Mnohé z toho podstatného bylo již řečeno navrhovatelem. Dovolím si tedy velmi stručně přednést zprávu zpravodaje. Cílem tohoto vládního návrhu zákona je posílit především schopnost prosazovat zahraniční a bezpečnostní politiku České republiky a to pomocí zavedení vlastního sankčního seznamu nebo možnosti zařazení na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky, či připojení se k sankčnímu seznamu jiné členské země Evropské unie.

V současné době České republice chybí právní úprava postupu při zařazování subjektů, které se dopustily, nebo dopouštějí, jednání postihovaného podle příslušného předpisu Evropské unie na sankční seznam Evropské unie z podnětu České republiky.

Chybějí také právní pravidla pro přijímání vnitrostátních omezujících opatření proti dotčeným subjektům ještě před jejich zařazením na sankční seznam Evropské unie, respektive před předložením návrhu České republiky Evropské unii, nebo pro přijetí těchto opatření v jiném rozsahu a s tím pak související úprava vlastního vnitrostátního sankčního seznamu.

Zde je na místě zmínit, že navrhovaný vnitrostátní mechanismus je koncipován jako doplňkový ve vztahu k mezinárodním a unijním sankčním mechanismům a je nastaven tak, aby s nimi byl v souladu. S ohledem na časovou naléhavost právní úpravy předmětné problematiky, zejména s ohledem na ozbrojený konflikt na území Ukrajiny, vzhledem k přijímaným sankcím ze strany Evropské unie, je žádoucí navrhovaný sankční zákon přijmout co nejdříve. Proto ten návrh ze strany navrhovatele na vyslovení souhlasu s navrhovanou právním úpravou již v prvém čtení.

Předkládaný návrh tak za prvé reaguje na aktuální mezinárodní situaci, ve které používání omezujících opatření vzrostlo na významu v zahraniční politice demokratických zemí. Za druhé řeší dlouhodobou absenci právní úpravy v českém právním prostředí.

Dále je nutné zdůraznit, že navrhovaný zákon žádné sankce sám o sobě nezakotvuje, má v podstatě procesně právní obsah a omezující opatření jsou vymezena příslušnými právními předpisy Evropské unie a zákonem o provádění mezinárodních sankcí.

Pro doplnění na závěr lze uvést, že Česká republika nebude jediným členským státem Evropské unie - hovořil o tom již navrhovatel - který bude mít svůj vlastní vnitrostátní sankční mechanismus. S určitými obsahovými a rozsahovými rozdíly jej již dříve zavedly například Francie, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Estonsko.

Děkuji za pozornost.