Veřejné slyšení výboru Senátu PČR k petici „Stop spalovně v Rybitví“
Ve čtvrtek 28. ledna 2010 se v Jednacím sále Senátu PČR konalo veřejné slyšení jeho Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice k petici „Stop spalovně v Rybitví“, kterou petenti z Pardubicka spolu se 47 818 podpisy předali předsedovi senátu P. Sobotkovi. Spolupořádajícím výborem byl Výbor pro územní rozvoj, státní správu a životní prostředí, jehož předseda I. Bárek se jednání zúčastnil. Dále byli projednávání petice přítomni předseda výboru J. Jermář, který veřejné slyšení moderoval, senátoři V. Balín, J. Hálek, Z. Janalík, J. Stříteský, J. Juřenčáková a poslanci PČR V. Snopek, L. Mlčák a P. Severa. V úvodu jednání vystoupili zástupci petentů J. Tichý a L. Malý, kteří vysvětlili zejména to, že nemají nic proti firmě AVZ CZ,s.r.o., v níž má 51 % účast vláda spolkové země Horní Rakousko, ale že se snaží zabránit zhoršování životního prostředí v lokalitě. Jejich argumenty byly racionální, a proto silné. V petici je obsažena žádost na kompetentní a příslušné orgány státní správy, aby při rozhodování o spalovně v Rybitví upřednostnily zájem veřejný (ochrana životního prostředí, zdraví obyvatel a majetku) před ekonomickým zájmem soukromé firmy, což petenti odůvodňují argumenty, např. dojde ke zhoršení životního prostředí, které je dnes zatíženo velkými chemickými a průmyslovými výrobnami (např.: Paramo, Synthesia, Semtín), zhoršení dopravní situace v krajském městě a kraji. Není zde vhodná dopravní síť, která by dokázala spolehlivě zajistit rninimá1ní vliv nárůstu nákladní dopravy, nebezpečí výskytu smrtelných onemocnění. Bylo prokázáno zvýšení výskytu rakovinových onemocnění v blízkosti takovýchto spaloven, v případě ekologické havárie existuje veliká pravděpodobnost ekologické katastrofy a přímého ohrožení lidských životů. V neposlední řadě bude malá nebo dokonce nulová možnost kontroly vlivu provozu spalovny na životní prostředí. Určitou specifikou petice je skutečnost, že byla podána ještě v procesu posuzování vlivu na životní prostředí (EIA), který má termín do konce ledna 2010. Silným argumentem je odborné zdůvodnění postoje petentů i fakt, že v protestech proti výstavbě spalovny se napříč politickými stranami shoduje stanovisko petentů se svými zástupci v jednotlivých samosprávných orgánech od obcí, měst, až po zastupitele kraje.
K problému byli přizváni a postupně se vyjádřili zástupci investiční firmy AVZ CZ, s.r.o, zástupci úřadu vlády, ministerstev pro životní prostředí, zahraničních věcí a ministerstva pro evropské záležitosti ČR. Jejich vystoupení reagovala na problémy vyslovené petenty. V podstatě pokračovala slovní přestřelka z veřejného projednávání v výstavby spalovny Rybitví v ČEZ aréně v Pardubicích. Se stanoviskem, zřejmě nejzásadnějším, vystoupila ředitelka České inspekce životního prostředí E. Tylová. Poukázala na řadu nejasností, nepřesností a podezření v projektu a zejména případných dopadů provozu spalovny na životní prostředí. Např. kapacita přesahuje POH kraje, všechna články technologického procesu nejsou v režii firmy, není specifikována doprava odpadů do spalovny, zpracovatel neuvažuje emisní dopady v rozptylové studii aj. Závěr konstatoval, že chybí záruky, že záměr spalovny nebude představovat nadbytečnou zátěž již tak exponovaného území. V rámci diskuse vystoupil i senátor V. Balín. Z jeho diskuse vyjímáme: „Je dobře, že petice je provázena emocemi, starostí občanů o kvalitu jejich života i jejich rodin. Dobré je, že emoce nepřevládly v projednávání petice při veřejném slyšení. Celá řada jiných peticí projednávaných v Senátu PČR vycházela z emocí, i to je často pochopitelné, ale tato petice je podpořena odbornými hledisky, zejména stanovisko ČIŽP je pro mě jako senátora rozhodující a na jeho základě se budu rozhodovat při odpoledním projednávání petice ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice i na březnové schůzi Senátu, kam díky počtu podpisů petentů bude zařazena. Dovedu si představit, jaký odpor by se zvedl v v Rakousku, kdyby nějaký český investor chtěl realizovat na území Horního Rakouska podobný investiční záměr, tak kontroverzní vůči životnímu prostředí. Občané Pardubicka nedělají blokády hranic, nedávají ultimáta, šli a jdou cestou danou jim legislativou ČR, podali petici. Jejich názory, stejně jako shodná stanoviska zastupitelstev obcí, měst a kraje spolu s odbornými posudky by měly být vodítkem i pro MŽP ve výsledku EIA. Jenže je zde problém. Řeklo se A, takto likvidovat nebezpečné odpady nechceme. Nyní jde o to říci B. Jsou zde ekologické zátěže, je zde potřeba likvidace odpadů, jakou tedy máme představu? Je na MŽP ČR, na vládě, ale i na samosprávě obcí, měst a kraje říci svůj názor, dát občanům garanci, že tento problém bude vyřešen. Je to úkol i pro PČR, Poslaneckou sněmovnu a Senát.“
Na závěr veřejného slyšení byl přečten návrh na usnesení pro odpolední 13. schůzi Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR, v němž se mimo jiné doporučuje MŽP Ministerstvu životního prostředí ČR jako ústřednímu orgánu státní správy, zmocněnému dle ust. § 23 odst. 10 zákona, na základě odborných stanovisek zejména ČIŽP a průběhu veřejného slyšení nevydat k záměru stanovisko na základě zákona č. 100/2001 Sb., § 23, odst. 2; nově upravit novelou vyhlášky č. 457/2001 Sb. způsob a průběh veřejného projednání, zveřejňování informací a stanovisek a postupu při zajištění zpracování posudku podle zákona; dbát se zvýšenou pozorností při hospodaření s prostředky jemu určenými státním rozpočtem na zajištění faktické možnosti splnění zákonné povinnosti dle ust. § 18 odst. 2 zákona. Zastupitelstvu Pardubického kraje, s ohledem na jeho hlubokou znalost problematiky a s přihlédnutím k čl. 41 odst. 2) Ústavy České republiky, zaručujícímu zákonodárnou iniciativu zastupitelstva vyššího územního samosprávného celku, vypracovat a podat Parlamentu České republiky návrh novely zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon “).
I když ještě pro petenty, občany Pardubicka „není vyhráno“, je pozitivním výsledkem celého procesu projednávání petice „Stop spalovně v Rybitví“, že se nejednalo z politických pozic, ale dostal průchod občanský princip. Občané získali konkrétní pocit, že mohou a musí rozhodovat o problémech svého života přímou demokracií, nejen demokracií nepřímou, volbou svých zástupců do „nějakých orgánů“ a pak čekat na jejich „milostivé“ rozhodování často bez možnosti kontroly.
(vb)
