Pomocnou ruku všem podal Vasilij Vovk, šéf Hlavní správy vyšetřování ukrajinské politické policie SBU. V relaci „Svoboda slova“ televizního kanálu ICTV prohlásil 20. dubna doslova: „Myslím, že dnes, kdy běží prakticky válka, je třeba ´ukrajinofobům´ ne-li zavřít hubu úplně, pak aspoň srazit jejich rétoriku na nulu. Vyzývám k tomu coby náčelník Hlavní správy vyšetřování Bezpečnostní služby Ukrajiny.“

Pár minut nato pronesl i následující: „O tom, že by na Ukrajině existovaly pravicově radikální strany, organizace či skupiny, žádné informace nemáme.“ Řeč může být leda o „lidech s určitými názory, kteří by jisté nebezpečí představovat mohli“.

Ukrajina se extrémní pravicí jen hemží. Arogantní a ozbrojenou až po zuby. Popírá-li to jeden ze šéfů SBU – a vyzývá „zavřít hubu“ všem odpůrcům – co z toho plyne, je jako na dlani:

„´Pravý sektor´ a jemu podobná seskupení už skutečně nejsou stranami, ba ani ´projekty´.“ Teď jsou to „struktury, podřízené SBU“ (a jednající v souladu s jejími zahraničními protektory).

Pravdu tak skutečně nemají ani ti, kdo za smrtí Olesji Buzyny, Olega Kalašnikova – a řady dalších, jež padli za oběť nedávných atentátů – vidí jen privátní podnik „neonacistů či hrdinů ´protiteroristické operace´“. A „to ani v případě, že stříleli právě oni, a ne profesionální ´likvidátoři´“.

Tím spíš se sluší „připomenout, že po porážce hitlerovského Německa  vzaly ´ukrajinskou ideu´ pod křídlo právě USA“. A „monstrum, které dnes zalilo krví Ukrajinu i Novorusko, si pěstovaly po sedmdesát let“.

Kyjev sám se doposud od neonacistů „naoko distancoval, což mu zajišťovalo jistý manévrovací prostor“. „V Oděse upalují lidi? My nic, my muzikant – to ´pravosekové´.“ „Porušuje se příměří? I to padá na hlavu ´pravosekům´ a ´dobrovolníkům´, co pod naše velení nespadají.“