Všimněme si českých reakcí na odvetný útok v Sýrii. Z některých běhá mráz po zádech. Jedni to komentují jak podle příručky ruského velvyslanectví (KSČM, SPD), jiní snad podle nějakého ideologa tzv. mírového hnutí z 80. let (ČSSD, Piráti). Připomeňme, že mírové hnutí cíleně zneužívalo naivitu levicově orientovaných lidí na Západě a většinou nevědomě sloužilo zájmům Moskvy.
Sýrie je dnes jedním z klíčových míst geopolitického konfliktu. Nelze zavírat oči a tvářit se, že se tam nic neděje. Nelze ji přenechat Rusku. A není možné nikoho nechat používat chemické zbraně bez rázné odpovědi. Zpochybňování cíleného raketového útoku demokratických zemí je buďto naivní, nebo vědomou službou Rusku. A ptám se, zda je toto skutečně český národní zájem? Není, je to nebezpečná pozice, s níž máme ty nejhorší historické zkušenosti.
To, co zaznívá v zahraničně politických otázkách od některých současných či potenciálních stran vládního tábora, vyvolává ty nejvážnější obavy. Z hlediska našich zájmů a naší bezpečnosti.