V Klášterci nad Ohří se nevrátila 9- letá dívenka ze školy, Policie po zmizelé intenzivně pátrá, Policie nalezla v lese za Kláštercem n.O. tělo dívenky, Policie zadržela muže podezřelého z vraždy dívenky, Muž obviněný z vraždy devítileté dívky z Klášterce se přiznal…. Takové i jiné titulky nás od středy 10. 9. 2014 informovaly a vyvolávaly emoce o zrůdném a odsouzeníhodném činu vraždy, a zřejmě i znásilnění devítileté dívenky. Čin skutečně zrůdný, odsouzeníhodný a jako každý takový se příčící běžnému lidskému chápání.

Nejde o první podobný případ, a bohužel asi ani poslední. Stejné či podobné jsou vždy vlny a vlny emocí, které takovéto excesy provázejí. Lidé jsou rozhořčeni, plni emocí a ventilují je různými způsoby, zejména na sociálních sítích. Čin se bohužel stal, je vyšetřován orgány činnými v trestním řízení a byl díky nasazení a určitě i kvalitě rychle sestaveného vyšetřovacího týmu dopaden údajný pachatel, a doufejme, že budou objasněny i pohnutky, které k jeho uskutečnění vedly. Protože ty jsou důležité právě pro možné zmírnění nebezpečí, aby se něco takového znovu opakovalo. Nastavení účinnější prevence je zřejmě to nejdůležitější pro předcházení trestné činnosti všeho druhu, tento nevyjímaje.

Na sociálních sítích se strhla lavina odsuzování, oživily se hlasy volající po zavedení trestu smrti, volání po „soudci Lynchovi“ z let osídlování Ameriky a jejích prvních krůčků k demokracii. Zajímavé, že nyní se příklad z Ameriky hodí i právě u těch, kteří jinak na USA nenechají v konfliktu Rusko-Ukrajina-EU-USA nit suchou.

Nic proti, jsem též pln emocí, zloby a lítosti ze zmařeného lidského života, který se měl teprve plně rozvinout a rozkvést. Pln soucítění s rodinou a příbuznými, kde nejen smutek a beznaděj ze ztráty blízkého člověka, dítěte navíc, a potvrdí-li se informace, že pachatelem měl být skutečně někdo z příbuzných, onen zadržený údajně bratranec matky dívenky, pak rodinou budou cloumat ještě emoce další a jen těžko předvídatelné. Ale přesto si je třeba zachovat chladnou hlavu.

Osobně mě dost mrzí, že se k této emocionální vlně a ne vždy odpovídajícím způsobem přidávají ti, u nichž bych tu chladnější hlavu a racionalitu předpokládal – policisté a politici. Zveřejňovat fotografii údajného pachatele si dovolí jen bulvár typu Blesk aj., i když i pro něj platí zákony této republiky, ale aby byly šířeny příslušníky policie a emoce živeny politiky, je nepřijatelné. Nepřijatelné proto, že to nepřispěje tahu na branku právě k preventivním opatřením. Komické je to u politiků, kteří, když se to hodilo a bylo to pro jejich image příznivější, tak při rozhodování v Parlamentu ČR – PS a Senátu, byli na straně zastánců nesnižování hranice trestní odpovědnosti a plédovali proti opětovnému zavedení trestu smrti. Upozorňuji, že jsem jako senátor byl a jsem dosud proti zavedení trestu smrti a jsem pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Jsem v tomto konzistentní bez ohledu na funkci či společensko-politickou situaci. Došlo mi totiž, že reakce zejména ze strany politiků jsou „pochopitelné“, vždyť je před volbami a byť komunálními, nebo právě proto, že komunálními, tak je třeba voličům ukázat, že s nimi jdu v jednom šiku a cítím to zvláštní fluidum zvané veřejné mínění. A že bych se jako politik měl de facto spíše podílet na jeho kultivaci. objektivizaci, to prosím ani náhodou, vždyť jde o co největší počet hlasů a že pak třeba otočím, až to bude třeba, to nikdo neřešte…. Dnes, kdy se opět zvedla hladina veřejného mínění pod přímým vlivem vraždy dívenky v Klášterci nad Ohří, jsou titíž politici hlasitěji než hlasitě pro zavedení trestu smrti a pro snížení věkové hranice trestní odpovědnosti a někteří policisté na Facebooku volají po „předání pachatele (přitom ještě není nic vyšetřeno, objasněno a případ uzavřen, aby mohla být podána žaloba) rodině nebo lidem, že ti s i s ním poradí“, „zastřelit jej na fleku“, hrdinně tam zvolal jeden asi též policista, protože to bylo u příspěvku vloženém jiným policistou. Kdo se pak má v těch emocích vyznat, emoce pravé, hrané, kalkulované…, neřešme to, jsou to prostě emoce (i zvíře je má emoce. Ale údajně se nemstí). Proto navrhuji: co takhle rozum? Ten nás prý dle některých odlišuje od říše zvířat. Pokusme se o to, třeba pro účinnější způsob řešení. Apropós, asi nebudu politik a když, tak „zvláštního ražení“, sorry…..

Vlastimil Balín, jednatel a kandidát OMMO