Nejsem zastáncem zneužívání sociálního systému. Musím zdůraznit, že podle KSČM občana musí prioritně ekonomicky a sociálně zajistit práce a dostatečná mzda, odměna či plat. Ne tedy státní sociální dávky či dokonce charita. Ze solidních platů jsou pak solidní nemocenské dávky i důchody. Zvýšit zaměstnanost, to je cesta, jak může stát ušetřit na řadě sociálních dávek. Avšak zaměstnavatelé v ČR šetří své režijní výdaje a přenášejí tak tíhu solidního zabezpečení občanů – zaměstnanců a jejich rodin co nejvíce na stát. Jelikož však stát vybírá stále menší a menší daně a také nedobře hospodaří (viz např. velká korupce), na dorovnání příjmů nemá dostatek finančních prostředků. Pak škrtá na sociálních výdajích a přenáší tíhu na občany. S tím nemohu souhlasit! Rozdělování nově vytvořené hodnoty je v ČR stále nespravedlivější. Mzdy v poměru k HDP klesají, ale zisky naopak rostou. Není tedy pravda, že peníze nejsou.

Stát musí sociálními dávkami standardně zabezpečit především zdravotně hendikepované, ale také podpořit a ocenit rodiny s dětmi. A nelze samozřejmě zapomínat na nezaměstnané. Pokud nedokáže vláda stát efektivně řídit a vytvářet podmínky pro růst zaměstnanosti, musí své chyby - v souladu s ústavní Listinou základních práv a svobod – dorovnávat sociálními dávkami. Vždyť u nás existují i obce, kde je nezaměstnaností postižena více než polovina občanů. Hraběcí rady, aby hledali práci mimo své bydliště, jsou při ceně dopravy za prací a při nemožnosti prodat v nezaměstnaností postiženém regionu za slušné peníze svůj dům, aby si rodina mohla pořídit bydlení jinde, lidem v takových obcích nepomohou.

KSČM rozhodně nepodporuje zneužívání či nadužívání sociálních dávek. Nelze však za vinu jednotlivců trestat plošně všechny. To může vést k situaci, že nízkopříjmové domácnosti se dostanou do neřešitelných životních krizí, které budou řešit sebezáchovně. Stoupne tak riziko kriminality, infekcí, negativních jevů… A na to mohou nakonec doplácet všichni.

Minimální mzda a sociální dávky nebyly pět let valorizovány. Řada dávek byla postupně odejmuta či nárok na ně omezen nebo snížen. To není cesta k prosperitě a spokojené společnosti. To je cesta k rozvratu citlivého sociálního systému i soudržnosti společnosti. Nesouhlasím proto s asociálními přístupy vlády. Podporuji však efektivnější kontrolu, vždyť i ta patří k povinnostem sociálních pracovníků úřadů. Co je však hlavní: Své zájmy se musí občané naučit efektivně hájit, nejen ve volbách, ale i mimoparlamentními aktivitami, a nesmí se nechat odradit ani počátečním neúspěchem.