Témata summitu byla dvě: slepá ulička energetického dialogu a samozřejmě občanská válka na Ukrajině. Všichni zúčastnění se shodli, že současné krveprolití v Donbasu je nepřijatelné. Zdá se, že Lukašenkův Minsk bude hrát klíčovou roli nadále v tom, že se tam bude pravidelně scházet kontaktní skupina pro Ukrajinu.

        Na Ukrajině proběhnou 26. 10. volby do Verchovné rady. Uvidíme, do jaké míry jejich výsledky překreslí politickou mapu, ale asi hodně. Vznikají paradoxy: proti zákazu komunistické strany se údajně tvrdě vyslovila antikomunistická strana Svoboda. Důvod? Má na boji za zákaz KS postavenou celou volební kampaň. Kdyby to nastalo teď, nemá ve volbách o čem mluvit!

        Situace ukrajinské armády v době summitu byla neutěšitelná. Armáda na východě země, zejména v Luhansku, způsobila humanitární katastrofu, ale stálo ji to (podle důvěrné korespondence ministerstva obrany, kterou zachytila opozice), už 11 tisíc mrtvých vojáků, s raněnými a nezvěstnými jsou její ztráty 19 tisíc. Údajně byly rozbity 3-4 divize ukrajinské armády (každá má mít 4, 5 tisíce mužů). Neúspěšně probíhá už třetí mobilizace. Na den vítězství „opolčency“ předvedli stovku zajatců v centru Doněcka a zničenou ukrajinskou techniku. V dvou kotlích jsou obklíčené ukrajinské jednotky (v jednom pět tisíc mužů, v druhém prý dva tisíce; Kyjev to samozřejmě dementoval). Protiútok sil Doněcké lidové republiky (DNR) má i propagandistický aspekt, právě i s ohledem na jednání v Minsku.

        Novináři rozšířili zvěsti, že „separatisté“ prý táhnou na Mariupoľ. Hodně lidí odtud kvůli hrozbě pouličních bojů odjíždí a ti, kteří nemohou, vykupují obchody. Gubernátor Doněcka oligarcha Serhej Taruta, kterého z Doněcka vyhnali (viděl jsem ho v Kyjevě na konferenci 7. 8.), se v televizním vystoupení snažil občany uklidnit, že panika je zbytečná. Taruta po vyhnání z Doněcka přebývá střídavě v Mariupoli a v Kyjevě. Porošenkův sen, přehlídka vítězství v Doněcku, kvůli níž nařídil přeskupení sil, se vzdaluje. Nabízí se otázka, jak vůbec situaci kontroluje, protože více a více moci získávají lidé jako dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojskij, který má 4 soukromé pluky ozbrojenců a zahájil vysílání televizního kanálu Ukraine Today. Tento kanál má v zahraničí konkurovat zpravodajskému vysílání Russia Today a jeho cílovou skupinou jsou početné ukrajinské menšiny v Západní Evropě, USA a Kanadě.  

        Oligarchům je asi jedno, že ekonomicky je země na zhroucení. Zejména v energetice, protože v zásobnících je jen 15 miliard kubíků plynu a Ukrajina by na zimu potřebovala nakoupit ještě dalších 5-8 miliard kubíků. Stát začíná obírat i soukromé společnosti a vyzývá obyvatele, aby si lidé pořizovali náhradní energetické zdroje (dřevo, kukuřice, tráva, zvířecí exkrementy). Kvůli válce totiž začalo být problémem i zásobování uhlím (do 40 dnů se Ukrajina dostane pod kritickou úroveň zásob energetického uhlí).

        Putin sice na summitu opakovaně prohlásil, že Rusko bude všemožně podporovat mírový proces, že plní a bude plnit všechny dohody (Gazprom prý dopředu zaplatil poplatky týkající se transferu plynu do EU), na druhé straně ale upozornil na nutnost ochrany vlastních ekonomických zájmů v souvislosti s podpisem asociační dohody Ukrajina-EU. Určité kroky směřující k uklidnění situace na Ukrajině navrhl kazachstánský prezident Núrsultán Nazabajev. Dvouhodinová schůzka mezi Porošenskem a Putinem asi žádný velký pokrok nepřinesla. Porošenko se sice cítí být americkým a západním spojencem, ale nezapomínejme, že i Slobodan Miloševič byl americkými politiky (Bushem starším) vynášen do nebe jako Abraham Lincoln Balkánu. Nakonec Američané pomohli jeho svržení a tomu, že byl postaven před soud v Haagu. Tam za záhadných okolností zemřel, prý ze zdravotních důvodů. Američané nemají přátele. Mají jen vlastní zájmy.

        Minská schůzka je pokrok. Zima je přede dveřmi, o energetice se musí jednat a lidské utrpení musí skončit. Už včera bylo pozdě.

27.8.2014