Bohužel, přesně to se stalo.

Chce se namítnout, že je to trochu pozdě, neb k uvedeným defektům jsme se trpělivě propracovávali mnoho a mnoho let, ale hlavní vina na dnešním stavu je na nás, ne na Komisi.

Naše vlivnými skupinami motivovaná touha dávat unijní miliardy soukromým podnikům, developerům, či jiným "šikovným příjemcům" s minimálními, pokud nějakými, přínosy pro společnost se - jak se zdá - dostala zcela mimo přijatelné limity, a to bez ohledu na to, že některá tato rozhodnutí šla dokonce ve prospěch premiéra země (navíc volajícího po tom, že chceme o unijních penězích ještě víc rozhodovat sami).

Toto spolu s dříve rozkrytými fakty, že také část peněz do veřejného sektoru trpěla většími (kriminálními) či menšími (smysluplnost) defekty nás staví do velmi špatné pozice.

Naše země totiž unijní peníze pro svůj rozvoj potřebuje. Zcela zásadně. Ukáže se to hlavně, pokud dojde na zpomalení ekonomiky. Ale naší schopnosti je vždy, nebo aspoň skoro vždy, smysluplně využívat snad nevěříme ani my sami.

Některé věci (dotace pro velké firmy, například kromě oblasti ekologie) by měly skončit a přitvrdit je třeba i v dalších oblastech (včetně tzv. inovací). Peníze nemohou jít ani tam, kde poškodí konkurenci či pokřiví trh.

Naopak směřovat musí jen tam, kde opravdu přinesou užitek, což platí i pro veřejný sektor (mj. naše obec nemá kanalizaci, a peníze na ni prý nejsou, zatímco jinde vznikají nesmysly).

A zásadně by mohla pomoci velká míra transparence, která odradí některé žadatele od pokusu k penězům se dostat stejně jako hodnotitelům úvah o tom, že "někomu pomohou".

P.S. Začínám rozumět tomu, proč spoustu z těch, co mi píší, považují dotace "an blok" za zlo. Jistě, pokud jste se setkali hlavně s případy, jako je pekárna Zelená louka, rozhledny v údolí či z dotací placenými případy "investic" milionářů, nebo jste zažili, jak nesmyslně poskytnuté dotace poškodily konkurenci, závěr je to logický.

Naštěstí to není většina a navíc je to čistokrevný "Czech made".

Kromě toho, že nás premiér bude asi stát stovky milionů (mimo jiné), dává nám šanci, abychom tuto veskrze špatnou praxi rychle opustili, ačkoliv on sám by ji rád rozvíjel (viz zmíněný požadavek, abychom si "rozhodovali sami").

Nesmíme tuto možnost promeškat.