23.06.2012 19:01:51
Ne podle jména, ale podle jejich činů ponáte je...
Komentář poslance Parlamentu ČR Petra Braného k otázce rozpočtového určení daní.
Problematika rozpočtového určení daní je neustálým vnitropolitickým evergreenem. Její řešení se ovšem v několika posledních letech stává stále více naléhavým. Ekonomická krize, resp. nižší tempo ekonomického růstu, znamená pro města a obce jen v posledních dvou letech výpadek z daňových příjmů (oproti záměrům státních rozpočtů) téměř 30 mld. Kč ročně, tj. více než 25% pokles příjmů. A v roce 2012 lze očekávat další výpadek daní, což bude mít vliv zejména na chod menších obcí, které nemají jiné rozpočtové příjmy. Roste tedy také zadluženost našich municipalit, a to zejména větších obcí a měst (především měst statutárních). Obce v Česku jsou na tom nejhůř za dvacet let a mnohdy musejí rozprodávat majetek. Je tak nesporné, že úpravy stávajícího systému RUD, který je pro život obcí velmi důležitý, jsou navýsost žádoucí.
Poslanecká sněmovna na své poslední červnové schůzi projednávala také vládní návrh novely zákona o RUD.
Nejpodstatnější změnou, kterou tento vládní návrh oproti dnešnímu stavu přináší, je změna konstrukce sdílených daní pro města a obce tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi obcemi s nejnižším a nejvyšším příjmem na obyvatele a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích EU. Příjmová základna obcí by měla být posílena zejména na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně financovány rozvojové projekty v obcích.
Celkově by se dle předloženého vládního návrhu do RUD přidalo 12 mld. Kč, a to zejména na úkor národních dotačních titulů. V souhrnu by tak daňové příjmy většiny menších měst a obcí měly vzrůst a nejvíce by měly získat obce od 500 do 50 tis. obyvatel. Naopak velká města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň) by měla dostat o 1,1 mld. Kč méně. Mírně by si ovšem pohoršilo i 378 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Zákon by měl platit od příštího roku.
Na první pohled bohulibý úmysl posilující rozpočtovou autonomnost měst a obcí a současně omezující nenárokovatelné dotace od státu. Proč však ti, kterých se to týká (Svaz měst a obcí) protestují? Problém je totiž v tom, že vláda při těchto navrhovaných úpravách rozpočtových příjmů měst a obcí postupuje způsobem chytré horákyně. Na jedné straně svým návrhem novely zákona o RUD přidává do municipálních rozpočtů oněch zmíněných 12 miliard (i když přesnější je říci, že je navrhuje jen jinak přerozdělovat, neboť omezuje ve stejném objemu státní dotace). Na straně druhé jim ovšem těchto 12 miliard bere, a to v tzv. konsolidačním balíčku daňových změn pro léta 2013 až 2015 (změna daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů).
V tomto balíčku vládou navrhovaných kroků se opatřeními týkajícími se RUD totiž snižují podíly místních rozpočtů na výnosech daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob (mimochodem, u krajů se jejich podíl na sdílených výnosech daní pro rok 2013 až 2015 také snižuje). Tedy jak se říká, nula od nuly pošla.
Vláda sice tvrdí, že jde pouze o dočasné opatření pro uvedené roky, ale můžeme jí věřit? Vždyť jedna z definic dočasnosti říká, že je to polovina nekonečna.
Poslanci KSČM jsou pro úpravy stávajícího zákona o RUD. Ale pro úpravy zásadně jiného druhu, než navrhuje vláda. Jde nám o skutečně systémové a odůvodněné rozdělování peněz samosprávám měst a obcí (a také krajů), které umožní lepší plánování jejich výdajů a zvýší jejich finanční stabilitu. Skutečně seriózní řešení totiž musí být postaveno na jiném základě. Je bohužel skutečností, že menší města a obce jsou podfinancované, což je třeba řešit. Nemůže se tak ovšem stát na úkor velkých měst a malých obcí s velkou rozlohou. Nejnovější vládní přístupy jsou ovšem založeny pouze a jenom na přerozdělování, zatímco finanční zdroje by bylo třeba reálně navýšit.
V této souvislosti jsem podal pozměňovací návrh na zvýšení podílu na sdílených daních na 25 % z dnes platných 21,4 %. Tento návrh Ministerstvo financí odmítlo slovy „ je krize“. Takováto vládní řešení jsou přesně v logice pravicového uvažování. Český státní dluh by totiž nebyl problémem, kdybychom měli souhrnnou daňovou kvótu (vč. pojištění) na úrovni vyspělé Evropy. Deficit státního rozpočtu, který je kolem 3 až 4 % hrubého domácího produktu, by nevznikal, protože naše souhrnná daňová kvóta je zhruba o 4 až 5 % pod průměrem vyspělých evropských států. Tedy skutečně seriózní řešení RUD je zcela někde jinde.
Petr BRANÝ, poslanec Parlamentu ČR (KSČM)
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
