Opravdu nepotřebujeme stát? březen, 2020
Kolik lidí z těch více než 8 miliónů voličů Česka četlo státovědu od profesora Václava Pavlíčka?
Lidi (to znamená, že většina), vůbec neví co to je stát, pardon - přesněji – oni ani neví – PROČ by to měli vědět.
Je u nás stále nevraživost vůči státu – špatné slovo – nedůvěra, až chorobná zášť a nesnášenlivost – vůči našemu společnému – zatím ještě českému státu. Porád si cosi vymýšlí, odírá nás o daně, prý neustálá buzerace…
Podívejte – žádná politická strana v Česku – nedala návod jak to zlepšit. Jenom ta moje.
Jak?
No visí tu přeci na internetu návrh zadání nové české ústavy určený k dvouleté celonárodní diskusi – po kteréžto bude definitivní text takto po diskusi vzniklé ústavy – schválen v referendu.
Tvrdím, hošci – to je jediná cesta jak dosíci toho, aby lidi v republice – brali svůj stát za svůj.
Co, že teď na něho?
Slyším dobře?
To je první a naprosto bazální požadavek definující demokracii v naší vlasti.
Jakou ji chceme.
A první věcí, kterou v tomto návrhu k diskusi najdete je - chceme stát, potřebujeme stát (tedy možno i jinak – považujeme libertariány za úchyly?)?
Jste schopni si odpovědět na tuto otázku? Máte na to intelektuální potenciál – souhrn duševních schopností?
Nebo si myslíte, že nějaká soukromá firma je schopna zajistit problém, který teď v republice máme, prostě – objektivně existující potíž s jakýmsi nebezpečným virem? Soukromá firma má jediný zájem – a smysl své existence – a tím je zisk (a nemusíte k tomu znovu studovat Adama Smithe). Nikdy v historii lidstva žádnou soukromou firmu nezajímalo co bude s národem za rok – nedej bože za roků 50.
Taky proto si lidi vymysleli stát.
Rozumíte?
A ten je teď zkoušen na velmi malém problému, velmi malém. Od malého přejdu k tomu největšímu problému tohoto dnes již zdá se degenerujícího lidstva. A tím je – jak všici víme, pochopitelně válka. Bohužel dnes už dvě její podoby – od srpna 1945.
Klasická a vyhlazovací – používající jaderné zbraně.
Další sentence – kdo nemá logické myšlení (a to se učí jenom pomocí vědy, kterou zveme – matematika, taky proto současný management státu přemýšlí jak by matematiku eliminoval) je tupec.
Rozumíte?
Který z voličů Česka – při volbách presidenta republiky si uvědomuje, že volí především vrchního velitele ozbrojených sil českého státu, ne superarbitrovaného promiskuitního pokryteckého nevojáka, mektajícího o morálce a lidských právech.
Tedy pomalu – 281 hašašírů dnešního českého parlamentu nemůže rozhodovat o tom, jaká opatření se musí udělat proto, aby virus byl v Česku zlikvidován. O tom musí rozhodovat (a chtěl bych věřit, že tomu tak dnes je, dnes v březnu roku 2020) několik lidí. Několik málo lidí.
A soukromé společnosti, jakéhokoli zaměření – musí přijímat rozhodnutí této malé skupiny lidí s respektem, bez odmlouvání, natož tak, natož tak, nějací ušmudlaní divadelníci.
Copak to těch několik lidí dělá pro sebe? Za pár týdnů, měsíců je bude soudit celý národ. Na pořad první přijdou na kobereček parlamentu – až bude po všem. My, křesťané se modlíme ke Kristu – aby to bylo co nejdřív, abychom se popasovali s nákazou co nejrychleji. Ateisté nechť se modlí k Merklové či Macronovi, nebo té babě co předsedá EK, a nebo ještě lépe - k Andrejovi.
Současná česká ústava samozřejmě neřeší dostatečně tyto krizové stavy, které se objevují – jak vidíme, natož tak daleko vážnější.
Současná ústava nikde nedefinuje rozhodnutí občanů – že chtějí stát, že potřebují trvale udržitelný český stát, že chtějí udržet český národ při životě dalších 1000 let (v roce 2085 si můj vnuk možná připomene toto výročí – kolik myslíte národů na světě si toto může říct – hošci? - a teď nás někdo chce likvidovat – zeptejte se mne na to, co to je to někdo a pozvěte mě na 5-hodinových seminář – já Vám to vysvětlím; no samozřejmě, že se nejedná jen o nějaké pouštění viru).
A protože to chtějí (CHCEME STÁT) – dávají ústavou – ničím jiným – naprosto výjimečné pravomoce – dávají je ústavou – rozumíte? - naprosto vyjímečné pravomoce jednotlivcům – etablovaných z demokratických voleb. Tyto osoby budou činiti jen v souladu s oněmi pravomocemi, které budou – v jistém smyslu – absolutní.
Nebo v případě války – kdo si myslíte, že velí české armádě? parlament, vláda, či nějaký generální štáb české armády. Ne, nahoře musí sedět jeden chlap, jeden chlap - s absolutními pravomocemi (víte co to znamená – když je zneužije – vlastizrada – a trest podle ústavy, vše již sepsáno, a ten chlap to všechno bude vědět předem již z oné – lidem dané ústavy – společenské smlouvy lidu státu jíž se onen stát tvoří), které rozhodují o životech lidí (pro ty nedoslýchavé a nemocné – jeden chlap – je to jasné? – tak jak baba nemůže dělat v rubání, nemůže fysicky ani psychicky rozhodovat o českém vojsku, jste schopni to pochopit?). Doufám, že mě nepodceňujete v tom, že bych snad nevěděl o tom, že současný vrchní velitel žádným velitelem není – jsme členy jakési ďábelské vojenské struktury, a jsme tady asi jenom proto, abychom solili prachy, peníze daňových poplatníků a byli kmány jiných velitelů.
Vážení – nebudu dávat příklady, že to tak musí být – učili se z nich všici, učili se ze základní abecedy války Carl von Clausewitze.
Myslíte, že je to tak snadné najít v republice chlapa, který by toto chtěl dělat – pro národ – tuto práci nemůže dělat nikdo jiný než vlastenec, nikdo jiný než Čech milující svůj národ, svou vlast, svůj domov a rodinu v něm.
Takový národ samozřejmě nejprv musí pochopit, že volby nejsou k ničemu, nejsou ztrátou času, tak jak je tomu dnes v tomto rozkradeném, prolhaném státě. Dnešní volič to přirozeně neví – protože se ho nikdo referendem nezeptal – zdali vůbec chce svůj stát, zdali ho potřebuje.
Že ve svém důsledku je to jeho stát.
Jářku, nato všechno ještě v žádném případě nepřišel. A příčinou je – špatná současná česká ústava.
Ona vůbec náš stát nedefinuje – ona definuje jen pár institutů onoho státu. Ona neříká – jaký ho chceme – ona nedefinuje podstatu státu demokratického – ona neříká, že demokracie je s kapitalismem – jako jenom entitou ekonomickou či funkční - nikoli filosofickou jak nás učí Sokrates, neslučitelná; ona zkrátka nedefinuje axiom, že kapitalismus je nekompatibilní s demokracií.
No, pochopitelně – taky proto ten neustálý chaos v nynějším českém státu.
Občas zaslechnu špitání nekompetentních – o jakémsi zpomalení růstu ekonomiky (v souvislostech opatření proti viru) – všimněte si že v této zemi novináře (promiňte – majitele médií, kteří jim velí) nezajímá život lidí – ale jakýsi růst – čehosi. Pro státníka je důležité jen to, jak se žije – dnes zhruba 10,6 mil občanům republiky a jak to bude s nimi taky za mnohá ještě desetiletí. Ne to, jak se žije oněm několika procentům lidí, kteří vlastní možná 80% toho co tu je ještě české, zbytek je totiž v zahraničních rukách. Jiní už napsali, že jsme kolonií nadnárodních zájmových skupin.
Problém je – a je dán opět špatnou ústavou dnes ještě stále platnou – že tu nemáme jediného státníka v republice - jsou to jenom politici, šourající se od jednoho volebního období k druhému.
Atributy toho jaký je dnes český stát už čteme výše – a protože je takový – je taky nesamostatný v zásobování základními potravinami. Díky zločineckému už třicet let trvajícímu režimu – jsme jen o něco soběstačnější v základních potravinách než Slováci – a tak si to spočtěte – denně se musí dnes na Slovensko vozit potraviny v 700 kamionech pro Slováky, denně – a kdo zná číslo pro Českou republiku, je nás jenom dvakrát víc.
Tajné.
Nevím to.
Že to nesouvisí s nynějším virovým problémem republiky? Víte kdo se tak může zeptat? Já jsem ho opět už výše definoval – toho absentéra logického myšlení.
Opakuji znovu z mnohých mých textů – optimista jen ten kdo nemá informace. Musíme být realisti – když nás bude mnoho – novou ústavu přijatou referendem budeme mít.
Radoslav Štědroň
předseda
Strana státu přímé demokracie – strana práce
