Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu vyrazil i přes mrazivé počasí a ne úplně ideální sjízdnost vozovek do Kutné Hory. V útulném prostoru Voršilského kláštera projednávali poslanci otázku vzniku kutnohorské vysoké školy.

    V Parlamentu totiž tento poslanecký návrh nemá přesvědčivou podporu a mnozí kolegové v něm shledávali nedostatky, které by mohly být příčinou vrácení návrhu k dopracování či dokonce k zamítnutí. Na tomto místě se patří poděkovat náměstkovi hejtmana a senátorovi panu Marcelu Chládkovi za aktivitu, kterou projevil, když naplánoval a zorganizoval výlet poslaneckého výboru na „místo činu“.  Jako vždy se ukázalo, že kontakt s realitou je nejlepším rádcem a zdrojem argumentů  pro hlasování a rozhodování .

    Ještě o den dřív to v poněkud dusnější atmosféře na parlamentní půdě vypadalo, že se středočeskou univerzitou je amen. Někomu vadil už samotný název „Královská“ univerzita Střední Čechy. Jakoby všichni zapomněli na dějepis ze základní školy.  Které jiné město by si mělo jako sídlo univerzity nárokovat název „královská“ , když ne Kutná Hora – místo korunovace Vladislava Jagelonského, dlouhodobé sídlo krále Václava IV. a město, kde byl podepsán Dekret kutnohorský, jímž se výrazně posílil vliv Čechů na Karlově univerzitě v Praze? Ale tato připomínka měla spíš charakter kuriozity.

   Zaznívaly i podstatnější poznámky ohledně statusu vysoké školy. Většina poslanců měla problém s tím, že by v Kutné Hoře měla vzniknout univerzita – tedy vysoká škola univerzitního typu. Není mi jasné proč. Hraje tu snad roli nějaká zakuklená rivalita a vědomí, že by tak Středočeský kraj získal opravdu prestižní postavení ? Mohu jen spekulovat, že tyto hlasy tlumočí obavy jiných univerzit, které by tím pádem přicházely o své výsadní místo na poli terciárního vzdělání a musely by se o zájemce z řad studentů i pedagogů „dělit“.  Kdo ví?

  Slyšet byly i argumenty zákonodárců, které nikoho nepřekvapily originalitou. Tedy že by bylo dobré, aby nejdřív byly schváleny návrhy akreditací studijních programů a hlavně, že by bylo lepší, kdybychom měli souhlas vlády dříve, než návrh půjde do Sněmovny. Ohraná písnička. Je to taktika, kterou se povedlo ve Sněmovně pohřbít už mnoho zajímavých nápadů. Je to jakási uměle vytvořená teorie větší váhy vlády. Někteří poslanečtí kolegové totiž radí (vedeni zcela jistě dobrým úmyslem), abychom počkali, až si vláda vezme tuto iniciativu tzv. za svou a ta bude  pak mít větší váhu! Kolikrát jsem tuhle větu slyšela! Jakoby poslanecká iniciativa nebyla plnohodnotná?!

Trochu to připomíná pohádku o kohoutkovi a slepičce .

„ Kohoutek leží v oboře, nožky má nahoře a slepička mu běží pro vodu. Studánka slíbí vodu, když přinese od švadleny šátek, švadlenka dá šátek, až přinese botičky od ševce……..a tak dál.“ Jenže se bojím, že v tomto případě běhá ta pomyslná slepička pro vodu už poněkud dlouho a kohoutek by mohl žízní umřít.

Myslím, že životem „kohoutka“(vysoké školy) jsou všichni v dobrém slova smyslu zainteresovaní – starostové, učitelé, studenti, obyvatelé Středočeského kraje.

   Už v roce 2004 byl Zastupitelstvem Středočeského kraje odsouhlasen návrh na vznik vysoké školy, byl vydán i předběžný souhlas Akreditační komise ke studiu některých oborů. Jenže! Tento návrh Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nepředložilo k projednání vládě dosud! Po zbytečně promarněných šesti letech uvádí nyní Akreditační komise zcela oprávněně, že dnes již není možné považovat tehdejší stanoviska za aktuální a platná.

   Jak z toho začarovaného kruhu ven? Po domluvě s ostatními předkladateli jsme se rozhodli pro kompromis. Od našeho původního záměru zřídit v Kutné Hoře vysokou školu univerzitního typu ustoupíme a, majíce na paměti moudro o vrabci v hrsti a holubech na střeše, vydáme se cestou neuniverzitní. A nebudeme trvat ani na názvu školy s přídavným jménem královská , když už je to pro někoho taková překážka. Víme, že název nespadl s nebe, byl poctivě vybrán v referendu, ale jde nám přece o věc. S touto variantou přítomní členové výboru vesměs souhlasili.

Dovolím si tvrdit, že všichni byli také mile překvapeni připraveností projektu i přesvědčivou prezentací pana doktora Františka Menšíka – jednoho z jeho autorů. Byla představena koncepce školy, její organizační uspořádání a návrh oborové struktury včetně umístění jednotlivých fakult .

Přítomní byli seznámeni se základní filozofií záměru, kterou je koncept školy s menším počtem studentů  (maximálně 500 – 700 studentů na každé fakultě), ale s kvalitním personálním zajištěním. Mělo by dojít k rehabilitaci míst, kde budou fakulty sídlit, ale i k rehabilitaci kulturních památek, které by mohly poskytnout školám své kapacity (Jezuitská kolej v Kutné Hoře, Piaristická kolej v Benešově…) Důležitou roli by měla plánovaná vysoká škola hrát v systému celoživotního vzdělávání, fakulty by měly být propojeny s výzkumnou sférou, knihovnami, galeriemi a podniky v regionu.

Nová vysoká škola by měla vzniknout jednak transformací pěti stávajících vyšších odborných škol sídlících ve Středočeském kraji VOŠ, jednak zřízením nové fakulty v Kutné Hoře. Projekt nepočítá s výstavbou nových budov, nýbrž s využitím stávajících objektů dotčených VOŠ. V Kutné Hoře lze pak okamžitě využít objekt základní školy Na náměti, která je v majetku města a v současné době není využívaná. K umístění děkanátu, učeben i ateliérů by mohl sloužit po rekonstrukci historický dům Dačického. Dokumentace pro takovou rekonstrukci je připravena. V Jezuitské koleji by dále vedle Českého muzea výtvarných umění mělo být informační centrum školy, 2 přednáškové sály, veřejná čítárna, kavárna, studovna, knihovna apod.

 Ze strany Středočeského kraje byla odvedena odpovědná práce, záměr vybudovat zde vysokou školu je postaven na reálných podkladech. Uvidíme tedy už na prvním letošním sněmovním zasedání,  zda návrh projde hladce do třetího čtení. Byl by to první úspěch. Trnitá cesta osudu středoškolské vysoké školy nebude však zdaleka u konce. Na řadu přijde Senát a pan prezident. Nezbývá než věřit, že kromě středočeských zákonodárců, pochopí naši snahu i ostatní.

  Výjezdního zasedání parlamentního výboru se jako hosté zúčastnili příslušní starostové středočeských měst, ředitelé dotčených vyšších odborných škol a další hosté. Poslanci a poslankyně se na vlastní oči přesvědčili, že zájem o školu je v regionu seriózní.

   PhDr.Olga Zubová – poslankyně PČR, členka Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, mládež a tělovýchovu