Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, milí kolegové. I já využiji této možnosti a navážu v něčem na naše předřečníky a předřečnice. Hovořilo se tady například o té velmi akutní aktuální novele transplantačního zákona. Moje kolegyně paní poslankyně Adámková vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, v relativně emotivním, silném, projevu upozornila na to, že jde o novelu, která by nás asi nestála tolik času a vůbec ne práce.
Není to komplikovaná novela, nicméně může to stát zdraví dětí, které ona sama pozoruje, má je v péči jako lékařka. Čili k tomu se samozřejmě připojím. I ten bod, na který chci upozornit, vlastně navazuje. Ale naštěstí jde "pouze" o ohrožené děti, anebo dokonce ani ne o ohrožené děti, ale děti, které nemají možnost participovat na svých právech tak, jak jim to umožňuje naše ústava, Listina základních práv a svobod a zejména evropská úmluva a úmluvy na úrovni OSN.
Není to nic překvapujícího. Jde o bod, který byl zařazen na tuto schůzi - nicméně jsem ho tam viděla v tom aktuálním programu - na pořad 35. schůze od 6. září. Jenom splním slib, který jsem dala dětem a mládeži do 18 let. Musím říct, že nejvíc se angažují - a asi bychom se nad tím neměli pozastavovat nebo divit - právě ti sedmnáctiletí, kteří už za rok budou i potenciálními voliči. Už jsou také rozumově nejvyspělejší, nejemancipovanější.
Jde o zřízení samostatné instituce ochránce dětských práv v České republice. Je to sněmovní tisk číslo 262, ke kterému - za to děkuji vládě - zaujala vláda 29. července tohoto roku neutrální stanovisko. Děkuji médiím, že neustále, průběžně, věnují této problematice dostatečnou pozornost. Musím říci, že kompliment médiím z mých úst je víceméně výjimečný a v tomto ohledu bez ohledu na médium musím říct, že se všechny korektně ptaly, chtěly vidět rozdíly mezi různými možnostmi, jak zřídit tuto instituci. Já jim za to velmi děkuji a doufám, že budou toto další dění stejně pozorně, objektivně a korektně, sledovat a potom zprostředkovávat našim občankám a občanům.
Chtěla jsem se k tomuto bodu vyjádřit i proto, že tady mám stanovisko Parlamentu dětí a mládeže České republiky, které je uvozeno, takto to přečtu, je to jedna věta: My volení zástupci studentů středních škol, víceletých gymnázií, konzervatoří, středních odborných učilišť a členů participačních struktur v Ćeské republice předkládáme tento dokument jako reakci na vládou schválený - oni tedy se nevyjádřili přesně, vláda to vzala na vědomí, zaujala neutrální stanovisko, jak už jsem řekla před chvílí - návrh zákona o zřízení instituce dětského ombudsmana v České republice. A upozorňují, že - oni to zase formulují tak, je jim těch 16, 17 roků - tato instituce musí vzniknout jako samostatná instituce za účelem naplnění agendy, kterou už ale správně vnímají, že jde o agendu, která jenom částečně se týká současné agendy veřejného ochránce práv, a velmi jim tam chybí právě ta otázka participace na prosazování svých práv. A samozřejmě jsou si i vědomi toho, že tam jsou ty rozsáhlé pravomoce, obrátit se na Ústavní soud v případě, když to nebude ten nový zákon, právní předpis, jejich práva dostatečně chránit, žádat jeho zrušení, nebo dokonce v těch opatrovnických řízeních se tam dává možnost vstoupit do takového opatrovnického řízení ve prospěch toho ohroženého dítěte nebo dokonce dát návrh na zahájení.
Čili jinými slovy řečeno, pokud mi to umožníte, tak podrobněji vás s tím seznámím, pokud se to bude projednávat tedy v dohledné době, i v nedohledné době, v každém případě nikoliv teď, nechci zdržovat. Jedno je naprosto zřejmé, měli bychom otevřít tu debatu. Když jsem si četla, že tady budou možná navrhovat zřizování digitálních agentur a podobně v řádu miliard korun, tak myslím, že argumentovat tím, že několik milionů korun pro zřízení toho, co děti a mládež už dlouhodobě chtějí - víte, že to bylo nedořešené i v minulém období, a tento návrh zákona respektuje už připomínky současné Kanceláře veřejného ochránce práv, čili v tomto ohledu jsme ho změnili, tak by bylo nad rámec. Čili ta finanční to otázka tady asi nehraje roli takovou, jako by hrála v minulosti právě s ohledem na to, že jsme některé funkce zredukovali a že se tedy navrhují finančně mnohem náročnější instituce, k jejichž zřízení budeme jistě ještě diskutovat. Čili toto navrhuji, stanovisko Parlamentu dětí a mládeže jste slyšeli.
Já bych ještě využila této příležitosti a jenom bych malinko poopravila, co tady zaznělo, protože to mě téměř zvedlo ze židle, naštěstí pan předseda Tomio Okamura, předseda SPD, promptně vyhledal záznam, stejnopis (stenozáznam?) z mého vystoupení, když se hovořilo tenkrát o návrhu zákona o celostátním referendu, kde jsem údajně měla říci, že už s ním nesouhlasím, a děkuji mu, že uznal, že to nebylo úplně přesné vyjádření. Já vždycky budu pro zákon o celostátním referendu, ale v rozumné podobě, a mně nepřipadalo rozumné, a proto jsem řekla svoje negativní stanovisko, aby umožnil i hlasování o vystoupení z EU. A to bylo právě obsahem té novely - pardon, toho návrhu, který připravilo SPD. Takže ano, rozumný, tak jak byl ten sněmovní tisk z minulého období sto jedenáctka, návrh o celostátním referendu jistě, ten z mého pohledu méně rozumný - například umožňující hlasovat o vystoupení z EU, proti tomu jsem se vyhradila. A to je také v tom stenozáznamu.
Závěr. Tady to budu mít trošku těžší, protože samozřejmě v současné době - pozorně jsem poslouchala projevy mých kolegyň a kolegů, a rozhodně ty novely, které oni navrhovali, aby se projednala ta zmírnění sociálně ekonomických dopadů současné energetické krize, mají přednost. A to snad děti a mládež pochopí, že proto navrhuji ten bod, to znamená návrh nového zákona o ochránci dětských práv, až za tyto body, pokud projdou. A už vůbec jistě nemusím zdůvodňovat, proč bych byla ráda, kdyby úplně upřednostněno bylo projednání toho návrhu novely transplantačního zákona, tak jak tady navrhovala paní poslankyně Adámková.
Takže já to zkusím, paní místopředsedkyně, naformulovat, vy mě jistě opravíte, aby to bylo správně. Já bych navrhla ten bod, sněmovní tisk 262, zařadit za ty body, které budou pevně zařazeny, a respektuji přitom předřazení bodů, které zde konkrétně přednesli: kolegyně Adámková, Dostálová, Pastuchová a kolegové Havlíček a Brabec. Ty považuji za absolutně klíčové. Je to takhle v pořádku procesně, technicky, nebo to musím formulovat jinak, paní místopředsedkyně?
