Není důležité, koho zvolí. Hlavně, že proběhne tato informační práce s využitím těchto voleb. A co se týká voleb jako takových, tak jejich výsledky jsou prakticky všude předurčeny. Až na to, že někde je možnost zapojit se do informační práce ve volebním procesu a pracovat na změně informačního pole ve státě."
Více zde: http://leva-net.webnode.cz/products/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-6-5-2019/
ANS považuje za svoje výchozí metodologické ukotvení Koncepci sociální bezpečnosti a přistupovala k volbám do EP právě z tohoto úhlu pohledu. Proto považujeme účast ve volbách za úspěšnou. Měli jsme možnost zodpovědět otázky ve volební kalkulačce a tím šířit program ANS. ZDE https://www.programydovoleb.cz/.
Měli jsme možnost na ČT odvysílat volební spot, v němž byl osvětlen program ANS. Lídr měl možnost zúčastnit se rozhovoru v ČT, kde představil program ANS a dále diskusního pořadu v ČT s tím samým cílem. Volební vizitky, rozhovory s lídrem a představení programu ANS - to vše proběhlo i v ČRo. Volebních lístků s kandidáty ANS bylo 8, 5 milionu a přišly do každé rodiny.
Podrobnosti k některým pojmům:
Informační pole. Ať už ony volby dopadnou jakkoliv vždy ve společnosti zůstane informace o tom, že tu existují strany, které chtějí EU reformovat nebo dokonce opustit.
K zásadní změně informačního pole lze podle KSB dospět, když cca 5% obyvatel státu sdílí shodné cíle. Platí však také obecně Paretovo pravidlo nebo též pravidlo 80/20. Tedy 80 % zisku firmy pochází jen z 20 % jejich zákazníků. A ještě jinak: 80 % důsledků pochází 20 % příčin. Tedy k zásadní změně informačního pole může dojít, když 20% obyvatel státu sdílí shodné cíle. Je to mnoho, ale s procentními zisky stran u voleb to nemá nic společného.
Předurčenost volby. Volby dopadnou tak, jak si přeje establishment národní nebo nadnárodní. A když i to bude málo, použije se vhodný software při digitálním sčítání hlasů. Matematických možností je celá řada. Nemusí to být prostý váhový součet (ten je příliš primitivní). Může to být např. metoda prediktor-korektor**. Patří v numerické matematice mezi mnohakrokové metody. Nejprve se pomocí explicitní metody (prediktoru) získá první odhad (bod) řešení a to se použije jako start iterace (opakování) - implicitní metody (korektor), kterou se původní odhad zpřesní. To vše se děje při dnešní výpočtové kapacitě on line. Těmi metodami se samozřejmě dají ovlivnit výsledky voleb. Avšak jen do výše statistické chyby (1-2%). Získá-li některá ze stran více procent, řekněme 5 a více, pak matematické ohlupování nelze použít. Vedlo by to nakonec k ručnímu přepočtu hlasů a pěknému skandálu, což si establishment nemůže dovolit.
** Na počátku roku LP 1991 „Institut USA a Kanady“ Akademie věd SSSR zadal Institutu řízení na Fakultě aplikované matematiky Leningradské státní univerzity (dnes Petrohradské) výzkumnou práci (vedoucím byl Prof. V. I. Zubov) na téma: "Matematické modelování interakce velmocí, globálně politických procesů a variant vývoje". Tato práce se stala podkladem pro vypracování "Dostatečně všeobecné teorie řízení" (DVTR), jak ji dnes známe. K modelování bylo použito mj. metody prediktor-korektor. A odtud pojem Globální prediktor.
