Křesťanství nás učí smířlivosti a lásce k bližnímu. Křesťanství však nikdy nikoho nenabádalo k tomu, aby se vzdal své víry, svého způsobu života, své kultury nebo své rodné země. Právě naopak naše vstřícnost a soucit vždy byly a jsou určeny jen pro ty, kdo přicházejí s olivovou ratolestí jako návštěvníci, kteří obohaceni naší kulturou a vzdělaností opět zamíří do svých domovů. Nikdy nebyla určena pro ty, kdo by chtěli s mečem v ruce zabíjet naše děti a ženy, kdo ohněm ničí naši kulturu a chtějí se zmocnit našich hmotných statků a jako hejna kobylek ničit vše, co jim stojí v cestě.

      Proti tomu, kdo k nám přichází s mečem a ohněm a chce nás násilím připravit o svobodu, kulturu a majetek, musíme my pozvednut meč a plameny jej spálit na hranicích naší země. To je druhá tvář křesťanství, která nás nabádá bojovat a vítězit. Uchování víry a našeho způsobu života je nesilnějším morálním imperativem. Oko za oko, zub za zub.

      Vánoční svátky jsou svátky klidu a míru, přeji vám všem lidem dobré vůle, co nejkrásnější prožití v kruhu svých blízkých. Až si budete přát dnes večer přejte si také, aby již konečně zmizeli z naší země ti, které sem nikdo nezval, ten příval bahna, které ničí vše, za co budovaly desítky generací našich předků.

      Dnešní večer a celé vánoční svátky, ať jsou věnovány soucitu a lásce s těmi, kdo si je zaslouží.

      Ale zítra již skoncujme se svojí rozhádaností, zbabělostí a prospěchářstvím a pozvedněme meč, protože jenom ten nám může vrátit a ubránit vše to, co je a navždy bude naše.