Unie tak bude moci hospodařit se 158 miliardami eur, tedy s více než 4 biliony korun.
Na Evropskou unii se momentálně obrací hodně očí. Očekává se od ní stimulus evropského hospodářství, vědy, podpora sociálních, environmentálních či infrastrukturních projektů, řešení migrační krize i bezpečnosti. K zodpovězení otázky, odkud mají prostředky na financování všech opatření přijít, se však má málokdo. Zejména pak v případě, kdy se země brání potřebě přejít na nový, samostatnější způsob financování.
Letošní smírčí vyjednávání se tak neslo v podobném duchu jako i ta minulá podobající se nekonečnému boji i o poslední kus stébla trávy. Po 15 hodinách jsme se na základě dobré práce zpravodaje dokázali posunout dál. Budoucí rozpočet bude ve znamení následujících čísel: 158 a 134,5 miliard eur určených na závazky a platby.
Zejména díky úsilí naší politické skupiny se tedy rozpočet dostal do výše podobné, v jaké ji navrhla sama Evropská komise. Ačkoliv ještě nejsou známa všechna detailní čísla, je již teď jasné, že se posílení dočkají následující: vědecký program Horizont 2020, COSME pro malé a střední podniky, CEF posilující infrastrukturu, Nástroj na podporu zaměstnanosti mladých a Erasmus+ zvýhodňující studenty, ostatní vzdělávací subjekty i dobrovolníky. V kontextu migrační krize se více prostředků dočká také rozvojová a vnější politika.
Rozpočet musí 29. listopadu finálně schválit ještě zástupci členských zemí a následně i Evropský parlament, jehož hlasování proběhne během závěrečného prosincového plenárního zasedání.