PhDr. Olga Richterová

  • Piráti
  • Hlavní město Praha
  • místopředsedkyně PS PČR
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -2,42. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

24.08.2022 14:40:00

Přesně půl roku už Ukrajina bojuje o svoji nezávislost

Přesně půl roku už Ukrajina bojuje o svoji nezávislost

Komentář na facebookovém profilu k ukrajinskému dni nezávislosti

 Ukrajina dnes slaví svůj den nezávislosti. Ta byla ukrajinským parlamentem vyhlášena 24. srpna roku 1991. A přesně půl roku už o svoji nezávislost Ukrajina denně bojuje. Putinova válka začala 24. února. Smutná ironie. Sovětská moc rozhodla o invazi v roce 1968 k nám, nástupnický stát (Ruská federace) pak rozhodl o invazi na Ukrajinu.

Protože si v těchto dnech připomínáme invazi vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, stalo se i toto téma součástí hybridní či informační války. Například na sociálních sítích čtu, že nás tehdy neobsadili Rusové, ale vlastně Ukrajinci. Protože Brežněv "byl Ukrajinec" (ve skutečnosti se narodil ruským rodičům na Ukrajině a jako Rus se celý život cítil) a "většina vojáků byli Ukrajinci". Zmiňují to i někteří opoziční politici, v podstatě v proklemelském a dezinformačním výkladu. Jaká jsou přitom fakta?

Nepočítáme-li krátkodobou existenci prakticky neuznané Ukrajinské lidové republiky v chaosu ruské občanské války po roce 1917, vznikla Ukrajina jako samostatný stát až v roce 1991. Do té doby byli Ukrajinci jako národ součástí sovětského impéria ovládaného Rusy a s ústředím v Moskvě. Celý Sovětský svaz nebyl ostatně ničím jiným než pokračováním tradice ruského imperialismu. Ukrajinští vojáci logicky rukovali do Rudé armády, stejně jako Lotyši, Litevci, Uzbeci, Čečenci, Kazaši, Ázerové, Gruzínci a mnohá další etnika v rámci SSSR. Sovětský důstojnický sbor ovšem tvořili v naprosté většině Rusové. A mezi Rusy, na rozdíl od Ukrajinců, jsou dodnes mnozí přesvědčeni, že vojenský zásah proti Československu v roce 1968 byla správná věc.

Ještě jedna věc je důležitá. Jaká byla situace i našich běžných vojáků před rokem 1989? Představme si to. Velitelství jim dá rozkaz, že jedou na cvičení, prý dejme tomu do Polska. Tak jedou. Musejí. Tam zjistí, že jde o invazi. Ruku na srdce, kolik z nich by neuposlechlo rozkaz? Kolik z nich by odjelo bojovým vozidlem nebo tankem z Polska pryč a postavilo se svým velitelům? Kolik z nich by z pohledu tehdejší československé armády, jako součásti paktu Varšavské smlouvy, riskovalo smrt či vězení a dezertovalo?

Ano, v okupační armádě vojsk Varšavské smlouvy byli i vojáci z Ukrajiny, Bulharska, Polska, NDR a Rusové, mimo jiné. Ale rozkaz přišel z Kremlu. Z centra moci. Byla to sovětská moc, která rozhodla o invazi v roce 1968. Je to ruská imperiální moc, která rozhodla o napadení Ukrajiny letos v únoru. A Ukrajina, má-li zůstat nezávislá, se bránit musí.

Přijde mi hanebné ohýbat historii k rozdělování společnosti a vyvolávání nenávisti. Taková politika se mi hnusí. Je příliš podobná tomu, co slýcháme z Kremlu. A Kremlu vlastně slouží.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama