Na jeden slib, který byl splněn jen díky pro demokracii nebezpečném a bezprecedentním zásahu orgánů činných v trestním řízení a splnil jej ze všeho nejdříve, zapomněl. Bylo jím konec tzv. Nečasovy vlády ČR. Prezident Zeman dobře věděl, natolik inteligentní je, že jako prezident nemá na podobný krok odvolání vlády žádný nástroj, kterým by jejího odchodu mohl dosáhnout. A tak byla nasazena „těžká zbroj“. Se souhlasem státního zastupitelství velice ostentativně, s ohledem na obsah následných obvinění a další mírně řečeno velice dlouhé vyšetřování a hledání trestné činnosti, zasahovala policie ČR nejdříve v bytě ředitelky kanceláře premiéra ČR P. Nečase následně i vůči Úřadu vlády a na dalších úřadech, institucích a v soukromých firmách, a dokonce byli zatýkáni bývalí poslanci a vymýšlena trestná činnost. Realizoval se před očima veřejnosti a v souladu s obecným veřejným míněním, o což to bylo v prvé fázi snazší, zásah rozsáhlejší než zatýkání D. Ratha a jeho melody girls and boys. Nebo si snad někdo může myslet, že obsazení někoho do nějaké dobře placené funkce je korupčním konáním a trestnou činností? Já si to myslet mohu, protože to vím, že tomu tak je. Leč obecně je takováto činnost hodnocena jako normální. Pozice ve firmách s účastí státu, krajů či měst slouží pro uspokojení „potřeb a zájmů“ jinak neuspokojených osůbek. Dokonce k takovýmto záměrům slouží i uvolněná místa v samosprávě měst i krajů. Agendy obhospodařované spolehlivě a věcně z pozic úředníků za to placených jsou zdvojovány uvolněnou pozicí pro tzv. koaličního politika, aby „si přišel na své“ nebo dokonce i pro tzv. opozičního, aby „držel hubu a krok“. Uvolněným politikem, jehož plat je někdy dvojnásobný platu úředníka, který agendu za něj de facto řeší, a často i s tou odpovědností, když se něco nevydaří.
Ani, lze říci po roce se v údajné kauze ředitelky Nagyové mnoho nezměnilo. Sice se čeká na soudní projednání, ale další spojené kauzy jsou patlány a patlány… Zasvěcení tvrdí, že celá tato šaráda vyvolávající stále větší a větší dojem „akce na objednávku“ může jít do ztracena a zůstat v našem povědomí jako veliká ostuda o nezávislosti policie, státních zástupců a třeba i soudů.
Ovšem to nevadí, aby prezident Zeman (a nejen on) se vyjadřoval slovy, která toto podezření ještě více zesilňuje. Ve středu 11. 6. 2014 se například ke kauze Nagyová vyjádřil pro Právo slovy: „Zatím se zdálo, že to budou kabelky za 100 tisíc korun, ale nyní se ukazuje, že to bylo i rozhodování o významných funkcích ve státní správě a významných veřejných zakázkách, což je daleko vážnější,“ Vyjádřil se i k úniku soukromých odposlechů do médií: „Odposlechy by se měly vztahovat pouze k předmětu trestního stíhání a měly by respektovat soukromé záležitosti,“ podotkl a neodpustil si rýpnutí do českých novinářů, kteří podle jeho slov nemají potřebnou dávku slušnosti k respektování této hranice. Zajímavé, že opět jsou na vině novináři a média a nikdo nezkoumá, jak a kudy se vždy, v pravou chvíli pouštějí informace z míst, kde by měla podléhat utajení, zejména v průběhu vyšetřování. To hlavě státu asi nevadí. Stejně jako mu nevadí, že bezpečnostní prověrka kancléře Vratislava Mynáře se kdesi tiše skrývá a nic se neděje. Nakonec proč taky, když kvůli bezpečnostnímu riziku s obsazením ministra financí člověkem bez potřebného lustračního osvědčení (aby nevznikla mýlka, jde o A. Babiše) se účelově hlasovalo o slibu, že se změní zákon. Prostě, kde je špína, nelze čekat, že špindírové uklidí, i když to slibují nebo spíše slibovali. A tak se asi nelze divit, že žánrové foto u článku na Novinkách.cz k prezidentově pochvale konání policie a žalobců v kauze Nagyová je v podání „stínu toho v pozadí“ (jen aby vlevo od prezidentovy stínové postavy se tyčící věž neevokovala, že někomu ve věži straší…).
Hezký den na Hradě i v podhradí přeje
Vlastimil Balín, občasný komentátor (p)rezidentských dějů
