1. Aby ministerstvo financí začalo být konečně zcela transparentní, co se týče celkových nákladů a výnosů spojených s energetickou krizí (což dokonce kdysi ministr slíbil). Např. argumentace, že pokles “krizových” příjmů o 60 miliard přesně odpovídá poklesu nákladů, zcela postrádá věrohodnost.

2. Na místo účetních her typu “vyjídání” Modernizačního fondu je třeba jasnými a fungujícími opatřeními snížit (trvale) strukturální schodek. Pokud ti, kteří léta slibují obrovské úspory, je nemohou najít, nesmí bránit navýšení příjmů, neb jiné cesty není.

3. K zamaskování situace nesmíme začít projídat budoucnost. Třeba snižování emisí je dokonce i dle českých analýz cesta k vyššímu růstu ekonomiky. Podmínkou ale je, že prostředky “vybrané” z emisních povolenek se použijí efektivně na podporu opatření ke snížení emisí - tedy opak toho, co vláda naplánovala.

4. Urychleně nastavit robustní fiskální pravidlo (zřejmě limitující růst výdajů), které neodpovědné rozpočtování vlád, což je zdrojem dnešní krize, maximálně ztíží.

Je zcela zřejmé, že krátkodobě je v sázce důvěryhodnost vlády, ne-li celé politiky. Tato vláda samozřejmě toto nejen svým voličům, ale i všem občanům dluží.

V delším horizontu je v sázce ekonomický růst a naše prosperita, kterou lidé od našeho státu právem očekávají. Nemyslím, že stojíme na hraně bankrotu, ale dnešní situace je i projevem toho, že naše ekonomika již velmi dlouhou dobu zastává v růstu. Potřebujeme nejen dát do pořádku fiskál, ale hlavně obnovit stimuly, které zdravý a udržitelný růst naší ekonomiky podpoří. Dnes je postrádáme, a tím jsme se dostali k vysokým schodkům, které zřejmě nahrazují zdroje, jenž by přinášel růst ekonomiky. Je to špatné. Není to udržitelné. Musíme to změnit.