Při otevření poštovní schránky 30. 8. 2010 jsem objevil jen jedno doručení. Ovšem stálo za to. Donutilo mě totiž si položit minimálně dvě otázky: první - Co to? Film pro pamětníky Cesta do hlubin študákovy duše šel přeci již uplynulý víkend. Tak proč se zde někdo opět snaží dávat film Cesta do duše populismu. Druhá - Tak co, občané, necháte se opět koupit?
Ze schránky na mě totiž vypadl zřejmě první z řady propagačních manipulačních letáků jednoho nejmenovaného uskupení. Jakého - to by mohla být třeba třetí otázka pro čtenáře, bez možnosti výhry - při správné odpovědi. „Nejsme jako oni“, mám totiž od listopadu 1989 ještě v živé paměti.
Lídr této kandidátky a primátor města Mostu v jedné osobě, zde provádí neumělé zdůvodnění, proč mohli splnit některé své populistické sliby a kde na ně vzali peníze. Hrdě se hlásí, že odpady jsou v Mostě zdarma, žáci a důchodci jezdí v MHD zdarma. Je to údajně z úspor za průhledná výběrová řízení, která jen pouhým zavěšením na internet umožnila zlevnit předražené zakázky o 15 až 20 %. V roce 2010 bude prý město investovat téměř 567 mil. Kč, úspora 15 % znamená částku 85 mil. Kč. To, co město dává občanům zdarma (odpady, doprava) vychází údajně na 56 mil. Kč. A je tedy zřejmé, kde se na to bere. Bingo!
Prapodivné počty a ekonomicko-hospodářská ekvilibristika však pokračuje. Město, resp. jeho vládnoucí koalice vše zvládla a zvládá i při izolaci nepřejícníků z regionu (?). Není to tedy díky nižší připravenosti města v konkurenceschopných projektech, přes něž by v až „takové hrozné izolaci“ nemuselo být? Rovněž dopady celosvětové krize na krk města byly zvládnuty. Pomohl prý Fond rezerv a rozvoje sloužící ke krytí schodků v rozpočtech jednotlivých let. V roce 2006 byl tento fond ve výši 598,5 mil. Kč. Jen připomenu, tehdy byl nahospodařen bývalým vedením města, za více než účinného tlaku bývalé opozice KSČM, z níž někteří správně nabádali, aby se finance utržené za různé prodeje městského majetku ukládaly na horší časy a na další volební období. Zamyšlení primátora neprozřetelně pravdomluvně pokračuje.
Nahospodařené prostředky byly samozřejmě současnou koalicí využívány, a to tak, že na konci roku 2009, kdy pokles příjmů do městské kasy byl o 120 mil. nižší, než v předchozím roce 2008 bylo na fondu 385,2 mil. Kč.
A čtenáři div se! Závěr pana primátora je, že spotřeba města od roku 2006 do roku 2009 byla při všech těchto finančních úvahách vlastně jen 93,3 mil. Kč. Korunu tomu nasadil posledním argumentem, kdy tvrdí, že v posledním roce předchozí „vlády města“, tj. asi právě rok 2006, kdy SMM nebylo ve vedení, bylo bývalým vedením z prostředků zmíněného fondu utraceno 221 mil. Kč. I z toho je patrné, pokračuje „šéf populistů“, že dnešnímu vedení radnice (pozor pan primátor není asi primátorem, ale jen starostou na nějaké mostecké radnici) se daří s penězi hospodařit. Ani se moc nedivím. Jen si kladu třetí a jistě nikoliv poslední otázku – buďto jsem blbý já anebo…si nějak nerozumíme!
Nechci čtenáře děsit a lekat dále, protože nechť si sám v tomto prvním produktu SMM přečte, že vyhlášená nulová tolerance vůči tzv. nepřizpůsobivým jedincům bude obnášet např. to, že v případě prodeje jím vlastněné bytové jednotky mu „do toho“ budou „kecat“ s předpokládaným souhlasem či nesouhlasem ostatní spolubydlící v domě atd. atp. Že by návrat někam …ani nechci domýšlet kam.
Zřejmě si někdo myslí, že to, co se povedlo jednou, povede se i podruhé. Občany lze prostě koupit za automobily, notebooky, jízdní kola a jiné tomboly. Co jiného to vlastně je, nežli veřejně, před zraky všech prováděná korupce. Je to ještě o politické soutěži myšlenek, o poctivé nabídce na spolurozhodování občanů? Obávám se, že nikoliv. A přiznám se, že z takovéto politické kultury, kdy její realizátor, jeden mostecký podnikatel přišel s bojem proti zakryté korupci s korupcí otevřenou, který nakonec ze všeho a od všeho utekl, aby se nyní opět slavně vracel se 7 mil. Kč na volební kampaň na posledním místě kandidátky SMM, tak z takovéto politické kultury mi slušně řečeno dobře není. Slušně bych se jen zeptal - občane budeš opět na prodej? A neslušně bych zvolal – pane primátore (nebo starosto?), já jdu…s Kelišovou taky…
