Od páteční noci vystoupil už se třemi články. Upozorňuje v nich mj. na následující:

„Francouzská média předvídala teroristický útok už před více než měsícem.“ A to i rozhovorem, který se soudcem Trévédicem zveřejnil Paris Match už 2. října. „Útok na Francii“ – řekl muž zákona už tehdy – „bude o rozsahu, srovnatelném s 11. zářím 2001“ v New Yorku. „Francouzské tajné služby mají obavy z 11. září ve francouzském stylu.“   

27. října se šéf francouzské rozvědky (DGSE) Bernard Bajolet sešel ve Washingtonu s ředitelem CIA Johnem Brennanem. Na pořadu byl „boj proti Islámskému státu“ a „hrozbám, které představuje pro vlastní národní bezpečnost“. Francouzská média to prezentovala jako „urgentní setkání s protějšky a dalšími agenturami“. K otázkám, souvisejícím s „válkou v Sýrii a vnějšími hrozbami, jejichž zdrojem je Islámský stát“.

Brennan a Bajolet se - dva týdny před pařížským masakrem - zúčastnili i  panelové diskuse na George Washington University. Ta „ji sponzorovala spolu se CIA“. Bajolet tu hovořil o „vnitřní hrozbě“ ze strany „mladých zradikalizovaných Francouzů“. A „nebezpečí ze zahraničí“ ze strany „teroristických akcí, naplánovaných a zadaných zvenčí“, nebo „bojovníků, vracejících se domů“.

Francois Hollande to po masakru zopakoval téměř doslova. Označil ho za „válečný akt“, „připravený, zorganizovaný a naplánovaný Islámským státem v zahraničí, ale za pomoci sil uvnitř země“.

5. listopadu vyrazila do Středozemního moře mateřská letadlová loď Charles de Gaulle. Se zadáním „zapojit se do 18. listopadu do boje proti Daeši (tedy Islámskému státu) a jeho odnožím“. Umožnit „efektivnější koordinaci s našimi spojenci“. „Posílit palebnou sílu Paříže v regionu.“ A právě tím - řečeno přímo s Hollandem – a přispět k „zahájení rozhovorů o míru v Sýrii“.

Masakr provázela i ještě pozoruhodnější okolnost. Právě v den, kdy k němu došlo, se totiž - už od rána a v několika pařížských čtvrtích - konalo rozsáhlé „protiteroristické krizové cvičení“. Chossudovsky to, co o něm známo je, reprodukuje už z dopoledních zpráv. A nabízí i interview s Thomasem Loebem, mluvčím francouzské SAMU, neboli Service d´Aide Médicale Urgente (urgentní lékařské záchranné služby), pořízené hned po sérii teroristických útoků. Tady je klíčová pasáž:

„Osm skupin SAMU z Ile-de-France se 13. listopadu shromáždilo na cvičení, simulujícím teroristický útok v Paříži. Co bylo jeho přesným účelem?“

„Ráno jsme se sešli v místnosti koordinačního centra úseku obrany Ile-de-France k zaměstnání na základě hypotetického scénáře, podle nějž ozbrojená skupina zaútočí v několika lokalitách Paříže. Šlo o to, čemu říkáme cvičení naostro, mající náš postup koordinovat.“

„Docela šokující shoda okolností. Odkdy je scénář daného typu na světě?“

„Ne, ta pracovní hypotéza řady souběžných útoků má jasné kontury už měsíce. V minulém desetiletí jsme pracovali hlavně na variantě špinavé bomby a rizicích zvaných NRBC (jaderné, radiologické, biologické a chemické). Pak se to posunulo k riziku, že lidi zraní střelné zbraně či exploze.“ 

„O tom, že by teroristické útoky v Paříži byly koordinovány ze Sýrie, neexistuje jediný důkaz,“ píše Chossudovsky v dalším z posledních komentářů. Tím méně je k dispozici sebemenší doklad, že by páteční teror byl „´válečným aktem´, namířeným proti Francii ze zahraničí“.

Dvanáct francouzských vojenských letounů však na cíle v Sýrii udeřilo už v neděli. Tolik najednou jich do konfliktu dosud nezasahovalo. „Francie tak jedná v údajné ´sebeobraně´.“ „Odvety za pařížské teroristické útoky.“  V součinnosti s USA a „na základě jejich zpravodajských údajů“ o „rozmístění sil ISIS“.

Háček je v tom, že „Obamovo letecké tažení proti ISIS je podvod“. Že „to není válka proti Islámskému státu, ale válka proti Sýrii“. Že „´válka proti terorismu´ je jen kouřovou clonou“.

„Koalice, vedená USA nebombarduje pozice povstalců ISIS.“ Už „od srpna-září 2014 je to právě naopak“ - „ISIS je pod ochranou západní vojenské aliance“. A cílem „amerických náletů je dostat zbraně a munici do rukou teroristů“.

Pokud jde o roli, již v tom hraje Francie, „většina zpráv médiích pochází z francouzského ministerstva obrany“. Ani dnes tak „není k dispozici jediný nezávislý důkaz, že by francouzské vzdušné síly, operující ruku v ruce se Spojenými státy, na pozice ISIS v Rakká skutečně smysluplně udeřily“.

Je to „bombardování pro ´domácí spotřebu´“. Má zajistit „sociální oporu výjimečnému stavu“ a „zrušení občanských svobod na pařížském metropolitním území“.

Francie má eskalaci války proti Sýrii v plánu už dávno. Zadáním pro flotilu, vyslanou k jejím břehům v čele s mateřskou letadlovou lodí Charles de Gaulle, to dala znovu najevo už týden před pátečním masakrem.