Evropská komise v listopadovém sdělení Čistá planeta pro všechny uvažuje o jaderné energii a obnovitelných zdrojích jako o páteři bezuhlíkové evropské energetické soustavy. Tento názor nyní podpořili i evropští poslanci, když přijali usnesení k Programu EURATOM pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025 a ke Společnému evropskému podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy.
Čeští europoslanci nyní v usnesení jadernou energetiku zasadili do celkového kontextu současné bruselské debaty o udržitelnosti energetických zdrojů a financování udržitelného růstu. „Jsem rád, že jsme se slovenskými sociálními demokraty pomohli prosadit v Evropském parlamentu pozměňovací návrhy, které jadernou energii řadí mezi nízkouhlíkové zdroje,“ komentuje usnesení Pavel Poc, vedoucí české delegace Skupiny socialistů a demokratů v Evropském parlamentu a místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. „Evropská komise konečně zareagovala na politický tlak Evropského parlamentu, který začal už v roce 2010 odbornou konferencí, kterou jsem uspořadal společně s ČVUT a skupinou ČEZ v Evropském parlamentu na téma technického vzdělávání. Evropská unie včetně České republiky se potýká s nedostatkem kvalifikovaných expertů v oblasti jaderných technologií.“ dodává Poc.
Skupina ČEZ se především prostřednictvím svých dceřiných společností podílí zhruba na 15 výzkumných projektech v rámci programu EURATOM. Prostřednictvím své vnučky Centrum výzkumu Řež je pak zapojena i do projektu fúzního reaktoru ITER. Na unikátním pracovišti SUSEN v Plzni například pro něj bude testovat komponenty.
„Podporu ze strany Evropského parlamentu samozřejmě vítáme. Dlouhodobě plníme Státní energetickou koncepci, která je zaměřena právě na výrazné snižování emisí, bezpečnost dodávek elektřiny a konkurenceschopnost. Je zřejmé, že se bez jaderných zdrojů v těchto oblastech do budoucna neobejdeme. To ostatně potvrzují i závěry prosincové konference „Nuclear energy in the EU long-term strategy“ na půdě EU v Bruselu,“ říká člen představenstva a ředitel divize jaderná energetika Skupiny ČEZ Bohdan Zronek.
Jaderný výzkum proti změně klimatu
Parlament uznává, že jaderný výzkum významně přispívá k environmentální udržitelnosti a k boji proti změně klimatu tím, že snižuje závislost Unie na dovážené energii. Výzkum v oblasti radiační ochrany již přinesl zlepšení v oblasti zdravotnických technologií a tento výzkum nyní může vést ke zlepšení i v dalších odvětvích, jako je průmysl, zemědělství, životní prostředí a zabezpečení. Stejně důležitý je příspěvek jaderného výzkumu k dlouhodobé dekarbonizaci energetického systému, provedené bezpečným, efektivním a zabezpečeným způsobem.
Zpráva ke zveřejňování informací souvisejících s ochranou klimatu, kterou v lednu vydala Technická pracovní skupina Evropské komise pro udržitelné finance, uznává propojení s dlouhodobou strategickou vizí. „Vzhledem k tomu, že současná jednání o udržitelných financích vyzdvihují jen určité nízkouhlíkové zdroje, považuji za vhodné, aby tato jednání byla vedena v souladu s jednáními o dlouhodobé klimatické strategii a brala v úvahu také lednová usnesení Evropského parlamentu, která uznávají významný příspěvek jaderné energie k environmentální udržitelnosti,“ uvádí Poc.
Evropský parlament zároveň konstatuje, že jaderná syntéza by mohla jakožto prakticky nevyčerpatelný, bezpečný, vůči klimatu šetrný, ekologicky zodpovědný a ekonomicky konkurenceschopný zdroj energie hrát v budoucím evropském a globálním energetickém prostředí klíčovou roli. Už dnes přináší jádro konkrétní příležitosti pro průmysl a má pozitivní vliv na pracovní místa, hospodářský růst a inovace a pozitivní dopad i za hranicemi odvětví jaderné syntézy a energetiky.
Společnosti Skupiny ČEZ jsou členem několika evropských technologických platforem a evropských průmyslových iniciativ: například v celoevropské jaderné technologické platformě (SNETP), v asociaci NUGENIA (zaměřena na výzkum a vývoj, související s jadernými reaktory II. a III. generace) nebo průmyslové iniciativě ESNII, zaměřené na perspektivní koncepty jaderných reaktorů IV. generace.
