Ukrajinské občanství jí dal až Porošenko. Pár hodin před ministerskou inaugurací – a v rozporu s platnými paragrafy. Natalija Jareško (1965) se narodila v Chicagu. Od roku 1992 byla ve stavu Státního departmentu. Tři roky vedla ekonomickou sekci americké ambasády v Kyjevě. Pak se tam vrátila jako předsedkyně správní rady a generální ředitelka Western NIS Enterprise Fund (WNISEF). Od roku 2006 i coby jedna ze čtyř majitelů Horizon Capital.

To se lze dočíst i na Wikipedii. Za kulisy nahlédl Robert Parry. Tak jako už do tutlaného narkobyznysu, z nějž americké služby financovaly contras, vraždící v sandinovské Nikaragui. Tehdy dávaly Parrymu slovo i Associated Press a Newsweek. Poslední knihu nazval Ukradený narativ Ameriky (America´s Stolen Narrative). Je součástí trilogie, stopující hříšná zákoutí bushovské dynastie. Včetně jejích konexí na extrémní pravici. Vyjít i česky, chodí už jenom  kanalizací i čeští poskoci lidskoprávního atlantismu (jak jim teď říká i liberální filozof Václav Bělohradský).

Investiční fond WNISEF – zjistil Robert Parry – se narodil z peněz amerického fiskálu. Ten Mme. Jareško a spol. poskytl 150 miliónů dolarů. Aktiva, vykázaná auditem za rok 2012, však činí 98,074.030 USD.  Projekty, evidované jako investice, tvoří jen zlomek rozdílu (4,250.000 USD do jedné ukrajinské cihelny). Celých 5 miliónů dolarů fond naopak inkasoval (za prodej podílu v moldavské Fincombank).

V přepočtu na koruny se tak vypařila víc než miliarda. Ztrátu napadl i Ihor Figlus, Jareškové bývalý manžel a obchodní partner. Erární dárek WNISEF zařídil právě on. „Bez Figluse a vlády Spojených států“ – píše dlouholetý korespondent amerických médií v Rusku John Helmer –„by Jareško na žádný investiční byznys na Ukrajině nedosáhla. Penězi, které ho financovaly, založil Figluse a Jareško Washington.“

Zhrzený ex-manžel napadl i zcela konkrétní diskrepance. Nezajištěné půjčky, rozdávané spřízněným subjektům. Všelijaký insider business i jiná alotria, na něž je americký berňák jinak ras. Mme. Jareško však, že nic dokládat nemusí, posvětil soud. S odvolávkou na závazek o nešíření důvěrných informací.

Blíž ty „insider deals dešifrovat se tak dá jen těžko“. Pro post ministryně financí je však jen sotva kvalifikací už to, co o nich známo je. Dvojnásob v „zemi proslulé korupcí a klientelismem“. Právě ty byly „klíčovým argumentem změny režimu zaštítěné Spojenými státy, jež svrhla v únoru zvoleného prezidenta Viktora Janukovyče“.

Nomenklatuře lidskoprávního atlantismu se sice blahosklonně trpí i kdejaké Promopro. Vždy ovšem na úkor země, již omezená suverenita rabuje. WNISEF provětral konto amerického fiskálu. Tady už musí jít o docela jiný insider business.

„Značná suma, již vláda Spojených států investovala do Jareškové fondu WNISEF, vrhá nové světlo na to, jak došla náměstkyně ministra zahraničí pro evropskou agendu Victoria Nulandová k tomu, že USA na Ukrajině od roku 1991, kdy získala nezávislost, utratily enormních ´víc než 5 miliard dolarů´“. Ta částka není čímsi zlovolným podvrhem. Přišla s ní sama dáma, proslulá dlaždičským „Fuck the EU!“. Na „setkání podnikatelských špiček USA a Ukrajiny loni v prosinci, když v Kyjevě tlačila na ´změnu režimu´“.

Suma „se jevila vysoká i prizmatem spousty miliónů, pumpovaných po minulé dvě dekády prostřednictvím Agentury Spojených pro mezinárodních rozvoj (USAID) a National Endowment for Democracy,  financujících stovky projektů na podporu ukrajinských politických aktivistů, médií a nevládních organizací.“

„Peníze, vyplácené na Ukrajině různým lidem a strukturám po víc než dvě desítky let, jsou klíčovou investicí do ukrajinské agentury“ („operatives“).   „Teď bude plnit zadání vlády Spojených států“.