TISKOVÁ ZPRÁVA
Majetkové vyrovnání s církvemi nenastane vytvořením nových křivd
Spolu s občany této země jsme sledovali vývoj spojený s řešením problematiky majetkového vyrovnání státu s církvemi v ČR. Vzhledem k současné nedobré společenské situaci v zemi, kdy se vláda na jedné straně snaží velmi diskutabilní formou o nápravu křivd ve vztahu k institucionalizované podobě moci, k jaké církev bezesporu patří, na druhé straně zakládá svým počínáním zdroj křivd nových, je její kritika občanskou veřejností na místě. Nedivme se nespokojenosti občanů!
Naše výhrady a kritika vládních kroků se zakládají – na absenci širší společenské debaty na téma majetkového vyrovnání, v níž by prostor dostali také občané, vedle odborníků, představitelů církví a vlády, nejsou známy podmínky a příp. závazky navracení majetku a především na rozporuplnosti samotné finanční výše, která by se navracením směrem k církvím měla realizovat. A to zejména v době, kdy by ze strany oficiálních církevních institucí měl zaznít především lidský a morální apel vedoucí k tomu, aby společnost začala opět hledat cestu nápravy a ozdravení také cestou duchovní. Vývoj však ukazuje, že na místo stabilizace je na pořadu dne vzájemné napadání a osočování vrcholných představitelů státu a církve, což se účelově vyhrocuje vzhledem k blížícím se podzimním volbám do zastupitelstev krajů a části senátu. Mediální manipulace by ale neměla nahrazovat seriózní debatu a snahu o nápravu společenské situace, která se takto jen nadále vyhrocuje. Opravdu je cesta siláckých gest, vulgarit těmi způsoby vedoucími k řešení problémů této země?
Myslíme si, že nikoliv. A navrhujeme, aby se církev projevila jako duchovní a morální garant a zároveň učinila kroky k nápravě tam, kde majetek a peníze byly a jsou zdrojem nezákonností bez ohledu na ideologické proklamace, děly se a dějí v hojné míře již i v době po listopadu 1989. Byť církve a náboženské společnosti byly dosud trpělivé v očekávání spravedlivého, zákonného řešení a jejich rozladění ze současné situace může být po letech nečinnosti státu pochopitelné, apelujeme na velkorysost směrem k duchovním autoritám uvnitř církve, aby byl připomenut a prosazován především morální a vzdělanostní rozměr konání spojených také se šířením víry. Víry, jejíž podstatou by měl být dialog a hledání společných hodnot a východisek napříč společností.
Stát, resp. jeho výkonné složky by si měly připomenout, že jejich autorita spočívá nikoliv v dirigenci občanské veřejnosti, ale v hledání a nacházení spojenců, v podpoře kvality rozvoje života členů společnosti, občanů, na jejichž důvěře a podpoře je dobře fungující stát závislý.
Politické hnutí „Občané městu, město občanům“ (OMMO) upozorňuje: nápravou křivd minulosti nevytvářejme křivdy nové!
Leoš Vaněk, předseda OMMO
Hana Svobodová, 1. místopředsedkyně OMMO
<a href="http://www.hnutiommo.cz/">více zde</a>
