Já bych začal tedy odůvodněním tohoto pozměňovacího návrhu, protože nám připadá a i po jednání se starosty jednotlivých obcí, kteří by byli tímto nebo touto výstavbou toho hlubinného úložiště dotčeny v těch lokalitách, tak i po těch všech připomínkách těch místních samospráv tak vznikla v podstatě - vznikl materiál, který v podstatě je jakousi aplikací finského modelu.
Pozměňovací návrh zapracovává principy finského modelu pro výběr hlubinného úložiště pro ukládání radioaktivního odpadu, které jsou zakotveny ve finském zákoně č.990/1987 o jaderné energii, a to ve znění pozdějších předpisů a jsou již řadu let využívány pro výběr lokality hlubinných úložišť na území Finska a jejich fungování bylo už praxí prověřeno.
Pozměňovací návrh tedy vychází z toho finského modelu takzvaně decision in principle, vydávaného vládou, dle kterého výstavba hlubinného úložiště se stavbou značeného obecného zájmu, která vyžaduje posouzení vlivu záměru již v počáteční fázi rozhodování z hlediska souladu s všeobecným dobrem společnosti. Umístění úložiště pro ukládání radioaktivního odpadu je rozhodnutím na vrcholné politické úrovni, jedná se o otázku strategického významu, proto by umístění hlubinného úložiště mělo podléhat rovněž projednání parlamentu daného státu.
Zároveň dle finského modelu platí, že souhlas obce je nezbytnou podmínkou pro vydání vládního rozhodnutí. Zástupci obcí, na jejichž území bylo stanoveno - průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry a jejich území je tedy zvažováno jako potenciální lokalita pro zbudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, byli na jednání se zástupci ministerstva průmyslu a obchodu v uplynulých letech opakovaně ujišťováni, že návrh zákona upravující výběr lokality pro umístění hlubinného úložiště bude vycházet z dostatečného zajištění právního postavení obcí, aby tyto mohly účinně hájit svá práva.
Právě takovému právnímu postavení odpovídá tento popisovaný finský model. Vládní návrh zákona následně tuto koncepci bohužel zcela opustil. Pozměňovací návrh tedy do vládního návrhu zákona doplňuje základní parametry finského modelu, aby tak byl zajištěn legitimní proces výběru lokality pro vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, který poskytne dotčeným obcím reálnou možnost při jednání o umístění úložiště se státem vystupovat jako rovnocenný partner.
Posouzení koncepčních otázek na počátku procesu. Platí, že takto zásadní rozhodnutí o volbě lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu by mělo být učiněno na začátku celého procesu přípravy, výběry výstavby hlubinného úložiště, aby veškeré zásadní otázky byly posouzeny ve vzájemných souvislostech a rozhodnuty na počátku celého procesu a nikoliv následně separátně v jednotlivých správních řízeních bez zohlednění vzájemných vazeb.
Proces výběru lokality pro hlubinné úložiště je upraven v § 4 vládního návrhu zákona a pozměňovací návrh do textu zákona doplňuje postupy nezbytné pro zajištění posouzení celkové koncepce v počáteční fázi procesů se zajištěním účasti všech rozhodujících subjektů.
První podmínkou pro umístění hlubinného úložiště je souhlas obce, v jejímž katastrálním území má být hlubinné úložiště umisťováno. Dle finského modelu platí, že souhlas obce je nutnou podmínkou pro rozhodnutí vlády o umístění hlubinného úložiště, bez souhlasu dané obce nelze na jejím území hlubinné úložiště umístit. Pouhé vyjádření obce tedy není dostatečným nástrojem pro účinné hájení zájmů dotčených obcí a jejich území, kde by se hlubinné úložiště mělo nacházet. K tomu blíže bod 3 tohoto odůvodnění.
Správním orgánem, který by se tedy měl vyjádřit k návrhu umístění hlubinného úložiště, je rovněž Ministerstvo životního prostředí, neboť umístění hlubinného úložiště bude mít zásadní vliv na životní prostředí. Dle stávající úpravy platí, že záměr pro výstavbu hlubinného úložiště podléhá posuzování vlivu na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon EIA). Vzhledem k tomu, že posuzování vlivu záměru hlubinného úložiště na životní prostředí, respektive posuzování vlivů koncepce, například územních plánů zakotvujících plochy pro umístění hlubinného úložiště na životní prostředí (SEA) bude probíhat ve fázi, kdy o výběru lokality bude již formou vládního usnesení rozhodnuto, nelze stanovisko dle zákona EIA považovat za vhodný nástroj pro posouzení dopadů umístění hlubinného úložiště na životní prostředí v procesu výměru umístění hlubinného úložiště.
Pozměňovací návrh proto zakotvuje povinné projednání návrhu výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí z hlediska vlivu výběru umístění hlubinného úložiště na životní prostředí ještě před rozhodováním vlády o návrhu výběru umístění hlubinného úložiště. Vyjádření Ministerstva životního prostředí pak má být součástí podkladů předkládaných vládě k projednání. Zapojení Ministerstva životního prostředí do této počáteční fáze rovněž odpovídá finském modelu výběru lokality pro takovýto záměr.
Dalším principem převzatým z finské právní úpravy je veřejné projednání návrhu na umístění hlubinného úložiště, aby veřejnost v těch obcích měla možnost ještě před finálním rozhodnutím o umístění hlubinného úložiště vyjádřit se k návrhu lokalit. Vypořádání vyjádření veřejnosti, zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu, pak má být součástí podkladů předkládaných vládě k projednání.
Vláda v důvodové zprávě k vládnímu návrhu zákona uvádí, že princip zesílení respektování zájmů obcí a jejich občanů je pak promítnut nejenom skrze formální instituty správního práva, jako například informovanost obce a občanů o jednotlivých řízeních a zvýšení transparentnosti celého procesu, ať už se jedná o povinnost konat ústní jednání, či o stanovení konkrétní minimální lhůty, po kterou mají možnost občasné seznamovat se s podrobnostmi řízení před tím, než bude nařízeno ústní jednání.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že dle čl. 6 odst. 2 a 4 Aarhuské úmluvy platí, že smluvní státy jsou povinny zajistit, že dotčená veřejnost bude přiměřeně, včas a účinně informována buď veřejným oznámením, nebo individuálně, v dostatečně rané fázi procedury environmentálního rozhodování o posuzované činnosti, kdy smluvní strany jsou povinny zajistit účast veřejnosti v počátečním stadiu rozhodování, kdy jsou ještě všechny možnosti výběru alternativ otevřeny a kdy účast veřejnosti může být účinná.
Ve vztahu k výběru lokality pro výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu z Aarhuské úmluvy vyplývá, že účast veřejnosti musí být zajištěna v počáteční fázi, tedy ve fázi rozhodování o výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřené. Rovněž z hlediska účasti veřejnosti platí, že účast veřejnosti nemůže být dostatečně zajištěna v rámci posuzování vlivů na životní prostředí dle zákona EIA. Vzhledem k tomu, že v případě posuzování vlivu záměru hlubinného úložiště na životní prostředí, respektive posuzování vlivů koncepce, například územních plánů zakotvujících plochy pro umístění hlubinného úložiště na životní prostředí (SEA) bude probíhat ve fázi, kdy o výběru lokality bude již formou vládního usnesení rozhodnuto, není posuzování EIA tou počáteční fázi procesu, kdy jsou ještě všechny možnosti otevřené. Nelze se tak ztotožnit se závěrem důvodové zprávy: Naopak by měl být kladen důraz na participaci veřejnosti v počáteční fázi povolovací procedury, kdy je nejvyšší předpoklad, že účast veřejnosti bude účinná. V daném případě jde zejména o účast veřejnosti v řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon EIA). Naopak je třeba zajistit účast veřejnosti již v procesu výběru lokality pro umístění úložiště.
Dále. Souhlas obce jako nezbytná podmínka. Zcela zásadní podmínkou pro umístění jaderného úložiště je souhlas obce, v jejímž území má být hlubinné úložiště umisťováno. Dle finského modelu platí, že souhlas obce je nutnou podmínkou pro rozhodnutí vlády o umístění hlubinného úložiště, bez souhlasu dané obce nelze na jejím území hlubinné úložiště umístit.
Umístění hlubinného úložiště je zcela bezprecedentním zásahem do území dané obce a života jejích obyvatel, protože umístění hlubinného úložiště bude na dobu řádově statisíců let, tedy na období, které není ohraničeno žádným časovým úsekem, který by lidská zkušenost byla schopná vnímat. Jak ostatně uvádí sama důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona, je stavba hlubinného úložiště stavbou mimořádného významu, protože se jedná o stavbu s bezpečnostně závažným a dlouhodobým charakterem. Z tohoto důvodu je vyžadováno zajištění respektování zájmů obcí a jejích občanů v procesech týkajících se vyhledávání lokality a povolování úložiště radioaktivního odpadu. Aby mohly být zájmy určitého subjektu dostatečně respektovány, musí mít daný subjekt dostatečně silné postavení, aby mohl vlastní zájmy hájit. Dle vládního návrhu zákona v procesu výběru lokality pro umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu vystupuje stát - dá se říct - ve vrchnostenské pozici, zatímco obec, která má být záměrem zásadním způsobem dotčena, (lze očekávat zcela zásadní vliv nejen na stavební rozvoj obce způsobený jak výstavbou staveb tvořících hlubinné úložiště, tak s tím spojený enormní nárůst dopravy, a rovněž zásadní změnu sociální struktury dané obce) má být pouze v roli účastníka správních řízení jako řada dalších subjektů. Takové postavení obce je zcela nevyvážené a žádným způsobem nezajišťuje respektování zájmů obcí, tak jak toto vyžaduje § 108 odst. 4 atomového zákona.
Zakotvení nezbytného souhlasu obce, tak jak je navrženo v pozměňovacím návrhu, představuje vyrovnání sil dotčených obcí, aby tyto mohly být rovnocennými partnery při vyjednávání o dopadech umístění hlubinného úložiště na území dané obce a zejména kompenzace těchto dopadů. Přitom platí, že povinný souhlas obce jako nutná podmínka pro realizaci určeného záměru není v našem právním řádu zcela neznámou skutečností. Jako příklad lze uvést souhlas obce jako vlastníka dotčené pozemní komunikace, který byl zakotvený v § 10 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2015. Podle této právní úpravy platilo, že pro vydání povolení o připojení sousední nemovitosti na místní komunikaci je nezbytný souhlas obce jako vlastníka dané místní komunikace. Rovněž tato právní úprava tedy upravovala nezbytný souhlas obce, kdy v případě nesouhlasu obce nebylo možné povolení udělit. Soulad této právní úpravy s ústavním pořádkem posuzoval Ústavní soud, který se v nálezu pléna spisová značka Pl ÚS 25/15 z 18. 6. 2019, zabýval návrhem Krajského soudu v Praze o prohlášení neústavnosti § 10 odst. 4 písm. b) zákona o pozemních komunikacích. Ústavní soud v tomto nálezu pléna dospěl k závěru, že povinný souhlas obce není protiústavní a návrh Krajského soudu v Praze tudíž zamítl. Z uvedeného vyplývá, že povinný souhlas obce se v legislativě již vyskytoval a nebyl nikterak protiústavní.
Souhlas Parlamentu České republiky. Ve vládním návrhu zákona v § 4 odst. 3 je zakotveno, že vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště a právní účinky usnesení vlády jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu. Dle důvodové zprávy si Vláda ČR vyžádá souhlas obou komor Parlamentu České republiky k dodatečnému zvýšení legitimity, kdy zapojení parlamentu do výběru umístění hlubinného úložiště je aplikováno i v dalších zemích EU, například Německu.
Zároveň ve čtvrtém odstavci tohoto ustanovení je uvedeno, že není-li souhlas komory Parlamentu dán do 60 dnů ode dne, kdy o něj vláda požádala, jen proto, že se komora Parlamentu o věci neusnesla, platí, že s tímto usnesením vyslovila souhlas.
Platí, že otázka umístění hlubinného úložiště je otázkou strategického charakteru s tak významnými a dlouhodobými dopady, že by tato otázka měla být posouzena rovněž oběma komorami Parlamentu České republiky. Aby bylo zajištěno skutečné, nikoliv pouze formální, zapojení obou komor Parlamentu, musí být změněno pravidlo, že pokud se komora Parlamentu České republiky neusnese do 60 dnů, platí, že vyslovila souhlas. Vzhledem k tomu, že výběr lokality hlubinného úložiště je věcí strategicky významnou, která doposud nebyla v České republice řešena, a neexistuje zde tudíž precedent pro výběr takové lokality, lze očekávat, že se na úrovni komor Parlamentu ČR povede rozsáhlá debata k této věci, a to rovněž formou veřejných slyšení, kulatých stolů a jiných debat s odborníky. Lhůta 60 dnů se tedy vzhledem k závažnosti a složitosti problematiky, jakož i k nutnosti široké odborné diskuze, jeví jako zcela nedostatečná, a je proto navrženo její prodloužení na trojnásobek. Pokud by se Parlament například z obstrukčních důvodů ani v této lhůtě nevyjádřil, nelze jeho mlčení považovat za souhlas, ale naopak zcela logicky za nesouhlasné stanovisko.
Důvodová zpráva odkazuje na úpravu zapojení Parlamentu do procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Německu. Dle německého zákona o vyhledání a výběru lokality pro konečné úložiště vysoce radioaktivního odpadu platí, že spolková vláda předloží návrh výběru lokality Spolkovému sněmu a Spolkové radě ve formě návrhu zákona. O výběru lokality úložiště se rozhodne formou spolkového zákona. Není zde tedy zakotvena žádná časová lhůta, ve které musí být zákon schválen, ani pravidlo, že by se po uplynutí stanovené doby zákon považoval za schválený. Aby tedy byla zajištěna efektivní kontrola ze strany Parlamentu ČR a tím rovněž legitimita výběru založená na širokém konsenzu, je třeba, aby byl návrh projednán Parlamentem České republiky bez omezení takového projednání příliš krátkou časovou lhůtou nebo bez možnosti takové projednání zmařit prostřednictvím oddalování projednání záměru ve stanovené lhůtě.
Co bych ještě vypíchl, se týká výběru umístění hlubinného úložiště ve změnách v § 4: V bodu 1. Správa úložišť radioaktivních odpadů předloží Ministerstvu průmyslu a obchodu návrh výběru hlavního a záložního umístění hlubinného úložiště /dále jen návrh výběru umístění hlubinného úložiště/ spolu s rozhodnutím o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, jehož předmětem je hlubinné úložiště. Návrh výběru umístění hlubinného úložiště obsahuje odůvodnění a stanovení výše příspěvku dotčeným obcím nebo způsob jeho výpočtu, a to na výstavbu a provoz hlubinného úložiště.
Bod 2. Ministerstvo průmyslu a obchodu:
a) Požádá obec, na jejímž území má být umístěno hlavní nebo záložní hlubinné úložiště /dále jen dotčená obec/ o vyjádření k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště ve lhůtě 90 dnů ode dne obdržení žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Doplňuje se - souhlasné vyjádření dotčené obce je nezbytnou podmínkou pro určení umístění hlubinného úložiště na území dotčené obce, pokud se nadzemní nebo podzemní část úložiště bude nacházet blíže než dva kilometry od intravilánu nejbližší obce. V případě, že hlubinné úložiště má být umístěno na území více dotčených obcí, je třeba získat souhlasné vyjádření všech dotčených obcí; vyjádření dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce 3.
b) Provede hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložiště, a to jeho souladu se státní energetickou koncepcí, koncepcí nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem v České republice, územně plánovací dokumentací a s ochranou veřejných zájmů.
c) Projedná návrh výběru umístění hlubinného úložiště, vyjádření dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podané ve lhůtě uvedené v písmenu a) a hodnocení návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) se Správou úložišť radioaktivních odpadů.
d) To se doplňuje: Projedná návrh výběru umístění hlubinného úložiště s Ministerstvem životního prostředí z hlediska vlivu výběru umístění hlubinného úložiště na životní prostředí; vyjádření Ministerstva životního prostředí je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce 3.
e) Ten se taky doplňuje: Nařídí veřejné ústní jednání o projednání návrhu výběru umístění hlubinného úložiště, které se bude konat na území dotčené obce a v případě většího počtu dotčených obcí na území jedné z nich a umožní veřejnosti vyjádřit se k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b), vyjádřením dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmenu a), vyjádřením Ministerstva životního prostředí dle bodu d), a to písemně nebo ústně nejpozději při ústním projednání; vypořádání vyjádření veřejnosti zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu je podkladem pro určení umístění hlubinného úložiště vládou podle odstavce
3. Původní bod d) bude tedy přepsán na bod f): Předloží návrh výběru umístění hlubinného úložiště spolu s hodnocením návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podle písmene b) a vyjádřením dotčené obce k návrhu výběru umístění hlubinného úložiště podaným ve lhůtě uvedené v písmeni a). Dále se doplňuje vyjádření Ministerstva životního prostředí dle bodu d) a návrhem vypořádání vyjádření veřejnosti podle písmene e) vládě k projednání. 3. Vláda usnesením určí hlavní a záložní umístění hlubinného úložiště. Vychází při tom z návrhu výběru umístění hlubinného úložiště a dalších podkladů předložených Ministerstvem průmyslu a obchodu. Právní účinky usnesení vlády podle věty první jsou podmíněny souhlasem obou komor Parlamentu.
A dále 4. Vláda požádá obě komory Parlamentu o souhlas s usnesením podle odstavce 3 neprodleně po přijetí tohoto usnesení. Žádost však nelze podat Poslanecké sněmovně v období tří měsíců před skončením jejího volebního období. Není-li souhlas komory Parlamentu dán do 180 dnů ode dne, kdy o něj vláda požádala, jen proto, že se komora Parlamentu o věci neusnesla, platí, že s tímto usnesením vyslovila nesouhlas. Pokud by nemohla být žádost vlády podána Poslanecké sněmovně z důvodu podle věty první nebo pokud by Poslanecká sněmovna v průběhu lhůty podle této věty byla rozpuštěna, aniž by se o věci usnesla, požádá vláda o souhlas s usnesením podle odstavce 3 nově zvolenou Poslaneckou sněmovnu neprodleně po její ustavující schůzi.
To by bylo všechno. Děkuji za podporu tohoto pozměňovacího návrhu, protože si myslím, že ty dotčené obce by měly mít nějaké větší právo a postavení, aby si mohly rozhodnout, co bude v jejich obcích stát a bude tam opravdu tisíce, tisíce let. Tento pozměňovací návrh je veden pod číslem 2825 a ještě se k němu v podrobné rozpravě přihlásím.
Děkuji.
