31.03.2010 20:29:00
Spravedlivá justice?
Reakce na článek MF Dnes
Součástí článku jsou jména konkrétních osob, většinou politiků, ze seznamu a také tři fotografie, mezi nimi i má, aniž by byla uvedena jména osob na fotografiích. Popiska pod fotografiemi: »SEZNAM NEPŘÁTEL. Extremisté si na tajné části webu dokumentovali své odpůrce.« Nebyla v souladu se zákonem zveřejněna jména zadržených neofašistů, ale fotografie a jména jejich potenciálních obětí.
Podle nejen mého názoru tím MF Dnes poskytla možným příznivcům zatčených osob a podobně smýšlejícím osobám údaje, které pokládám za ohrožení soukromého a osobního života osob, jejichž byť neúplné údaje byly zveřejněny.
Obrátil jsem se na Úřad pro ochranu osobních údajů, aby prošetřil shodu obsahu článku s ustanoveními zákona na ochranu osobních údajů. Ten uznal, že jde o »zcela nelegitimní účel, který je součástí plánované trestné činnosti,« avšak upozornil, že jednak v tomto případě je dána působnost orgánům činným v trestním řízení, a jednak, když MF Dnes nezveřejňuje osobní údaje z »databáze« neonacistů systematicky, lze je použít pro tiskové účely, avšak nesmí to »být v rozporu s oprávněnými zájmy fyzické osoby«. K posouzení je příslušný soud.
Poslal jsem tedy svůj »podnět k trestnímu stíhání« za zveřejnění informací o plánované trestné činnosti vůči mé a dalším osobám Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 5, kde má vydavatel MF Dnes sídlo. To označilo fotografie, »které mají pocházet z předmětného archivu« za »tzv. ilustrační foto« a konstatovalo, že »se nejedná o jednání, které by bylo sankciováno represivními složkami státu«. Podle něj jde »o běžný novinářský postup«, k jiným skutečnostem nepřihlédlo a podnět bez dalšího opatření založilo. Informovalo mě o možnosti požádat o přezkoumání Městské státní zastupitelství v Praze. To jsem učinil, protože jsem s »vyřízením« nesouhlasil.
Z »města« mi především sdělili, že nejde o přezkoumání, ale pojímají to jako podnět k výkonu dohledu nad činností nižšího státního zastupitelství, což není standardní ani obligatorně realizovaná přezkumná procedura. Podnět označilo za nedůvodný: autentičnost »výňatku« článku – asi který se mě týká, tj. mé fotografie – nezpochybňuji (proč bych zpochybňoval svou fotografii?), je »ryze informativní« a »ilustrativní« a obsah článku »do jisté míry i verifikován«. Možnost odhalení totožnosti osob se nezpochybňuje, zveřejnění »veřejně neznámých« osob by patřičnou vypovídací hodnotu neměla. (Asi by nemohla dost adresně vést k zamýšlené trestné činnosti!)
I kdyby závěr o možném ohrožení dotčených osob byl správný, nezakládá možnost postihnout, leda až po vážné újmě na jejich právech. Publikování sleduje účel informování veřejnosti o velmi nebezpečném jednání, ale bez dalšího je není možné považovat za protiprávní, také proto, že tak činí tisk (!). A také se mi dostalo standardního upozornění, abych v budoucnu žádné obsahově shodné podněty nepodával, protože už nebudou ani přezkoumávány, ani nebudu o ničem vyrozumíván.
Závěr: Identita stíhaných osob nemůže být zveřejněna, ale těch, na něž je plánován trestný čin, ano. Jak jinak páchání trestné činnosti pomoci, že? Až se stanete obětí trestné činnosti, pak si stěžujte a prokazujte, že se tak stalo v důsledku článku v novinách. Podoba se zavražděním budějovických manželů pro nečinnost policie čistě náhodná. Pro předcházení nebo bránění trestné činnosti a ochranu potenciálních obětí není důvod. Zprávu o soudu se zadrženými neofašisty jsem zatím nezaregistroval.
Na podobné jednání orgánů činných v trestním i občanském řízení si stále nějak nemůžeme zvyknout. Můj návrh, aby podle tiskového zákona byl postižen povinností omluvy a odškodnění redaktor už v devadesátých letech, když napsal, že jsem v Poslanecké sněmovně řekl něco, co jsem neřekl, byl zamítnut, i když jsem předložil úředně ověřený stenografický záznam. Soudce to zdůvodnil kuriózně – pan poslanec řekl něco ještě horšího, než redaktor napsal, místo porovnání obsahu provedl politické zhodnocení! Označení komunistů za lůzu nebylo rovněž uznáno za nepřijatelné, když autor takového označení prohlásil, že žalující poslance tím nemyslel, protože je zná jako dobré lidi.
Když svého času Rada Zastupitelstva městské části Praha 6 ve svém usnesení uvedla, že dva členy zastupitelstva nezařadí do žádné komise, protože jsou komunisty, tehdejší prokurátorský dozor stížnost ve dvou stupních odmítl. Pokaždé argumentoval, že rada nemusí zastupitele nikam jmenovat, i když stížnost směřovala jinam, na porušení od začátku platné části zákona o politických stranách a politických hnutích. Ten v § 3, odstavci 3 říká: »Nikdo nesmí být omezován ve svých právech proto, že je členem strany a hnutí, že se účastní jejich činnosti, nebo je podporuje, anebo že stojí mimo ně.«
Podobné zkušenosti nemám mezi poslanci sám. Dokumenty zařazuji jako důkazy asi potřebné nové »disidentské« činnosti. Nezávislost, nestrannost ani spravedlnost naší justice se podobnými postupy rozhodně neposílí ani nevybuduje.
Václav EXNER, poslanec a kandidát KSČM pro volby do PS PČR v Praze
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
