Vážená paní Bartůňková, vážená paní Křižanová,

       dovolte, abych i já vyjádřil svou účast nad odchodem Vašeho pana otce, Jiřího Křižana.

       Naše životní cesty se proťaly jen jednou, před dvaceti lety při zakládání Občanského fóra. Poznal jsem ho tehdy jako člověka uvažujícího velmi samostatně a odvážně, a zároveň jako člověka lidsky velmi vstřícného a přátelského.

       Takto jsem si ho i uchoval ve svých vzpomínkách. Proto se i mě bolestně dotkla zpráva o jeho úmrtí. Snad Vás alespoň trochu utěší mé přesvědčení, že i mnoha dalším lidem bude chybět, že i mnoho dalších lidí na něj vzpomíná v dobrém, jako na něj vzpomínám já.

       S účastí

       Václav Klaus