Dobrou zprávou ale je, že se každý může snažit tento řetězec traumat přerušit. Důležité je, abychom se jako rodiče snažili ke svým dětem přistupovat s bezdpodmínečnou láskou, kterou jim budeme bez nároků dávat, aniž bychom požadovali něco na oplátku. (Samozřejmě, je to obtížné, a ne vždy se to člověku daří na 100%.) A abychom ke svým blízkým, ale i sami k sobě, přistupovali s respektujícím způsobem a s vědomím hodnoty, kterou každý člověk má.

Může to být těžké, nepřicházíme zkrátka na svět jako úplně nepopsaný list. Ale stojí to za to s tím něco dělat! I kdyby mělo jít "jen" o zamyšlení nad větami, které mohou zbytečně opakovat některé negativní emoční vzorce předávané v rodině.