To, co ale je ohraničeno hranicemi, je otázka toho, jak vlády zareagují na ekonomické dopady nákazy a kroků, které ji mají omezit. Zde budou logicky postupovat země odděleně.

Mám za to, že není důvod s kroky otálet, neb důsledky, i kdyby ty největší a přímá "omezení" trvala cca 2 měsíce (což by mohla napovídat zkušenost z Číny), budou mít dopad na mnoho firem a podnikatelů.

V textu pro Reflex (ZDE) se zamýšlím nad "prvním kolem" souboje s "ekonomickou částí koronaviru".

Považuji za logické (ne-li nutné), aby na sebe stát vzal náklady na nemocenskou pro osoby, které budou v karanténě pobírat tuto dávku (neb první 2 týdny dle pravidel platí zaměstnavatel).

Pro podniky bude již dostatečným trablem omezení produkce (díky nabídce či poptávce), nechat je ještě platit tyto dávky (o kterých rozhodl svými příkazy stát), mi připadne v této situaci nešťastné (a navíc by se vytvořil prostor pro některé firmy platbu zaměstnancům "dorovnat" na rámec platby nemocenské).

Druhé z rychlých opatření by bylo zlepšení přístupu k "rychlým" provozním úvěrům pro firmy, které mají potíže s likviditou.

Co bude dál, je těžké čekat, ale o tom, že řadu firem již dnešní situace přivede do problémů, nepochybuji. Samozřejmě, zhoršení čeká i státní rozpočty, hlavně ty, jako je ten náš, které si v dosavadních dobrých letech nevytvořily zrovna moc rezerv. Ale šetření v pomoci oslabeným firmám by nemuselo být šetření na správném místě.

P.S. Jako vždy, jako všude (u nás dvojnásob), hrozí zneužití pomoci. Tentokrát by nám při designu dobrých programů mohlo pomoci know-how pana premiéra. Jeho firmy (samozřejmě v minulosti) byly s to se dostat k penězům, které jim nebyly určené. Stejné know-how, jen jinak použité, by mohlo pomoci riziko dnes snížit.