, zároveň ale garantuje, že naše
zbraně určitě nezůstanou ležet ladem".
Do černého míří i politolog Ian Bremmer: "Tvůrci politiky si už najdou způsob, jak obhájit své náklady, ze kterých nám ovšem vyvstanou krize, do nichž nemáme nejmenší důvod strkat prsty."
12 Reasons America Doesn’t Win Its Wars