Před dvěma lety se mi podařilo zastavit autorizaci glyfosátu na dalších patnáct let. Při včerejším projevu na plénu jsem měl 1,5 minuty na to, abych uvedl na pravou míru všechny přešlapy z projevu Komise. Nerovný boj 20 minut X 1,5 minuty.
Pane předsedo, jen abych uvedl na pravou míru všechny přešlapy z projevu Komise, potřeboval bych pět minut, ne jednu a půl!
Jen namátkou, parlamentní rezoluce například požadovala autorizaci maximálně na 7 let, a s takovou sadou omezení, která by zajistila maximální bezpečnost, což Komise v podstatě nerespektovala, to je trochu rozdíl, proti tomu co komise řekla. Vždyť námitku proti glyfosátu před dvěma lety jsem podával já osobně, vy jste chtěli povolení na patnáct let.
Jedno ale prostě ani Komise popřít nemůže, a to je, že skandál Monsanto papers, zpochybnil věrohodnost výzkumů financovaných průmyslem, který je finančně zainteresován na jejich výsledku finančně, a tím naprosto jednoznačně zpochybnil náš vlastní systém autorizace, který je na takových studiích závislý také.
Vždyť víme proč je takový rozpor mezi EFSA a IARC a bulvární dehonestace IARC, kterou jsme tu slyšeli od Komise a která zní jako citát z webu výrobců glyfosátu, na tom nic nezmění.
Kdyby Komise byla na vědecké konferenci, kterou jsem na toto téma uspořádal před měsícem v Evropském parlamentu, dozvěděla by se, že je to proto, že agentury a IARC používají různé statistické metody, přičemž ty co používal IARC odpovídají doporučení OECD č. 116 a protože agentury staví svůj posudek primárně na datech, od průmyslu finančně závislého na autorizaci látky, zatímco IARC využívá veřejně publikované akademické studie.
V žádném ohledu tedy nikdo nemůže s klidným svědomím říci, že je glyfosát bezpečný a dokonce ani tvrdit, že byly při jeho schvalování dodrženy všechny náležité postupy.
Po středečním vystoupení Komise jsem definitivně přesvědčen, že musíme ustanovit parlamentní vyšetřovací komisi, nejen kvůli glyfosátu, ale kvůli celému procesu autorizace pesticidů.
Pavel Poc, předseda delegace europoslanců za ČSSD
