Dohoda členských zemí a evropských institucí při sestavování Víceletého finančního rámce pro období 2014-2020 tedy zněla vynaložit na boj proti globálnímu oteplování každé páté euro. “Tohoto cíle nemělo být dosaženo jednoduchým vyhrazením finančních prostředků, ale jeho promítnutím napříč politikami a finančními nástroji Evropské unie, což je poměrně složité cvičení,” popisuje výdajovou metodu evropského rozpočtu europoslanec Pavel Poc.

Studie Evropského účetního dvora potvrdila, že ačkoliv byl v některých oblastech pokrok zaznamenán, skutečné klimatické výdaje v letech 2014 až 2016 dosahovaly pouhých 17,6 procent. Jako problematickou účetní dvůr označil politiku zemědělství, rozvoje venkova, rybolovu, sociální politiku, ale i výzkum a vývoj. Právě v případě výzkumu, a konkrétně nástroje Horizont 2020, dochází k zaostávání oproti dílčímu cíli až o 11 procent.

“V ideálním případě by mělo dojít k celkovému navýšení klimatických výdajů na minimálně 22 procent evropského rozpočtu,” říká k číslům evropského rozpočtu Pavel Poc a dodává, “Evropská komise musí vytvořit nový akční plán. V rámci každoročního rozpočtového vyjednávání s ministry financí, hádající se o každé euro, by nám tím velmi pomohla. Jinak reálně hrozí, že i tento záměr skončí na smetišti dějin, podobně jako i kdysi známá Lisabonská strategie.”