Ačkoliv se konečná podoba plánu ještě vyjednává, začíná být pomalu jasné, jakým směrem se evropská investiční politika v několika příštích letech bude ubírat. Právě proto je nutné poukázat na příležitosti, které se na základě tohoto ambiciózního evropského plánu České republice budou nabízet.

Tvůrci balíčku sice avizovali, že před spuštěním programu nedojde k žádné plánované sektorové či geografické alokaci investiční pomoci, z prvních oficiálních dokumentů je ale zjevné, že se program bude ubírat dvěma směry. Prvním je stimulování investic u malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, pro které je vyčleněno 5 mld. eur generujících až 75 mld. eur dodatečných investic. Druhým a objemnějším směrem je podpora dlouhodobých investic u velkých a rizikových projektů. Na tyto projekty připadá 16 mld. eur mobilizujících až 240 mld. eur investic do reálné ekonomiky.

Zástupci Evropské komise a investiční banky budou dbát na to, aby nedocházelo k přílišné koncentraci investic v určitém sektoru a území. Proto české návrhy musí vykazovat určitou vyváženost a potřebu. Neměly by být jednostranně zaměřeny například do infrastruktury, na úkor investic do vzdělání, inovací, výzkumu a energetické účinnosti. Je potřeba hledat životaschopné projekty, ve kterých může Česko prokázat komparativní výhodu. Jedním z těchto projektů jsou bezesporu i tzv. chytré sítě umožňující regulaci výroby i spotřeby elektrické energie v reálném čase. Přeměna současných technologií na nové vyžaduje vysoké počáteční investice, které se ale výrazně nedotknou konečného spotřebitele. Naopak, představují díky možnosti šetrné spotřeby elektřiny počáteční krok pro boj s energetickou chudobou.