Jaký je rozdíl mezi schválením a ratifikací dohody?
Dobrý den. Možná se budu ptát jako blbec, ale jestli byla pařížská dohoda už schválena, tak co řešíte? Nemusíme se tím, co schválíme řídit? Taky mám dotaz k vaší větě (Pokud ji přijmeme a pokud ji bude naše vláda brát vážně, bude muset do 20 let skončit se spalováním fosilních paliv (uhlí ropa, plyn) a nahradit tyto zdroje tepla a energie jinými zdroji. ) O jaké jiné zdroje se jedná? Třeba my doma uhlím částečně topíme. Čím bychom topili potom?
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
ratifikace je konečné schválení mezinárodní dohody. Pařížskou dohodu již podepsal ministr Brabec (někdy na jaře 2016), schválila ji vláda (také v prvním pololetí 2016) a s její ratifikací vyjádřil souhlas Senát (v červnu letošního roku). Takže Sněmovna je poslední institucí a bez jejího souhlasu nemůže být Pařížská dohoda ratifikována. Pokud by zákon o ratifikaci nebyl schválen, ČR by pak mezi její signatáře nepatřila. Vaše otázka, čím byste topili, pokud by Vám zakázali topit uhlím, je případná. Solární energií si v kotli nezatopíte. Myslím, že bychom takovéto bláznivé závazky na celý zbytek století neměli na sebe brát. Navíc není známo, jaké alternativní zdroje by byly k dispozici. Takzvaný antifosilní zákon, který snad měl být cestou k řešení těchto problémů, smetla vláda se stolu. Proto jsem navrhoval, aby projednávání Pařížské dohody bylo přerušeno do doby, až vláda připraví analýzu jejích dopadů na české hospodářství a ústavní pořádek. Otázku, čím budete topit potom, až Vám zakáží topit uhlím, položte panu ministru Brabcovi.
S pozdravem
Jan Zahradník