Nezapomeňme

8. května 1945 byla podepsána úplná a bezpodmínečná kapitulace Německa, a proto se tento den považuje za konec druhé světové války, i když ještě dlouho poté, v důsledku nejhorší války historie, lidé umírali a trpěli.

Je jasné, že tři čtvrtě století od tohoto dne se diskuse od "velkého obrázku", zdánlivě známého a jasného, posouvá k "detailům" (jakkoliv moc důležitým a potřebným).

Ale na velký obrázek nesmíme zapomenout. Tedy na zlo, jaké ideologie, jakou je fašismus, které jsou nesnášenlivé, rasistické, netolerantní, nedemokratické a totalitární, přinášejí. Nesmíme zapomenout na miliony obětí těch, co pomohli toto hrozné zlo porazit.

A nesmíme zapomenout, že to byla politika nespolupráce, nesolidarity, vzájemné nepodpory, stejně jako tolerance a přehlížení nastupující totality a potlačování práv lidí na straně zemí "demokratické Evropy", které umožnily tak ničivé rozšíření tohoto zla.

A že tomu již tři čtvrtě století v Evropě čelíme přesně tak, jak je třeba: spoluprací, solidaritou a důrazem na základní hodnoty a práva. Nikoliv dokonale, ale z pohledu výsledku, dosud účinně... Možná i proto podceňujeme, jaké škody by změna tohoto přístup přinesla.