Proslul už knihou Velký podvod – žádné letadlo na Pentagon nespadlo. Bushovu verzi, že Ground Zero je dílem muslimských amatérů, znectila už pár týdnů po 11. září. Rok nato vyšla i česky.

Teď její autor griluje impotenci, již Brusel předvádí vůči dnešní americké inscenaci:

„Plnit vojenské akademie Evropské unie své poslání, mají doktrínu ´Velkého bratra´ v malíčku. Pentagon totiž dokumenty o ´teorii chaosu´, vypůjčenou od filozofa Leo Strausse, publikuje už hezkou řádku let.“

10 miliónů dolarů ročně dělá jen rozpočet, nově přiklepnutý na její „výzkum“ týmu, řízenému Andrew Marshallem (co se „mohl nechat penzionovat už před víc než 25 lety“).

Právě „touto doktrínou a jejími následky se však seriózně nezabývala jediná z vojenských akademií EU“. To proto, že s novou „formou barbarské války“ přišel sám „mentor židovských elit USA“. A „každý přece ví, že Spojené státy, co nás prý zachránily před nacismem, by se podobných zvěrstev jaktěživ nedopustily“.  

Tady však „víra tvá“ rozhodně neuzdraví: „Pokud by politici Evropské unie trochu cestovali, nejenom do Iráku, Sýrie, Libye, Afrického rohu, Nigérie a Mali, ale i na Ukrajinu, tu strategickou doktrínu v praxi by spatřili na vlastní oči. Jezdí však debatovat jen do zelené zóny v Bagdádu, střeženého prostoru v Tripolisu či na kyjevský ´Majdan´. Co zažívají lidé, ignorují.“ A „na žádost ´Velkého bratra´ často zavřou i ambasády, takže jim oči a uši přímo na místě činu schází. Na povel ´Velkého bratra´, což je ještě horší, se přidávají i k embargům, takže jak se věci mají doopravdy, zůstává velkou neznámou i byznysmenům.“ 

Za pouhý „deficit kroků, navazujících na vojenskou operaci“, tak masivní libyjskou migraci vydává i Francois Hollande. Aniž ho napadne hledat příčiny v samotné „operaci, v níž jeho země hrála vedoucí roli“. „Chaos nenastal proto, že by se ´libyjští revolucionáři´ nebyli po ´Kaddáfího pádu´ s to dohodnout mezi sebou. Pro Spojené státy to byl strategický cíl. A svého také nakonec dosáhly. V Libyi nikdy nešlo o ´demokratickou revoluci´, nýbrž o separaci Kyrenaiky. Místo ´ochrany obyvatelstva´, jak zněl mandát OSN, na nějž nikdy nedošlo, padlo za oběť masakru 160.000 Libyjců, z nichž tři čtvrtiny pobily bomby Aliance (údaj Mezinárodního Červeného kříže).“

Vzpomínám si - svědčí autor z první ruky - že když mne vláda Libyjské arabské džamahírije přizvala k jednání s americkou delegací, její šéf se  ani netajil, že „Pentagon před jistou smrtí uchrání, jen pokud se podřídí jeho vedení“. S dodatkem, že „po Kaddáfího smrti se společnost, složená z kmenů, na novém vůdci není s to dohodnout minimálně po jednu  generaci“. A „země tak uvízne v chaosu, jaký doposud nezažila“.

Když roku 2003 začala „teorii chaosu“ přetřásat americká média, vyrukoval Bílý dům s verzí „konstruktivního chaosu“, co prý „zlikviduje struktury útlaku“, a tím i překážky „životu ve svobodě“. Takhle ten „výraz ovšem  Leo Strauss jaktěživ nepoužil“ - a „Pentagon až do té doby jakbysmet“. Jeden i druhý ho chápou jako stav, kdy se – je-li řeč o čemkoli organizovaném - dá „prosazovat už jen vůle Stvořitele Nového řádu, Spojených států“.

Tedy jako „nejsnazší cestu, jak přírodní zdroje země drancovat dlouhodobě“ – ne „okupací, nýbrž zničením státu“. „Žádný stát, žádná armáda. Žádný nepřítel, nulové riziko porážky. Strategickým cílem armády Spojených států a NATO, jíž stojí v čele, je likvidovat pouze státy. Co se pak stane s lidmi, je Washingtonu šumafuk. Ten projekt se chápání Evropanů vymyká, už od anglické občanské války jsou totiž vyškoleni Leviathanem Thomase Hobbese, že nemají-li uvíznout v chaosu, chce to se určitých svobod vzdát, ba třeba akceptovat i tyranovu státní moc.“   

„Války v Afghánistánu a Iráku už stály životy čtyř miliónů lidí. Radě bezpečnosti byly prezentovány jako nevyhnutelná ´sebeobrana´, dnes se však ví, že byly v plánu už dávno před 11. zářím.“ V „širším kontextu ´přestavby Velkého Středního východu´“. Zatímco „důvody, které je uvedly do pohybu, zfabrikovala čirá propaganda“.

„Že se genocidy dopouštěl evropský kolonialismus, se respektuje obecně.“ V případě „oněch čtyř miliónů mrtvých to však, navzdory vědeckým studiím, jež to dokládají, uznává jen málokdo“. A tak ti „´špatní´ byli jen naši rodiče, kdežto my sami jsme ti ´dobří´“. My přece „komplici hrůzy být ani neumíme“.

Na „Němce, věřící svému nacistickému vůdci až do konce“, zvedá prst celý svět. „Přesně tak je to ovšem i s námi. Věříme jen svému ´Velkému bratrovi´“ -  a „zločiny, do nichž nás zatahuje, vidět nechceme“.

„Ten fakt, že běženci z Iráku, Sýrie, Libye, Afrického rohu, Nigérie a Mali neprchají před diktaturou, ale před chaosem, do nějž jsme jejich země, ač  nevědomky, zavlekli my sami, si netroufne veřejně přiznat jediný, doslova jediný západní předák.“ Jediný z nich si netroufne veřejně přiznat ani to, že „´islamistické´ útoky, doléhající na Evropu, nejsou odnoží válek o ´širší Střední východ´, ale ten, kdo sponzoroval už chaos v regionu, sponzoruje i je“.

„Raději si myslíme i nadále, že ´islamisté´ jsou proti židům a křesťanům, třebaže drtivá většina jejich obětí nejsou židé ani křesťané, ale muslimové.“ „Obviňujeme je z toho, že razí ´válku civilizací´, právě ta je však koncepcí Rady národní bezpečnosti USA.“ 

„Jediný západní předák, ani jeden jediný, si netroufne veřejně přiznat, že příští fází ´islamizace´ budou kartely drogové distribuce ve stylu nikaragujských contras, prodávající narkotika černošské komunitě v Kalifornii za asistence a na povel CIA. Rozhodli jsme se nebrat na vědomí, že Karzáího rodina distribuci heroinu vzala kosovské mafii a převedla ji na Daesh“ (tedy ´Islámský stát´).

Těch pár „badatelů, kteří si ´teorii chaosu´ prostudovat troufli, stihl tvrdý trest“. „Média je nálepkují jako pisálky ´konspiračních teorií´.“ Všichni ostatní „vojenští akademici Evropské unie“ si proto zakázané ovoce raději  odepřou. A tak i „politici Evropské unie vzali za bernou minci, že události na ´Majdanu´ propukly spontánně“. Že „demonstranty to táhlo z autoritářské ruské oběžné dráhy do ráje EU“. „Konverzace náměstkyně ministr zahraničí Victorie Nulandové, zmiňující její skrytou režii děním a deklarující, že cílem je ´F…k the EU´, je dočista zaskočily. Oč tady běží, jim uniká dodnes.“

„Pokud by svobodný výzkum ve svých zemích umožnili, už by jim došlo, že Spojené státy si svou intervencí, jež na Ukrajině prosadila ´změnu režimu´, pojistily, že Evropská unie zůstane i nadále v jejich službách. Od Putinova projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci v roce 2007 trnul Washington v úzkosti, že Německu dojde, kde že se jeho zájem nachází.“ Že to „není Washington, ale Moskva“. Že „Spojené státy tím, jak ukrajinský stát postupně demolují, přetínají hlavní komunikační kanál mezi EU a Ruskem. Žádné jiné vysvětlení se, ať už se na sled dění pohlédne z kteréhokoli úhlu, jednoduše nenabízí. Washington si, což dokládají i výroky madam Nulandové, Ukrajinu v EU nepřeje. Jeho jediným cílem je proměna daného území v terén, kam bude vstup jen na vlastní nebezpečí.“

„´Islámské´ ataky jsou stále jen v počáteční fázi. Migrace přes Středozemní moře se ztrojnásobila za jediný rok. Je-li má analýza správná,  v nadcházející desetiletí půjde o ´islámské´ údery na širším Středním východě a v Africe, kombinované s ´nacistickými útoky´ na Ukrajině. Pak se ukáže, že spojení mezi al-Kájdou a ukrajinskými nacisty trvá už od jejich společného sjezdu v Ternopolu  (Ukrajina) v roce 2007. Jejich prarodiče se ve skutečnosti znají už od II. světové války. Nacisté tehdy do boje proti Moskvě verbovali sovětské muslimy (šlo o program Gerharda von Mendeho z Ministerstva pro východní území). Koncem války je oba do sabotážních akcí proti SSSR angažovala CIA (na bázi programu Amcomlib z dílny Franka Wisnera).“

„Migrace přes Středozemní moře, zatím otázka čistě humanitární (200.000 v roce 2014), přeroste ve vážný ekonomický problém. Nedávné rozhodnutí EU, že bude pašerácké lodě z Libye posílat ke dnu, migraci nesníží, dá ovšem záminku novým vojenským operacím, udržujícím Libyi v chaosu (a ne že ho vyřeší).“

„To vše Evropské unii, která se zatím zdá být rájem míru, způsobí velké problémy. Pro Washington to není otázka destrukce jednoho z klíčových trhů, ale pojistka, že mu EU nebude nikdy s to konkurovat, a mantinel jejího rozvoje.“

„Paulu Wolfowitzovi, žáku Leo Strausse, prezident Bush v roce 1991 uložil, aby vypracoval strategii postsovětské éry. ´Wolfowitzova doktrína´ hlásá, že garancí světové nadvlády Spojených států je uzda na krku Evropské unie. V roce 2008, za finanční krize ve Spojených státech,  vyrukovala předsedkyně Ekonomické rady Bílého domu Christina Rohmerová s tím, že jedinou cestou, jak banky sanovat, je zavřít daňové ráje ve třetích zemích a vyvolat v Evropě těžkosti, vedoucí k odlivu kapitálu zpátky do Spojených států. Teď razí Washington fúzi společenství NAFTA a Evropské unie, dolaru a eura, a degradaci členských států EU na úroveň Mexika.“

„O tom, co na ně prezident Barack Obama straží, nemají naneštěstí ponětí  veřejnost, ani předáci Evropské unie.“