Ta se v Poslanecké sněmovně uskutečnila pod záštitou ministra Juraje Chmiela a sněmovního výboru pro evropské záležitosti.
Do letošního června, kdy se uskuteční letní zasedání Evropské rady, mají členské státy EU předložit své národní plány strategie 2010. Podle slov ministra pro evropské záležitosti Juraje Chmiela bude český národní plán vláda schvalovat krátce po volbách do sněmovny. V současnosti probíhají debaty mezi odbornou veřejností z řad zaměstnavatelů či zaměstnanců a experty politických stran. Po volbách proběhne ještě jedna veřejná diskuse. „Výsledkem by měl být konsensus,“ řekl ministr.
Strategie vychází z toho, co v březnu schválila Evropská rada. Jedná se o tři hlavní cíle: legislativní zakotvení enviromentálních závazků EU, zvýšení zaměstnanosti na 75 % a zvýšení investic do výzkumu a vývoje na úrovni 3 % hrubého domácího produktu. ČR, spolu s dalšími zeměmi, se neúspěšně snažila vytvořit nový hlavní cíl, který by se zabýval zvyšováním evropské konkurenceschopnosti. Na to kladli účastníci konference největší důraz.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro evropské záležitosti Kateřiny Jacques (SZ) je důležité, aby strategie nezůstala jen na papíře. Za varovný signál označila Lisabonskou strategii, schválenou v roce 2000 s účinností do roku 2010. Senátor Alexandr Vondra (ODS) dodal, že s výjimkou některých skandinávských zemí, které investovaly do vědy a výzkumu již před jejím schválením, z ní „nikdo nic nesplnil“.
Podle Jacques jsou nutné jisté procedurální změny - aby se neopakovalo to, co se stalo kupříkladu před jarním zasedáním Evropské rady. Navrhovaným stanoviskem ČR se totiž tehdy poslanci evropského výboru neměli možnost do hloubky zabývat, protože jej dostali na stůl bezprostředně poté, co jej schválila vláda. Neprodleně pak putovalo do Bruselu.
Mnoho času podle poslankyně nebylo vyčleněno ani na projednávání samotné strategie. „Role parlamentu je přitom důležitá. Bez něj nemohou být žádné cíle naplněny, protože mnohé z nich je třeba přenést je do národní legislativy,“ dodala Jacques.
Účastníci konference, mezi kterými byli i Rudolf Háňka z Vysoké školy ekonomické, náměstek ministra pro evropské záležitosti Michal Sedláček, předseda senátního výboru záležitostí EU Luděk Sefzig či Jaroslav Šulc z Českomoravské komory odborových svazů, se shodli na tom, že je nutné efektivněji vynakládat finance na vzdělávání.
Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Šimerky je problémem, že je velký zájem o pozici manažerů, pracovní trh ale nabízí i další příležitosti. Ředitel vnějších vztahů Škoda auto Radek Špicar uvedl, že by pomohlo, kdyby ministerstvo školství zveřejňovalo, jaké uplatnění a jaký plat mohou absolventi škol v jednotlivých oborech mít.
Podle Špicara by bylo dobré prohloubit spolupráci průmyslu s vysokými školami. Škoda auto podle něj s některými spolupracuje, dokonce i se školou uměleckého zaměření. Je to podle něj složité hledání průsečíků, umělci ale prý mají kreativní nápady, které jsou pak v automobilce využitelní.
Výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Jiří Kohoutek v rámci diskuse uvedl, že by bylo dobré investovat miliardy korun z evropských fondů do nějakého silného tématu - do něčeho, v čem bychom následně byli v Evropě jedineční. Podle slov ředitele oddělení Consulting Deloitte Luděk Nidermayer jsou investice do ekonomiky podstatné i proto, že desítky tisíc občanů přišly o práci v důsledku ekonomické krize.
Prvnizpravy.cz
