„Na tomto místě si připomínáme tragické osudy židovských obyvatel za druhé světové války, a to nejenom těch příbramských.  Je smutnou pravdou, že to opět byl právě židovský národ, který druhou světovou válkou utrpěl nejvíce.  S úctou a respektem připomínáme a budeme si navždy připomínat nepředstavitelné číslo 6 milionů zbytečně zmařených lidských životů, což tehdy znamenalo více než dvě třetiny evropského židovského obyvatelstva,“ pronesl u příležitosti odhalení pomníku starosta města Příbrami Jindřich Vařeka.

„Dnes jsme svědky toho, jak si válku připomínají vítězové i poražení, i sporů o to, jak a s kým si ji připomenout, případně kde oslavit vítězství. Historické bádání zajisté vykonalo mnoho pro popsání a přiblížení toho, co se v letech 1939–1945 událo,“ zhodnotil ve svém projevu místopředseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček s tím, že však ještě stále není v obecném povědomí to základní, co nám dnes miliony zahynulých a umučených svým tichým hlasem vzkazují: „Že v této válce byla poražena evropská civilizace, naše civilizace, a že je stále otázka, jestli se tato civilizace z porážky vzpamatovala. Ledacos i po sedmdesáti letech naznačuje, že ne docela.“

Slavnosti odhalení pomníku se zúčastnila také delegace tří dam ze Spojených států amerických. První z nich, Judy Mannaberg Goldmann, osobně navštívila Příbram již před třemi roky a vytvoření památníku iniciovala. Judy je členkou kongregace Bnai Brit ze Santa Barbara v Kalifoniii, kde mají židovskou Tóru z Příbrami. Na slavnosti připomněla historické souvislosti: „Do konce války nacisté ukradli 1.564 Tór, jež se již nikdy nenavrátily do původních komunit, ale byly roku 1963 získány od Československé vlády Westminsterskou synagogou v Londýně. Tyto Tóry byly vzápětí umístěny do synagog a universit na celém světě. Synagoga, jejíž jsem já členkou, je správcem jedné z Tór z Přibrami.“

Pozvání do Příbrami přijala také Beverly Karp z Ohia: její kongregace má název Temple Shomer Emunim  ve městě Sylvania ve státě Ohio, kde mají také židovskou Tóru z Československa, a to ze Slavkova.  Třetí z dam byla Susan Fisher Boyer z Los Angeles. Všechny dámy doprovázel pan Julius Müller ze sdružení Toledot - Centra pro židovskou genealogii.

Po projevu Judy Mannaberg Goldmann přečetl student Gymnázia pod Svatou Horou Štěpán Jobek úryvek z osobního deníku Jana Münze, dochovaného to mementa zrůdnosti holokaustu. Jan Münz maturoval 8. června 1937. S vyznamenáním a s myšlenkou, že má celý život před sebou. V ten den mu zbývalo pouhých pět a čtvrt roku života… „Je to číslo 179 našeho seznamu, uveřejněného v nové publikace Synagoga v Příbrami a místní židovské obyvatelstvo. Jeho o sedm let starší bratr zahynul 12. prosince 1941 v koncentračním táboře Mauthausen. Jan Münz, stejně jako jeho o tři roky mladší bratr Karel a rodiče, skončil svou slibnou životní dráhu 22. 10. ve vyhlazovacím táboře Treblince,“ uvedla poté ředitelka příbramského okresního archivu PhDr. Věra Smolová a dodala: „Doufejme, že budoucnost již nic tak obludného, jako byl holocaust, nepřinese. Vždyť – slovy posledního příbramského rabína Adolfa Lebovitse - Hospodin je Bůh a Otec nás všech.“

Na závěr slavnosti pronesl vrchní zemský rabín Karol Sidon židovskou motlitbu El male rachamim.

„Existuje jedno hebrejské rčení „l´dor va dor´, tj. z generace na generaci. Doufám a modlím se, aby se naše děti, zde v Příbrami i jinde, učili o přínosu Židů, aby se učili o těch, kteří byli zavražděni, a aby příští generace porozuměly tomu, co se stalo,“ dodala Judy Mannaberg Goldman, Kongregace Bnai Brit ze Santa Barbary v Kalifornii.

„Za Federaci židovských obcí v České republice a zejména za příbramské Židy velice děkuji, protože tu díky Vašemu úsilí mají uprostřed města opět své konkrétní místo. Kdo chce a je toho schopen, může ode dneška přistoupit k tomuto pomníku a uslyšet jejich tiché hlasy…,“ uvedl na závěr místopředseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček.

Pavlína Svobodová, tisková mluvčí radnice