Poslední týden ukázal, jak na tom v České republice opravdu jsme. Schůze o vyslovení nedůvěry vládě dopadla v tomto směru nad očekávání - věci, které ještě před týdnem nebyly zcela jasné, dnes už jasné jsou. Premiér na schůzi nebyl zrovna ve formě a už ani jeho hřímání o převratech a destabilizaci země nevypadalo moc přesvědčivě.
Nejjednodušší by bylo dělat si legraci z Jana Hamáčka. Co ten člověk za poslední týdny zažil, bych nepřál ani nejhoršímu nepříteli. Bez ohledu na to, že si za to samozřejmě může hlavně sám. To, co však směrem k ČSSD předvádí prezident podporovaný premiérem, však není jen otázka vkusu, vhodnosti nebo normálního lidského přístupu. Tato jejich aktivita je již za hranicí ústavnosti, ústavních zvyklostí. A zdánlivě i za hranicí zdravého rozumu. Nenechte se ale mýlit. Ve skutečnosti totiž vůbec nejde o ministra Staňka, na něm asi nikomu mimo kulturní obec moc nezáleží. Celé divadlo kolem odvolávání, přivolání, usmiřovaní a vydírání je pouze zástupný manévr, který má překrýt problémy, o které zde jde v první řadě - stíhání premiéra ve věci brutálního střetu zájmů, premiéra, který parazituje na evropských dotacích a nyní už i na českém rozpočtu.
S tím nějaký ministr Staněk nemá nic společného. Kdybychom žili v normální době, nedošlo by k tomu. A kdyby přece jen ano, nejmenovaní ministra prezidentem by stačilo na kompetenční žalobu. Tu musí podat premiér. A teď překvapení - Andrej Babiš k tomu nevidí důvod. Ještě jednou: prezident nechce jmenovat ministra, kterého nominuje jeho koaliční partner, dělá si z ČSSD legraci, ponižuje ji a premiér nevidí důvod. Na to jsme si už ale zvykli, že premiér často nerozumí zcela zjevným věcem. Nerozumí svému střetu zájmů, nechápe, co lidem vadí na stíhaném premiérovi, nechápe, proč lidem vadí nedostavěné dálnice, vysoké daně a moře byrokracie. Nerozumí tomu, protože on „maká“ a „pumpuje“. On totiž rozumí jen tomu, co pomáhá jemu.
Chování prezidenta vůči ČSSD dosud premiérovi vyhovovalo. Za prvé proto, že bezpečně překrývalo jeho vlastní problémy, za druhé proto, že ČSSD si už i v koalici dovolila vyskakovat o něco málo výše, než jiní zaměstnanci holdingu - a například nepodpořila návrh rozpočtu. Takto si to s nimi vyřizoval prezident, přitom premiér se mohl tvářit, že se ho to netýká. Problém ale nastává teď, když se už prezident nijak netají tím, že by Babišovi do vlády nejraději namísto ministrů za ČSSD nasadil nějaké své "odborníky", případně "odborníky" Tomia Okamury.
I premiérovi musí být jasné, že jakmile prezident skončí se šikanou ČSSD, začne šikanovat jeho. A on, velký manažer, najednou bude vypadat nesvéprávně a bude muset tančit tak, jak prezident píská. Protože potřebuje jeho podporu, protože jen tak se udrží v křesle premiéra, jen tak mu zůstane vliv na Ministerstvo spravedlnosti a dotace, jen tak bude mít možnost vydírat evropské partnery ne v zájmu České republiky, ale v zájmu Agrofertu, kterému se v posledních letech i navzdory čerpání dotací a vytěžování veřejných rozpočtů přestává dařit.
Toto bude situace zcela nová a v kombinaci se snižující se podporou ANO a stovkami tisíc lidí na Letné to může znamenat i Babišův konec. Za sebe a za ODS mohu dnes říci, že jsme připraveni - máme kompetenci, máme chuť, máme program a máme sílu vyvést zemi z tohoto babišovsko-zemanovského marasmu, který k ničemu normálnímu nevede, který je dnes slepou uličkou a otázka je jen to, jak rychle z ní dokážeme vycouvat, aby škody nebyly ještě větší.
PS: Začalo léto, dětem přeji krásné prázdniny a dospělým, aby si co nejlépe odpočinuli. A vyhýbejte se D1.