Děkuji. Pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, nemluví se mi teď příliš snadno, protože jsem byla očitým svědkem, jak zde bylo přesně řečeno, brachiálního násilí na půdě Parlamentu, což vnímám jako určitý pokus o snížení důstojnosti našeho jednání, a není to rozhodně dobrý příklad, který vidí naše veřejnost. Je mi to velmi líto, ale o to více v těch vystoupeních bychom měli klást důraz na to, abychom byli spíše příkladem, a ne odpudivým příkladem.
Takže navážu na to, co se stalo, možná něčím, co je pravým opakem a přitom to reprezentuje, ty postoje reprezentují mínění části veřejnosti, které nejsou vždycky v souladu s tím, co vláda prosazuje, nebo by chtěla prosadit a o čem by chtěla přesvědčit, někdy se jí to daří více, někdy méně. A odehrálo se to také na půdě Sněmovny. Bylo to 5. ledna, kdy jsme měli veřejné slyšení na půdě a vlastně pod záštitou petičního výboru, kdy Daniel Landa prezentoval jako zástupce tisíce petentů, tuším, že v té době už to bylo 20 tisíc, že to narůstalo, nespokojenost části naší veřejnosti, a vy jste to tady, hlavně opozice, časovali, skloňovali celé dopoledne a odpoledne, co všechno vláda dělá špatně, jaké dopady nejenom v té ekonomické sféře, ale i v té psychické sféře to má na myšlení, život, postoje, pocity našich spoluobčanek a spoluobčanů. To slyšení bylo vedeno v naprosto konstruktivní atmosféře. Bylo velmi důležité, a já mu chci ještě i na tomto řečnickém pultíku, nepočítala jsem s tím, ale teď mu chci za to poděkovat, protože to byl pravý kontrast toho, co jsme tady před chvílí viděli. Protože i když tam byly tvrdé argumenty proti některým opatřením k omezení základních práv a svobod v rámci nouzového stavu a vůbec pochybnosti o potřebnosti nouzového stavu, tak to bylo vedeno a vyústilo to hlavně v závěru k atmosféře naprosto konstruktivní a k návrhu společného postupu řešení a nabídce určité spolupráce. A ta spolupráce - my jsme slíbili jako členové petičního výboru, bude probíhat - jenom bych poprosila o klid, pane předsedo, já tady nemůžu mluvit.
Já se budu snažit zkrátit tohle úvodní slovo v tom smyslu, že si myslím, že i když můžeme mít jiné názory, tak je můžeme prezentovat způsobem, který odpovídá vyspělé politické i právní kultuře, o které občas tedy zapochybuji, ale většinou jsem o ní přesvědčena, že existuje i v České republice. My jsme pozvali Daniela Landu i teď 2. února na jednání petičního výboru, aby nám už ta konkrétní opatření a konkrétní formy spolupráce, které nabízí, představil. A on reprezentuje část té veřejnosti, která je velmi nespokojena. Takže demokracie má i tyto tváře.
K čemu jsem ale chtěla vystoupit a na co jsem se připravila, je výklad, krátký, ale doufám, že srozumitelný, potřeby mít nouzový stav. Protože i o tom existují různé fake news, fámy - a je mi líto - ale úplně zavádějící nepravdivé informace z oblasti práva, nebo z takzvaných kvazi právníků, čímž myslím ty, kteří si přečtou jenom text ustanovení, ale nechápou ty souvislosti.
Omezení základních práv a svobod je možné, ale je přesně stanovené v Listině základních práv. Pokud to přímo umožňuje Listina - je to článek 4 odst. 2. -meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou upraveny pouze zákonem. A samozřejmě řada článků Listiny uvádí, je-li to v demokratické společnosti nezbytné, může zákon omezit toto právo z důvodu - a tam jsou ustanoveny potom i ty konkrétní limity, které umožňují ta práva a svobody omezit.
V době nouzového stavu, kterým je tedy ústavní zákon z roku 1998, číslo 110, o bezpečnosti České republiky, tak najdeme v článku 6 odst. 1. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají. Podrobnosti potom stanoví zákon.
Přeskočím další část své analýzy, ale v případě, kdy jsme v pochybnostech, který orgán má jakou kompetenci, tak zákon odkazuje v článku 6 odst. 1, zákona o bezpečnosti České republiky, na krizový zákon, který potom vymezuje ty konkrétní orgány. Jinými slovy řečeno, v případě sporu orgán krizového řízení, který má danou věc rozhodovat, tak ten návod na to najdeme v krizovém zákoně. Čili vidíte, že tedy ústavní zákon o bezpečnosti, Listina a krizový zákon.
A když to shrnu, tak my opravdu smíme v České republice - a je tomu dobře, říkám to jako vaše kolegyně, poslankyně, právnička, zmocněnkyně pro lidská práva - je dobře, že máme tyhle pevné mantinely a že smíme omezit základní práva a svobody jenom výjimečně a v podstatě jenom za nouzového stavu. Protože i když zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví hodně možností a restrikcí - někdy mám takové pochybnosti, že už je to omezení na hranice ústavnosti - tak ho zásadně nelze vykládat tak, že by umožňoval omezit základní práva a svobody rozhodnutím ministra. Navíc ve vyhlášeném nouzovém stavu je třeba primárně postupovat podle kompetencí založených v krizovém zákoně.
Čili skončila bych to svoje vystoupení, doufám krátké, tím, že opravdu potřebujeme co nejrychleji předložit ten balíček, který jsme také slíbili, řekněme bezpečnostně krizový, který by novelizoval ustanovení toho zákona krizového. Bezpečnostního částečně, protože tam se o tom vedou ještě spory. Ale rozhodně ta novelizace je potřebná i proto, abychom nemuseli využívat těch instrumentů, které máme k dispozici teď, které jsou těžkopádné a které na takovouhle situaci nepamatovaly.
Ještě poslední věta. Vezměte si, že my musíme používat tu dikci "nebo jiného nebezpečí". Protože ten zákon o bezpečnosti je koncipován jako řešení následků živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod. A my se musíme vejít pod to "jiné nebezpečí". Čili to není opravdu vhodná právní úprava.
V závěru bych chtěla říci, že samozřejmě jako členka mandátového a imunitního výboru také budu navrhovat projednání této věci ne z důvodu nějakého exemplárního potrestání, ale z důvodu prevence. A i pro veřejnost, aby věděla, že žádnému na tomto pultíku - ať cokoliv řekneme, tak jsme chráněni imunitou - ale žádnému poslanci by úplně bez trestu - a teď nikoliv v tom trestněprávním smyslu slova, ale z hlediska právě možnosti mandátového a imunitního výboru - neměla projít chování, která ohrožují například i průběh tohoto dnešního setkání. Děkuji za pozornost.
