11. září se zapsalo do dějin dvakrát. Podruhé v roce 2001 a
způsobem, kolem nějž panuje spousta zlověstných otazníků. Řadu z nich
uvádí jeden z pražských rebelů (Podvod
z 11. září má svůj rub: Nejde o to, jak to udělali. Oficiální verze však platit
nemůže. Proč celé to divadlo vlastně uspořádali? Schůzka jasnovidců v NYC? Už
za V+W platilo: Každý chlup má svůj rub. Jen ho mnozí nechtějí vidět |
PROTIPROUD). Rovných 50 let nás však dělí i od
jiného 11. září. Řeč je o teroristickém puči proti levicové vládě Salvadora
Allende.
V Chile přežívala již od roku 1932 vzorná demokracie. Nixona s Kissingerem však nepřežila. Kdy v roce 1970 vyhrál volby socialista Salvador Allende a slíbil, že znárodní americké firmy jako ITandT, které v podstatě řídily chilskou ekonomiku, Nixon řekl svému šéfovi CIA: ´Ať se jejich hospodářství rozeřve zoufalstvím.´ Veškeré mezinárodní instituce včetně Světové banky - s Robertem McNamarou u kormidla - se nyní spikly a svrhly tamější režim. CIA financovala opoziční strany, šířila propagandu a dezinformace, nabízela úplatky, organizovala demonstrace a násilné útoky proti vládě. A nakonec velkoryse přehlédla vraždu nejmocnějšího chilského generála, který přísahal, že bude bránit demokracii.
Stone a Kuznick dále píší: Když Salvador Allende v prosinci 1972 vystoupil proti USA před nabitým Valným shromážděním OSN, byl sice nadšeně vítán, ale možná si tak podepsal rozsudek smrti: ´Musíme čelit silám, které pracují ve stínech, bez vlajky, s mocnými zbraněmi, z pozic nesmírného vlivu...Jsme potenciálně bohaté země, žijeme však v chudobě. Chodíme sem a tam, žadoníme o půjčky a pomoc, ale přitom jsme velikými vývozci kapitálu. Je to klasický paradox kapitalistického ekonomického systému.´ CIA naléhala na své chilské agenty, aby začali jednat. Vojenští velitelé vedení generálem Augustem Pinochetem uskutečnili státní převrat 11. září 1973. Zatímco se vojsko blížilo, Allende stihl pronést poslední rozhlasový projev z prezidentského paláce: ´Nehodlám rezignovat...Zahraniční kapitál - imperialismus spojený s reakčním hnutím - vytvořil klima, v němž může armáda porušit svou dosavadní tradici...Ať žije Chile! Ať žijí lidé! To jsou má poslední slova. Jsem přesvědčen, že má oběť nebude zbytečná. Jsem si jist, že se stane aspoň mravní lekcí, výtkou proti zločinu, zbabělství a zradě.´
Hned nato si Allende vzal život zbraní, kterou mu věnoval Fidel Castro. Stone a Kuznick trhají masky i z toho, co následovalo: Moci se chopil Pinochet. Jeho junta zabila nebo nechala zmizet beze stopy více než tři tisíce svých oponentů a desetitisíce dalších věznila a mučila v hrůzovládě Karavan smrti. Pro chilský lid má datum 11. září ještě tragičtější význam než pro nás Američany. Značilo totiž konec jejich vlády z rukou Spojených států. Následovala Argentina se svou strašlivou ´špinavou válkou´ proti levičákům, která trvala od roku 1976 až do roku 1983 a zabila nebo nechala zmizet něco mezi devíti a třiceti tisíci lidí.
Bestiální totalitě nechyběl cynický protektor. Pinocheta držel u moci až do roku 1998. Chilskou tajnou policii řídil plukovník Manuel Contreras, placený agent CIA i podle dokumentů, z nichž vycházeli Stone a Kuznick. Eskadry smrti, které zorganizoval - stojí v citované knize - hledaly a lovily politické oponenty v Latinské Americe, Evropě i Spojených státech. Jeho tajná policie poslala své agenty dokonce i do Washingtonu, D.C., aby vyhodili do povětří bývalého chilského diplomata a kritika režimu. Konkrétně Orlando Leteliera, někdejšího ministra zahraničí i vnitra a obrany. Celý okruh vraždění pod názvem Operace Condor - řečeno znovu světoznámým režisérem a americkým historikem - zahrnoval pravicové vlády Chile, Argentiny, Uruguaye, Bolívie, Paraguaye a Brazílie. Komanda smrti vystopovala a zavraždila přes třináct tisíc disidentů za hranicemi jejich vlastí. Další stovky tisíc lidí skončily v koncentračních táborech. A USA celou dobu minimálně napomáhaly komunikaci mezi velením těchto zpravodajských služeb.
Nic z toho není čísi nepřejícnou "konspirací". Neboť i z interní historie CIA, odtajněné v roce 2007 - dejme znovu slovo oběma prominentním Američanům - vyšlo najevo, že pod vedením šéfa kontrarozvědky Jamese Jesuse Angletona, který byl posedlý představou, že se do jeho organizace infiltruje Sovětský svaz, aby se nakonec zmocnil zbytku celého světa, se CIA aktivně účastnila vytváření a využívání zahraničních policejních sil a protiteroristických jednotek a pomáhala vycvičit takřka osm set tisíc vojenských a policejních důstojníků v pětadvaceti zemích, včetně vedení tajných policí a eskader smrti.
Příznačné byly i dohry sadistického obludária. Do Chile, terorizovaného Pinochetovou lůzou, vyrazila parta ekonomů z tzv. chicagské školy. Aby tu nastartovali "neoliberální kontrarevoluci" - řečeno s Naomi Kleinovou i jinými osvícenými mozky - určenou pak i na širokospektrální export. Sami jí říkali "konzervativní revoluce". Kladla i základy washingtonskému konsensu, tedy manuálu rozkradení a znesvéprávnění východní Evropy i dalších regionů pod hesly globalizace, tržních reforem a deregulace. Zahraničními poradci těch, kdo je svým zemím oktrojovali z moci úřední, byli i mnozí "akademici", jež se neštítili ani mastných honorářů od Pinocheta. Za neomylné giganty ducha je vydávala i polistopadová média. Tu maškarní jim pošramotil Václav Benda, jeden z praotců české druhohorní pravice. Roku 1994 pozval Pinocheta na oběd přímo v Praze. Neskrblil perlami o jeho nehynoucích zásluhách. Víc rozumu měl i diktátor. Morbidní show odvolal raději sám.
Allende vyřkl prorocká slova. Latinskou Amerikou se mění směrem, za nějž položil život. Zvrátit tu vlnu, tak jako před půl stoletím, bude už čím dál těžší. Puče, páchnoucí terorem, krví i fašismem, však mezitím stačily poničit i země, ležící mnohem blíž. Pravda o 11. září 1973 je i klíčem k jejich tajemství.
